K zabránění „klimatické pohromy“ Mezinárodní měnový fond volá po větších lockdownech než byli během covidu
Na vrcholu lockdownů (blokád) zavedených v souvislosti s pandemií covidu byla odstavena velká část globální ekonomiky, což vedlo k nestabilitě dodavatelských řetězců, obrovským ztrátám pracovních míst a stagflační krizi.
Propagandisté klimatických změn tvrdí, že tato událost byla ve skutečnosti pro planetu pozitivní, neboť se ukázalo, že emise oxidu uhličitého během té doby klesly o 5,4%.
Klimatičtí alarmisté dále tvrdí, že lockdowny související s covidem byly generální zkouškou „klimatických blokád“ – představují návod na plánování globální ekonomické aktivity jako prostředku ke zpomalení účinků změny klimatu.
Globalisté také prezentují klimatické lockdowny jako druh kolektivního sociálního trestu v případě, že obyvatelstvo odmítne snížit produkci uhlíku dobrovolně.
„Přispěvatelka do agendy“ Světového ekonomického fóra (WEF) Mariana Mazzucatoová v roce 2020 řekla:
„V rámci „klimatických lockdownů“ by vlády omezily používání soukromých vozidel, zakázaly konzumaci hovězího masa a zavedly mimořádná opatření na úsporu energie, zatímco producenti fosilních paliv by museli zastavit svou činnost. Abychom se vyhnuli takovému scénáři, musíme pracovat s našimi ekonomickými strukturami a provozovat kapitalismus jinak.“
Mnozí si myslí, že klimatická krize se odlišuje od zdravotních a ekonomických krizí způsobených pandemií. Ale tyto 3 krize – a jejich řešení – jsou vzájemně propojeny.
Po veřejném rozruchu nad myšlenkou rozšíření pandemických lockdownů na klimatické lockdowny by média hlavního proudu pokračovala v „ověřování faktů“ a tvrdila, že jejich odpůrci jsou „hoaxéři“ a „konspirační teoretici“.
Pandemické blokády by se však nakonec stejně ukázaly jako zbytečné. Podobně ani katastrofální pokles globální ekonomiky během covidu nezabránil šíření viru.
Co je skutečným motivem zavádění lockdownů?
Nicméně, jak jsme byli svědky většiny omezení zavedených během covidu, cílem nikdy nebylo chránit zdraví obyvatelstva. Cílem bylo aklimatizovat a přivyknout obyvatelstvo na exponenciálně rostoucí seznam porušení jejich základních práv a svobod.
Jednou organizací, která má jasný zájem na snižování ekonomické aktivity v zájmu předcházení globálnímu oteplování, je Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“).
V nedávné „výzvě k globální klimatické akci“ MMF uvádí, že omezení ekonomické aktivity a všeobecné emisní aktivity by musela daleko převýšit ty, které se uplatňovaly během pandemie, aby dosáhly svého stanoveného teplotního cíle zvýšení globálních teplot o méně než 1,5 °C.
Prohlédněte si následující 4minutové propagandistické video z dílny MMF (v angličtině):
Lockdowny v rozvinutých zemích nemusí být v konečném důsledku nástrojem, který globalisté použijí k dosažení „nulového uhlíku“ Zdaňování uhlíku v masovém měřítku by mohlo mít stejný účinek.
Uhlíkové daně by působily podobně jako prudké zvýšení úrokových sazeb běžně používané centrálními bankami na zpomalení ekonomické aktivity během inflace.
Nepřímé odstavení ekonomiky takového rozsahu by bylo naprosto zničující zejména pro západní státy, což by vedlo k ochromujícímu nedostatku energií a potravin, ztrátě pracovních míst a nakonec k totálnímu kolapsu a poklesu populace.
Dosažení nulového uhlíku jinak prostě není možné.
MMF a další globalistické organizace naznačují, že všechny země musí do roku 2030 dosáhnout cíle nulového uhlíku , aby se vyhnuli „klimatickému útesu“ – teorii, že jakmile se Země oteplí o více než 1,5 °C, dojde k dominovému efektu, který povede k environmentální katastrofě a ještě větším emisím uhlíku a oteplování.
Aby bylo jasné, neexistuje žádný důkaz, který by podpořil myšlenku „klimatického útesu“, především proto, že neexistuje žádný důkaz o příčinné souvislosti mezi emisemi uhlíku a globálním oteplováním.
Ve skutečnosti neexistuje ani žádný důkaz o tom, že by lidský průmysl měl oteplující vliv na klima.
Teplotní záznamy za stovky milionů let dokazují, že období oteplování jsou základem klimatické historie Země. Pro srovnání, naše současná doba je jedna z nejchladnějších, ne nejteplejších (jak to ukazuje graf níže).
Klimatologové tyto údaje ignorují a používají teplotní záznamy sahající jen do 80. let 19. století. To znamená, že jejich údaje jsou založeny na pouhých 140 letech historie Země.
Na následujícím grafu si můžete prohlédnout, jak byly průměrné teploty na Zemi za posledních 485 milionů let:

Současná rychlost oteplování není významná ve srovnání s jinými obdobími a neexistuje žádný důkaz, že by to způsobovala lidská činnost.
Údaje o úrovních uhlíku z minulosti ukazují, že teploty nemusí nutně stoupat spolu s uhlíkovou aktivitou. I emise uhlíku jsou dnes mnohem nižší než v minulosti.
Tvrzení, že koncentrace uhlíku v důsledku lidské činnosti má drastický vliv na globální teploty (nebo počasí), je naprosto nepodložené.
Závěr
Zdá se, že skutečný důvod kontroly klimatu a uhlíkových daní má mnohem více společného s přerozdělováním bohatství z rozvinutých do rozvojových zemí.
Agenda se týká centralizace kontroly národního bohatství, jakož i individuálních svobod a soukromého vlastnictví. A Mezinárodní měnový fond by samozřejmě chtěl být jednou z institucí v čele tohoto impéria správy majetku.
Autor: Tyler Durden, Zdroj: expose-news.com