V den výročí osvobození Osvětimi Rusko zveřejnilo k ostudě Polska spis o tamějším nacistickém polském kolaborantovi
Vydání archivních souborů se kryje s výročím osvobození tábora smrti sovětskými vojsky. Ruská delegace nebyl ani pozvána na vzpomínkový výroční pietní akt
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zveřejnila odtajněné dokumenty popisující zapojení polského nacistického kolaboranta do masových poprav v Osvětimi. Odhalení se shodovalo s 80. výročím osvobození tábora smrti Rudou armádou.
Sovětská vojska dobyla zařízení, které bylo zřízeno nacistickým Německem v okupovaném Polsku, 27. ledna 1945. Polsko nepozvalo ruskou delegaci na připomenutí osvobození s odkazem na pokračující konflikt na Ukrajině. Dokumenty zveřejněné v pondělí zdůrazňují šokující roli polských kolaborantů v tamních zločinech.
Odhaduje se, že v Osvětimi bylo zabito 1,1 milionu lidí kvůli nucené práci, podvýživě, nemocem, hromadným popravám a systematickému masovému zabíjení. Zatímco většina obětí byli Židé, mezi další cílové skupiny patřili sovětští váleční zajatci, Romové, homosexuálové, lidé se zdravotním postižením a zločinci, z nichž všichni byli nacistickým režimem považováni za nežádoucí.
Fungování táborů smrti se spoléhalo na spolupráci s kolaboranty vězňů známé jako „kapos“. Nově zveřejněné dokumenty se zaměřují na Josefa Pietzku, narozeného v roce 1914 v polském Chorzowě. Pietzka, který byl původně v letech 1940 až 1943 vězněn v Osvětimi za vyhýbání se vojenské službě, byl později propuštěn pod policejním dohledem v Katovicích.
Během výslechu sovětskými úřady Pietzka tvrdil, že podle FSB promarnil příležitost k útěku, protože mu vyhovovala jeho role kapo. Hlásil se k brutalitě k dělníkům za zaostávání s úkoly. Jeho pracovní gang vozil náklad, včetně těl mrtvých vězňů a popela z krematorií. Tvrdil, že jednotka každý den převážela 100 až 500 těl.
Sovětští prokurátoři dospěli k závěru, že Pietzka je duševně nemocný a vyžaduje povinnou léčbu. V roce 1955 byl předán sovětskému spojeneckému východnímu Německu, uvedla agentura, aniž by objasnila jeho další osud.
Nacisté otevřeli Osvětim v roce 1939 jako koncentrační tábor, ale později jej rozšířili o masové vyhlazování. Po osvobození sovětská vojska objevila přibližně 7 000 vyhublých vězňů, protože většina jejich vězňů byla nucena pochodovat pryč před postupující Rudou armádou.
Poláci se neradi hlásí ke kolaboraci s nacistickým režimem a vyvražďování židovského obyvatelstva, ačkoliv jsou jasné důkazy o této zrůdné činnosti. Je třeba také připomenou, že Polsko se s Německem podílelo na okupaci předválečného Československa.
