USA vyzbrojují japonský ostrovní řetězec jako raketovou baštu proti Číně

V západním Pacifiku pokračují závody ve zbrojení mezi Spojenými státy a Čínou. Nyní mají být militarizovány i japonské ostrovy Rjúkjú. Důvodem jsou ambice Pekingu integrovat Tchaj-wan do Lidové republiky.

V geopolitické šachové hře mezi světovými velmocemi dělá Washington další tah, který nevyhnutelně vyvolává vzpomínky na kubánskou raketovou krizi – jen tentokrát s opačnými znaky. Podle japonského listu Kyodo News USA plánují rozmístit sofistikovanou raketovou síť podél japonských ostrovů Rjúkjú . Důvod je nepochybný: rostoucí napětí ohledně Tchaj-wanu.

Na strategické propracovanosti této operace je něco přesvědčivého. V případě nouze – tedy pokud Čína zaútočí na Tchaj-wan – chtějí Američané umístit své vysoce mobilní námořní přímořské pluky s raketovými systémy HIMARS na dočasné základny podél japonských jižních ostrovů. Tento řetězec ostrovů, který se jako šňůra perel táhne od Okinawy až téměř k Tchaj-wanu, by se tak stal jakousi „nepotopitelnou letadlovou lodí“.

Japonsko, loajální spojenec, hraje víc než jen roli hostitele. Očekává se, že japonské ozbrojené síly budou poskytovat logistickou podporu – od dodávek paliva až po munici. Pozoruhodný krok pro zemi, jejíž pacifistická ústava dlouho zakazovala jakoukoli vojenskou přítomnost v zahraničí.

Zároveň USA zvyšují svou přítomnost na Filipínách. Už tam byl umístěn zbrusu nový raketový systém Typhon, který – a to je místo, kde dochází k výbušnosti – může odpalovat i jaderné střely Tomahawk. Čtyři nové americké vojenské základny na filipínské půdě mají dále zvýšit potenciál odstrašení. Zvláště pozoruhodné: USA otevřeně plánují možnou válku s Čínou – jadernou mocností. Strategická logika je možná pochopitelná, ale osudově připomíná nejtemnější momenty studené války.

Americká Multi-Domain Task Force se svými rozsáhlými palebnými jednotkami se stává Damoklovým mečem přes Tchajwanský průliv. Peking bude pravděpodobně nahlížet na tento vývoj s krajním nesouhlasem. Otázkou není zda, ale jak Čína na toto masivní vojenské obklíčení zareaguje. To, co se zde objevuje, není nic menšího než postupná militarizace celého regionu západního Pacifiku. USA spolu s Japonskem a Filipínami vytvářejí bariéru proti Číně – s potenciálně dalekosáhlými důsledky pro globální bezpečnostní architekturu.

Indo-pacifický region se stává geopolitickým hotspotem 21. století. Na rozdíl od doby studené války tentokrát nejde o Berlín nebo Kubu, ale o Tchaj-wan a dominanci v Pacifiku. Paralely s minulostí jsou nicméně zřejmé – a znepokojivé. Zdá se, že Washington je odhodlán rozšířit svou vojenskou přítomnost v regionu, ať to stojí cokoliv.