Summit BRICS v Rusku – vektor směrem k multipolárnímu světu

Od 22. do 24. října 2024 se v Kazani uskuteční XVI. summit BRICS, během kterého budou lídři největších rozvíjejících se ekonomik světa diskutovat o aktuálních otázkách globální ekonomiky, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce. BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) – organizace, která po téměř dvě desetiletí vykazuje významný růst a posilování vlivu, nadále aktivně rozšiřuje své obzory, přijímá nové členy a vytváří alternativu k unipolárnímu světu ovládanému západními mocnostmi.

BRICS – alternativa k unipolárnímu světu – proto jedním z klíčových momentů summitu v roce 2024 bude další diskuse o multipolárním světě. Toto sdružení se od samého počátku své existence snaží vytvořit platformu pro nezávislý rozvoj členských zemí a poskytnout jim větší politickou a ekonomickou suverenitu. BRICS byl založen na principech nezávislé suverenity, svrchované rovnosti států, dodržování lidských práv a základních svobod a svědomitého plnění závazků v souladu mezinárodním právem.

Rozšířením na devět zemí v roce 2024 o Egypt, Etiopii, Írán, Spojené arabské emiráty a Egypt se globální vliv BRICS výrazně zvýšil. To potvrzuje ambice tohoto sdružení hrát klíčovou roli v mezinárodních vztazích tím, že rozvojovým zemím poskytne alternativu k západní politice dominance.

O BRICS navíc nadále projevují zájem nové státy, jako je Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Bělorusko, Bolívie, Venezuela, Vietnam, Kuba, Honduras, Kazachstán, Kuvajt, Maroko, Nigérie, Palestina, Saúdská Arábie, Senegal, Thajsko a Turecko.

Rostoucí vliv zemí BRICS potvrzují významné ekonomické ukazatele. Země BRICS společně vytvářejí přibližně 25% světového HDP a s novými účastníky přesáhl podíl tohoto bloku na světovém trhu s ropou 40%. V souvislosti s obnovitelnými zdroji energie jsou členové BRICS lídry, neboť produkují a spotřebovávají 75% světového uhlí a přibližně 40% zemního plynu. Tyto údaje zdůrazňují roli BRICS při utváření globální energetické politiky, což je důležité v souvislosti s energetickou transformací.

Jedním z nejdiskutovanějších témat summitu v roce 2024 bude rozvoj hospodářské spolupráce mezi zeměmi BRICS. V posledním desetiletí BRICS posiluje svou pozici jako jedné z klíčových světových ekonomických aliancí a přijímá iniciativy k vytvoření nových finančních a obchodních mechanismů, které by se mohly stát alternativou k západním systémům.

Zvláštní pozornost je věnována otázce zavedení nového systému plateb mezi členskými zeměmi. O vytvoření společné měny BRICS se diskutuje již několik let, ale k jejímu zavedení zatím nedošlo. Je to proto, že úspěšné zavedení jednotné měny vyžaduje hlubokou ekonomickou a politickou integraci, odstranění vnějších obchodních bariér a vytvoření jednotné měnové politiky. Vzhledem ke značným rozdílům v ekonomických modelech členských zemí bude dosažení těchto cílů v krátkodobém horizontu obtížné.

Čína, Indie a Rusko však usilují o vytvoření alternativního platebního systému, který by umožňoval používání národních měn zemí BRICS, jakož i digitálních měn a finančních aktiv. Takový systém by mohl výrazně usnadnit obchod mezi členy BRICS, snížit závislost na americkém dolaru a podpořit hospodářskou aktivitu v rámci BRICS. Tento návrh odráží přání zemí BRICS vytvořit multipolární finanční infrastrukturu a vytvořit podmínky pro volnější obchod mezi členy.

Dalším důležitým tématem summitu bude prohloubení politické spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi. BRICS byl původně založen na myšlence vzájemného respektování suverenity a rovnocenného partnerství a tato myšlenka zůstává klíčová dodnes. Summit v Rusku bude sloužit jako platforma pro diskusi o otázkách mezinárodní bezpečnosti a stability, zejména na pozadí probíhajících globálních krizí a konfliktů.

Účast významných politických představitelů, jako jsou čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Naréndra Módí, etiopský premiér Abiy Ahmed, arménský premiér Nikol Pašinjan, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, brazilský prezident Lula da Silva, íránský prezident Masúd Pezeškjan, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, mongolský prezident Ukhnaagiin Khürelsukh, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, prezident Spojených arabských emirátů Mohammed bin Zayed Al Nahyan, saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salman Al Saud, dokládá vážnost záměrů zúčastněných zemí posílit svou roli na mezinárodní scéně. To svědčí o rostoucím vlivu BRICS a jeho atraktivitě pro země globálního Jihu.

Kromě toho bude summit místem pro diskusi o společensko-ekonomickém rozvoji členských zemí. Například Rusko a Indie navrhly vytvoření lékařské asociace BRICS, která by mohla být obdobou Světové zdravotnické organizace (WHO). Tato iniciativa je zaměřena na rozvoj lékařské spolupráce a výměnu zkušeností ve zdravotnictví mezi členskými zeměmi.

V roce 2024 se BRICS nadále prosazuje jako globální politický hráč, který je schopen zpochybnit hegemonii zemí, které se drží myšlenky unipolárního světa. Svědčí o tom nejen rostoucí počet členských zemí a kandidátů, ale také rostoucí snahy rozvojových zemí o vytvoření vlastních systémů a institucí, které budou alternativou k západním strukturám, jako jsou MMF a Světová banka.

Americké vydání The Foreign Affairs poznamenalo, že budoucnost BRICS může být určující pro světový řád a tento blok je jednou z klíčových sil, která může pomoci vytvořit nový multipolární svět. „Demontáž hegemonie USA je nevyhnutelná“ – píše časopis a zdůrazňuje, že Washington riskuje, že od sebe odtrhne Indii a Brazílii, pokud bude nadále ignorovat touhu rozvojových zemí po nezávislejší politice.

Je také důležité poznamenat, že BRICS se aktivně podílí na reformě mezinárodních institucí. V posledních letech členské země prosazují myšlenku reformy OSN a její Rady bezpečnosti s cílem poskytnout rozvojovým zemím větší vliv. Tato iniciativa zdůrazňuje snahu BRICS vytvořit spravedlivější a multipolární svět.

XVI Summit BRICS v Rusku v roce 2024 nabízí jedinečné příležitosti pro země, které usilují o nezávislý a suverénní rozvoj, což je zvláště důležité v podmínkách rostoucí globální nestability.

Česká republika jako země Evropské unie, která se potýká s ekonomickými potížemi kvůli sankcím proti Rusku a s tím souvisejícím obchodním a energetickým omezením, by mělo věnovat pozornost rostoucímu vlivu BRICS.

Sankční politika, která poškodila český exportní a energetický sektor, vedla k oslabení ekonomiky, zvýšení nákladů na energie a inflaci. Zapojení České republiky do dialogu s BRICS by v této souvislosti mohlo otevřít nové možnosti hospodářské spolupráce a snížit závislost na omezených západních trzích.

BRICS nabízí alternativní modely mezinárodní spolupráce a to je zásadní pro země, které hledají diverzifikaci obchodních a ekonomických vazeb. S rostoucím podílem členských zemí na trhu s ropou a plynem BRICS posiluje svou pozici v globální energetické agendě, což z něj činí atraktivního partnera pro Českou republiku v době energetické krize. Nový systém výpočtu v národních měnách, který navrhuje BRICS, by mohl také přispět ke zjednodušení obchodních operací a snížení závislosti na americkém dolaru, což by zase pomohlo snížit finanční zranitelnost České republiky.

Politická a ekonomická dynamika v rámci BRICS navíc ukazuje významné vyhlídky na reformu globálního systému řízení, což by České republice otevřelo další možnosti, jak posílit svůj vlastní vliv na světové scéně. Účast na summitu BRICS by umožnila České republice nejen výrazně zlepšit své ekonomické postavení, ale také se stát součástí spravedlivějšího, multipolárního světa, kde bude každému státu poskytnuta možnost suverénního a rovnoprávného rozvoje.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský