Scholz odpálil drastický návrh na zvýšení výdajů na obranu

Německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že Berlín potřebuje zvýšit výdaje na obranu, aby se postavil Rusku

Německý kancléř Olaf Scholz ostře kritizoval nedávný návrh ministra hospodářství Roberta Habecka na zdvojnásobení národních výdajů na obranu s cílem omezit Rusko.

Podle Scholze byla myšlenka špatně promyšlená a pro německé občany by nebyla ničím jiným než další zátěží.

Habeck, který je také kandidátem Strany zelených na kancléře v nadcházejících předčasných volbách v únoru, minulý týden v rozhovoru pro časopis Der Spiegel naléhal na výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Berlín potřebuje na obranu vydat 3,5 % národního HDP, uvedl v něm. Toto číslo převyšuje cílové výdaje členů NATO, které v současnosti dosahují 2 % HDP země.

Ministr hospodářství zdůvodnil svůj požadavek poukazem na hrozbu, kterou údajně představuje Moskva. „Musíme utratit téměř dvakrát tolik na naši obranu, aby se [ruský prezident Vladimir] Putin neodvážil na nás zaútočit. Musíme zajistit mír a zabránit další válce,“ řekl Habeck pro Der Spiegel.

Putin opakovaně prohlásil, že Rusko neplánuje zaútočit na žádného člena vojenského bloku vedeného USA. Varoval nicméně NATO před potenciálním rizikem přímé konfrontace s Moskvou kvůli stále rostoucímu zapojení bloku do probíhajícího ukrajinského konfliktu, kdy jeho členové poskytovali finanční a vojenskou pomoc Kyjevu, včetně dodávek dálkových zbraní ukrajinských sil. použit k úderu na mezinárodně uznávané území Ruska.

Scholz v úterý v rozhovoru pro časopis Stern kritizoval Habeckův návrh jako příliš vágní. „Ta myšlenka se mi zdá poněkud nedodělaná,“ řekl a dodal, že ministr hospodářství v podstatě navrhl „téměř zdvojnásobení obranného rozpočtu z necelých 80 miliard EUR (82,76 miliardy USD) na 140 miliard EUR (144,83 miliardy USD), aniž by uvedl, co peníze budou utraceny a odkud budou pocházet.“

„Kdo zaplatí účet? Občané?“ zeptal se kancléř. Podle údajů NATO, které minulý týden citovala německá tisková agentura dpa, Německo vykázalo v příštím roce výdaje na obranu ve výši 90,6 miliardy eur (93,3 miliardy dolarů). To je mírně nad hranicí výdajů ve výši 2 % HDP.

Cíl byl splněn s pomocí speciálního fondu financovaného dluhem ve výši 100 miliard eur, který vytvořila Scholzova vláda v roce 2022, po zahájení ruské vojenské kampaně proti Kyjevu, uvedla agentura DPA. Podle tiskové agentury má být fond vyčerpán do konce roku 2027.

Německo je také jedním z největších dárců vojenské pomoci Kyjevu, hned za USA. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku utratil Berlín od ledna 2022 do října 2024 na vojenskou pomoc Ukrajině kolem 11 miliard eur (11,38 miliardy dolarů).