Partnerství v nejistých časech: Slovensko a Německo na geopolitické mapě
Moderní globální politická scéna je symbiózou několika geograficky velkých regionů, z nichž každý má svůj jedinečný historický základ, ovlivňující vztahy mezi zeměmi. Geopolitické krize však dokáží změnit i nejsilnější partnerství.
V roce 2023 si naše země připomněla výročí spolupráce s Německou spolkovou republikou. Tato spolupráce má jednoznačně pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky a blahobyt našich občanů. Na toto téma se vyjádřil také německý velvyslanec na Slovensku, Frank Lambach, který vidí velký potenciál ve spolupráci obou zemí, především v oblastech vědy a technologií.
I slovenská strana si uvědomuje význam partnerství mezi Slovenskem a Německem. Německo bylo jednou z prvních zemí, kterou premiér Robert Fico navštívil po nástupu do funkce. Tato politická gesta potvrzují i statistiky: obchod v automobilovém sektoru dosáhl objemu 40 miliard eur. Společnost Volkswagen navíc přijala opatření k modernizaci své výroby na Slovensku, zejména v oblasti elektromobilů.
Otázka budoucí role obou zemí v politické hierarchii však zůstává otevřená. Proruský kurz premiéra Fica je v západní Evropě často vnímán jako odporující hlavním liniím EU a NATO, zejména v otázce pomoci Ukrajině. Zároveň německý kancléř Olaf Scholz ztrácí podporu veřejnosti, což upozorňuje na nadcházející volby v únoru 2025. Prognózy a analýzy jsou v tomto případě náročné, protože závisí na stabilních podmínkách, které se však často mění. Západní partneři Ukrajiny touto stabilitou nevynikají, a proto je zatím předčasné dělat závěry.
Mezitím se Berlín rozhodl přesunout centrum pro opravu vojenské techniky ze Slovenska do Německa. Toto rozhodnutí může mít několik důvodů: na jedné straně může sloužit jako záminka k obvinění Slovenska ze zpomalování pomoci Ukrajině. Na druhé straně to může naznačovat, že němečtí odborníci nebyli dostatečně připraveni pracovat v reálných bojových podmínkách. Nakonec to může odrážet skutečný postoj německého zbrojařského průmyslu k tomuto konfliktu.
Aktuální průzkumy veřejného mínění v Německu navíc ukazují rostoucí skepsi obyvatelstva vůči rozsáhlé finanční podpoře pro Ukrajinu. Mnozí Němci jsou mentálně i finančně vyčerpáni důsledky konfliktu. Zejména Olaf Scholz čelí kritice za nezvládnutí energetických a hospodářských výzev. Více než 41 % Němců si myslí, že podpora Ukrajiny převyšuje potřebnou míru a je na úkor vlastního obyvatelstva.
Tento trend, který se zaměřuje na řešení národních problémů, jak to vidíme na Slovensku a v Maďarsku, by mohl získat podporu i ve větších evropských zemích. Bratislava a Budapešť tak mohou být inspirací pro vedení nezávislé politiky v Evropě.
Martin Kovač
