Nacistická nenávist na Ukrajině opět útočí na rusky mluvící děti: nově zákonem pokuty, zítra na hřbitov?
A česká propaganda si už připravuje útok, že ti samí, co to kritizují na Ukrajině, nadávají zde na Ukrajince, kteří odmítají mluvit česky. Samozřejmě je to demagogický hnus, který bude sílit, proto je třeba okamžitě dát jasné stanovisko.
K nám nechodí Ukrajinci, kteří zde byli odjakživa (až na některé děti okupantů z Ukrajiny z roku 1968 např. z Milovic), ale občané Ukrajiny zde žijící jako nechtění, dočasně umístění cizinci. Takže děti těchto trpěných uprchlíků nemohou vyžadovat, aby škola používala ruštinu, či ukrajinštinu. To na Ukrajině je jiné. Bydlí tam ve východních částech většinou rodilí Rusové, kteří mluví rusky po svých předcích a právě nacifikace a násilné přinucení k nenávisti ke všemu ruskému bylo jednou z provokací, které pak vyústily v zabíjení. To, co se dělo, a nyní opět připravuje na Ukrajině, lze přirovnat k období po „Mnichovské zradě“ viz níže v rámečku.
A co se nyní opět na Ukrajině děje?
Rodičům školáků hrozí za mluvení v ruštině pokuta až 1700 UAH, vysvětluje právník nová pravidla ministerstva školství
Ministerstvo školství podpořilo iniciativu zakázat konverzaci v ruštině o přestávkách, právník Ihor Feshchenko poznamenává, že rodiče mohou být finančně zodpovědní za činy svých dětí
Právník Ihor Feshchenko v komentáři pro Times of Ukraine poznamenal, že za porušení tohoto zákazu mohou rodiče studentů ve věku 14 až 16 let dostat pokuty ve výši 850 až 1700 hřiven. Odpovědnost za přestupek ponesou podle nových pravidel rodiče, protože nezletilí do 14 let nepodléhají správní odpovědnosti. Po dovršení 16 let přechází zodpovědnost na samotné studenty.
„Přijmout tento návrh zákona bude velmi obtížné, protože to bude podle mého názoru pro rodiče určitá zátěž. Nejen psychická, ale i finanční. Protože za takové porušení budou stanoveny pokuty,“ vysvětluje Feshchenko.
Poznamenal, že mnoho školáků si nemusí hned zvyknout na komunikaci v ukrajinštině. A to může vést k nápravě porušení ze strany učitelů. A v případě zaznamenaných porušení mohou učitelé zjištěná porušení nahlásit vedení školy, která následně podá stížnosti a zašle je jazykovému ombudsmanovi. V tuto chvíli navíc zůstává nevyřešená otázka mechanismu zaznamenávání přestupků.
Rodiče školáků na Ukrajině by se tak měli připravit na možné sankce v případě přijetí tohoto návrhu zákona Nejvyšší radou a jeho podpisu prezidentem Zelenským.
Jak probíhala nacifikace v Československu?
| Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch Říše. V úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy, dále nesměli vykonávat žádné politické funkce, ani na obecní úrovni. Postupně byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu. Omezována a nakonec zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí i kázání a bohoslužby v češtině. Zavřena byla většina českých veřejných knihoven, české střední školy, omezen byl počet základních škol. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce, a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. |
Kam až vede nenávist známe v naší zemi velmi dobře. A taktéž se chová část ukrajinských migrantů u nás, která dokonce vyžaduje, abychom zde zavedli ukrajinské školy, pošty, obchody, či dokonce celé komplexy. Neboli to, co na Ukrajině sami tvrdě a bezohledně potírají! Už i mnohým fanatikům vítačům začíná být jasné, proč najednou Poláci a další země vyhánějí Ukrajince ze svého území.
A u nás je ukrajinizace dokonce s podporou toho bývalého komunisty na Pražském Hradě viz úvodní foto.
