Miloš Vácha: Objeví se Korejci také v Pobaltí
Návštěva ruského ministra Šojgua před časem v Severní Koreji ukázala na prohlubující se vztahy obou států. Severní Korea už po loňském ruském vpádu nabídla Rusku 100000 vojáků. Je jasné proč Rusko asi tehdy nabídku nepřijalo. Jednak by byla ostuda, že svoji „speciální operaci“ nezvládne samo, jednak by to s sebou neslo reálné riziko, že pravidelné zahraniční síly se mohou recipročně objevit i na druhé straně fronty.
Nakonec však Rusko vzhledem k protahující se válce a značným vlastním ztrátám účastí severokorejských vojáků nepohrdlo a ti se objevili na ruských cvičištích a posléze i v blízkosti kurské fronty. Komentátoři si zatím lámou hlavu jak je Moskva využije. Zda jako útočný hrot během očekávané ruské ofenzivy v kurské oblasti či jen k vystřídání ruských jednotek v obraně určitých úseků fronty? Nebo budou představovat pouze rezervu ruského vedení? Nebo má jít jen o psychologický efekt k podlomení ukrajinské morálky?
Rusku (a také Bělorusku) se však nabízí ještě jiná možnost využití severokorejské nabídky. Na ruských a běloruských hranicích s pobaltskými státy se nacházejí jednotky NATO, jejichž počet má ještě růst. Pokud by se případně zahraniční (severokorejské) síly objevily také na ruské (a případně i běloruské) straně hranice, přineslo by to Rusku dvojí strategickou výhodu. Jednak by mohlo tam zatím umístěné ruské jednotky uvolnit pro ukrajinskou frontu, jednak by mohlo po čase následně navrhnout jednání o stažení všech zahraničních sil z Pobaltí a v případě dohody se tak zbavit vojsk NATO na své severní hranici. Odpadlo by tak jedno z válečných ohnisek v Evropě a pobaltské státy by se asi pak začaly chovat slušně ke svým ruským menšinám a projevily opět respekt k památkám vítězství nad fašismem.
