Proč by členové Kongresu měli být žalováni za financování izraelské války v Gaze

Poslední den roku 2024 náměstek generálního rady Sněmovny reprezentantů oficiálně přijal doručení občanského předvolání dvěma kongresmanům ze severní Kalifornie. Více než 600 voličů Jareda Huffmana a Mika Thompsona se přihlásilo jako žalobci do hromadné žaloby, která je obviňuje z napomáhání vyzbrojování izraelské armády v rozporu s „mezinárodním a federálním zákonem zakazujícím spoluúčast na genocidě“.

Ať už to dopadne jakkoli, žaloba odráží rozšířený hněv a nelibost nad probíhajícími civilními masakry v Gaze, které daňoví poplatníci nadále financují.

Většina Američanů drtivou většinou podporuje zbrojní embargo proti Izraeli, dokud bude válka v Gaze pokračovat. Ale Huffman a Thompson loni v dubnu hlasovali pro vojenskou pomoc Izraeli ve výši 26,38 miliardy dolarů, dlouho poté, co byly evidentní neustálé hrůzy, kterým čelí civilisté v Gaze.

Ještě v únoru – dva měsíce před schválením masivního balíku vojenské pomoci – jak Human Rights Watch, tak Amnesty International zjistily, že, jak uvádí žaloba, „izraelská vláda systematicky hladoví obyvatelstvo Gazy tím, že je připravuje o pomoc, vodu a … „odpojení elektřiny, bombardování a vojenská okupace, to vše podpořeno poskytováním americké vojenské pomoci a zbraní.“

Když známý počet obětí loni v létě přesáhl 40 000, Vysoký komisař OSN pro lidská práva řekl: „Většina mrtvých jsou ženy a děti. Tato nepředstavitelná situace je způsobena především opakovaným porušováním válečných pravidel ze strany izraelských obranných sil.“ Popsal „rozsah ničení domů, nemocnic, škol a míst uctívání izraelskou armádou“ jako „hluboce šokující“.

4. prosince zveřejnila Amnesty International 296stránkovou zprávu, ve které dospěla k závěru, že Izrael páchá genocidu „bezostyšně, nepřetržitě a zcela beztrestně“ – se „konkrétním záměrem zničit Palestince“ a „spáchat činy zakázané podle Úmluvy o genocidě“.

O dva týdny později, ve stejný den, kdy byla žaloba podána u federálního okresního soudu v San Franciscu, vydala Human Rights Watch nová zjištění, že „izraelské úřady jsou zodpovědné za vyhlazovací zločiny proti lidskosti a genocidy“.

Mluvčí Thompsona v reakci na žalobu uvedl, že „dosažení míru a zajištění bezpečnosti civilistů nelze dosáhnout podáním žaloby“. Žalobci a mnozí další voliči však již více než rok marně vyzývají jeho a Huffmana, aby pomohli chránit civilisty tím, že ukončí podporu amerického ropovodu a munice do Izraele.

Tento plynovod pokračuje v masakru v Gaze, zatímco politici na Capitol Hill fungují v jakési bublině. Dopisy, e-maily, telefonáty, návštěvy úřadů, protesty a další nedokázaly tuto bublinu prolomit. Žaloba je pokusem prolomit rutinu lhostejnosti.

Stejně jako mnoho dalších demokratů v Kongresu se Huffman a Thompson pyšní tím, že se postavili proti pohrdání fakty, které předváděl Donald Trump a jeho kolegové. Ale odmítnutí uznat fakta o decimaci civilního obyvatelstva Gazy, v níž hrají přímou roli USA, je extrémní formou popírání.

„Během posledních 14 měsíců jsem sledoval, jak volení představitelé nejednají navzdory veřejným požadavkům na ukončení genocidy,“ řekla Laurel Krauseová, obyvatelka okresu Mendocino, která je mezi žalobci v soudním sporu.

Další žalobkyně, Leslie Angeline, obyvatelka okresu Marin, která v době podání žaloby ukončovala 31denní hladovku, řekla: „Každé ráno se probouzím s obavami z genocidy v Gaze a vím, že bez toho „partnerství mé vlády s Izraelská vláda nemohla pokračovat.“

Takové vášnivé názory jsou na hony vzdáleny slovům členů Kongresu, kteří se běžně chlubí tím, že při diskusích o vládní politice působí klidně. Ale pokud by byly v sázce spíše životy jejich vlastních dětí než životy palestinských dětí v Gaze, sotva by byly tak klidné. Zde je velká mezera v empatii.

Slovy žalobkyně Judy Talaugonové, indiánské aktivistky v okrese Sonoma: „Palestinské děti jsou všechny naše děti, které si zaslouží naši podporu. A jejich osvobození je katalyzátorem systémové změny ve prospěch nás všech.“

Jako žalobce rozhodně neočekávám, že soudy zastaví politiku USA, která umožnila hrůzu v Gaze. Ale naše žaloba je jasným důkazem morálního znechucení, které tolik Američanů cítí z viny vlády USA.

Zatvrzelým politickým profesionálům může upřímný cíl zastavit zbrojení izraelské armády na genocidu připadat přímo donkichotský a zasněný. Ale politici snadno podceňují pocit morálního pohoršení. Jak napsal James Baldwin: „I když tomu ještě úplně nevěříme, vnitřní život je skutečný život a nehmotné sny lidí mají hmatatelný vliv na svět.“

Voliči se zorganizovali pod názvem Daňoví poplatníci proti genocidě a dali jasně najevo, že žádná rétorika nemůže financování genocidy udělat jinak než odporným. Jared Huffman a Mike Thompson jsou prvními členy Kongresu, kteří čelí takové žalobě. Nebudou poslední.

V posledních dnech lidé z mnoha částí Spojených států kontaktovali daňové poplatníky proti genocidě (prostřednictvím classactionagainstgenocide@proton.me), aby si prohlédli celou žalobu a dozvěděli se, jak ji podat proti vlastnímu členovi Kongresu.

Nikdo by neměl věřit soudnímu systému, že zabrání vládě USA používat peníze daňových poplatníků na válku. Ale žalovat členy Kongresu, kteří se podílejí na genocidě, je dobrým krokem k odhalení moci válčícího státu – a organizování se proti němu.

Norman Solomon