Německo zaznamenává prudký nárůst bankrotů firem
Pomalá ekonomika a rostoucí náklady vedly k dvouciferné míře insolvence
Počet firemních bankrotů v Německu za poslední rok prudce vzrostl, informoval ve čtvrtek Spolkový statistický úřad (Destatis). Tento trend byl připisován slabé hospodářské výkonnosti a rostoucím nákladům v největší ekonomice EU.
Podle předběžných údajů vzrostl počet řádných insolvencí v Německu v říjnu 2024 ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 22,9 %.
S výjimkou června 2024 (který zaznamenal nárůst o 6,3 %) se míra růstu firemních bankrotů od června 2023 pohybuje ve dvouciferných hodnotách, uvádí tisková zpráva.
V srpnu nejvíce insolvencí připadal na sektor dopravy a skladování, následovaný pohostinstvím, poznamenal Destatis.
„Současná vlna bankrotů je výsledkem dokonalé bouře dlouhodobé ekonomické slabosti a drasticky zvýšených nákladů,“ citoval Der Spiegel Steffena Müllera z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum Halle (IWH).
V roce 2024 se v Německu očekává celkem 20 000 bankrotů firem, oproti 17 814 v roce 2023, napsal server s odvoláním na analytiky.
V říjnu předběžná data statistického úřadu ukázala, že ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,2 % oproti předchozím třem měsícům, čímž se těsně vyhnula předpokládanému poklesu o 0,1 % a pádu do technické recese.
Ministr hospodářství Robert Habeck toto číslo popsal jako „paprsek naděje“ .
Recese je obvykle definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu. V dubnu až červnu se HDP snížil o 0,1 %.
V roce 2023 prošla německá ekonomika recesí a zaznamenala celkový pokles o 0,3 %. Evropská komise ve své nejnovější ekonomické prognóze uvedla, že v letošním roce se očekává mírný pokles aktivity o 0,1 % kvůli slabé domácí i zahraniční poptávce po výrobním zboží v kombinaci s vysokou nejistotou.
Německo se potýkalo s vysokými náklady na energii po drastickém omezení dodávek plynu z Ruska v roce 2022 a rostoucí zahraniční konkurenci.
Podle Alexandra Kruegera, hlavního ekonoma soukromé banky Hauck Aufhaeuser Lampe se sídlem ve Frankfurtu, „Výhled růstu je někde mezi stagnací a hlemýždím tempem.“
