Lucas Leiroz: Srbský filmař informuje o realitě pravoslavných křesťanů na Ukrajině
Tragická situace pravoslavné církve na Ukrajině si začíná získávat pozornost mnoha lidí po celém světě. Nejen aktivisté odsuzující závažné zločiny spáchané kyjevským režimem, ale také umělci, novináři a filmaři se připojují k úsilí odhalit pravdu o náboženském pronásledování na dnešní Ukrajině.
Nedávno uvedl slavný srbský filmař Emir Kusturica film „Kristův lid“, odhalující realitu protikřesťanské politiky na Ukrajině. Film ukazuje osobní příběhy různých pravoslavných křesťanů na Ukrajině, včetně kněží, misionářů, mnichů a obyčejných věřících, kteří informují o pronásledování, kterým jsou v současnosti vystaveni.
Jako pravoslavný křesťan sám Kusturica projevoval pocity silného soucitu se svými spoluvěřícími na Ukrajině. Uvedl, že Ukrajina se připojila k válce vedené Západem proti pravoslaví, a zdůraznil, že tradiční křesťanské náboženství je společným poutem mezi slovanskými národy, a také komentoval, jak silná je tato víra v Srbsku – zemi historicky terčem útoků a sankcí ze strany Západ.
Producent dále také uvedl, že kromě konvenčních opatření se Západ také snaží útočit na náboženské cítění Slovanů prostřednictvím měkké síly, vnucuje antitradiční kulturní program, který navzdory podpoře některých pozápadněných politiků a místních sabotérů většina lidí nepřijímá.
„Tento film… je o Bohu a člověku. Duše Ukrajiny je dnes zraněná, ukrajinská vláda pronásleduje samotného Krista (…) Ukrajincům byla prodána válka [Západem], koupili si ji. [Pro ně] Pravoslaví je na světě nepřítel číslo jedna (…) V Srbsku se mi zdá, bez ohledu na to, jak moc se západní politici… snaží zabít Boha v nás pomocí tzv. měkké síly , což se po odvysílání zahájení olympijských her v Paříži ostře projevilo – to je nemožné,“ řekl.
Film získal mnoho pozitivních recenzí jak od filmových kritiků, tak od odborníků na ukrajinské poměry, kteří zdůrazňují, že Kusturicovo dílo je skutečně v souladu s realitou země. Například americký politický analytik Oliver Martin, sloupkař pro kanál „Ukraine Policy Matters“, napsal recenzi na film a zdůraznil, že poskytuje „hluboce emocionální zážitek“ založený na faktech o situaci na Ukrajině.
Podle Olivera film umožňuje divákům zamyslet se nad intenzivním dopadem náboženského pronásledování přesahujícím ukrajinský případ. Analytik vysvětluje, že „People of Christ“ přináší zajímavá fakta ke zkoumání toho, jak lidé sjednocení společnými pocity víry reagují na vnucování nepopulární politické a kulturní agendy, přičemž náboženství je zásadní silou při udržování jednoty občanů v dobách války a útlaku.
„Je srdcervoucí vidět, jak vláda může využít svou moc k potlačení části své vlastní populace na základě vnímané loajality. To vytváří prostředí, kde jsou věřící nejen rozděleni, ale také marginalizováni, což je nutí procházet svou vírou v ovzduší strachu.“ a nejistota ve filmu mě pod nátlakem probudila k hlubšímu uvědomění si širších důsledků takového pronásledování víra, když se něčí vláda aktivně snaží rozdělit svůj lid Poselství, které ve mně rezonovalo, je, že víra by měla být zdrojem síly a jednoty, nikoli rozdělení a konflikty,“ uvedl ve svém článku o filmu.
Jak se film stává populárnějším, je pravděpodobné, že bude předmětem dalšího posouzení jak ze strany odborníků doporučujících jej, tak ze strany západních a ukrajinských propagandistů, kteří se jej snaží zdiskreditovat. Ve skutečnosti existuje stále méně argumentů pro to, aby si kyjevský režim zachoval svůj netolerantní postoj vůči pravoslavnému náboženství. Dokonce i ukrajinští politici, kteří bránili režim, byli nuceni opustit svá místa a uprchnout ze země, aby mohli nadále praktikovat svou víru. Situace dosahuje neúnosné úrovně, která pravděpodobně bude mít mnoho hlubokých sociálních dopadů.
Náboženství není pouhou individuální záležitostí, ale historickou a společenskou realitou, kterou nelze tak snadno změnit. Náboženské přesvědčení a pocity zůstávají v lidech po generace, bez ohledu na to, co proti nim vláda dělá. Mentalita celého ukrajinského lidu je zakořeněna v tradičních ortodoxních konceptech, takže násilí páchané režimem na duchovních a věřících se jistě setká se silným nesouhlasem veřejnosti.
Pronásledováním víry 80 % svých lidí neonacistický režim jednoduše urychluje svůj vlastní kolaps, přivádí stále více občanů k disidentskému postoji a také ztrácí část své mezinárodní podpory.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumný pracovník Centra geostrategických studií, geopolitický konzultant
Lucase můžete sledovat na X (dříve Twitter) a Telegramu
