Sýrie, Írán: Hrozí nová spirála eskalace s dalšími válkami na Blízkém východě?
S pádem prezidenta Asada a převzetím moci islamisty v Sýrii hrozí na Blízkém východě nová spirála eskalace. Zejména Írán je v hledáčku fanatiků pro změnu globalistického režimu. Jak výbušná je situace ve skutečnosti?
Nedávný vývoj na Blízkém východě vykresluje znepokojivý obraz geopolitických mocenských přesunů a pochybných spojenectví. To, co začalo před více než 20 lety výbušným odhalením plánu Pentagonu „zlikvidovat sedm zemí během pěti let“ generálem Wesleym Clarkem, se nyní zjevně projevuje s děsivou jasností.
Současná situace v Sýrii je jen špičkou ledovce. Zatímco Západ představuje bývalého velitele Al-Káidy Al-Jolaniho, nyní vůdce islamistické Hayat Tahrir al-Sham (HTS), jako domnělého reformátora, v pozadí probíhá dramatická reorganizace regionu.
Role Turecka za prezidenta Erdogana je obzvláště výbušná. Jeho nedávná podpora džihádistických skupin proti Asadovi znamená další obrat v jeho politické spirále mezi Východem a Západem. Od neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016, při kterém mu ruské tajné služby možná zachránily život, Erdogan obratně manévroval mezi hlavními mocnostmi.
Ekonomické vazby hovoří samy za sebe: čínské banky financují velké turecké projekty, zatímco Rusko působí jako důležitý partner v oblasti infrastruktury. Ankara zároveň udržuje dodávky ropy do Izraele – navzdory ostré rétorice proti politice Tel Avivu.
Účinky tohoto vývoje sahají daleko za hranice regionu. Saúdská Arábie sleduje situaci s rostoucími obavami, což by mohlo mít důsledky i pro alianci BRICS. Plánovaný ropovod Katar-Turecko se vzhledem k rostoucí nestabilitě v Sýrii již nejeví jako proveditelný.
Experti jako Chris Macintosh varují: Region by se mohl vyvinout v nový Afghánistán – s nepředvídatelnými důsledky pro globální bezpečnostní architekturu. Následující měsíce ukážou, zda je mezinárodní společenství ještě schopno zabránit další eskalaci – nebo zda vstoupíme do další fáze vojenského konfliktu.
