Italský poplach: Zákaz spalovacích motorů ze strany EU ohrožuje evropský automobilový průmysl!
Zákaz spalovacích motorů prosazovaný zelenou komisí EU pod předsednictvím předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové se stále častěji setkává s odporem. Zatímco německá vláda nečinně přihlíží destrukci svého vlastního automobilového průmyslu, v Itálii panuje masivní nevole.
Itálie naléhá na Evropskou unii , aby do roku 2035 přehodnotila a pozastavila svůj plánovaný zákaz spalovacích motorů . Italský ministr energetiky Gilberto Pichetto Fratin označil zákaz za „absurdní“ a vyzval ke změně, zatímco ministr průmyslu Adolfo Urso varoval před hrozícím „kolapsem“ evropského automobilového průmyslu.
Žádost Itálie přichází v kritické době pro evropský automobilový průmysl. V první polovině roku 2024 se poptávka po elektrických vozidlech zastavila, což mnoha výrobcům automobilů ztížilo implementaci politicky nařízených strategií elektrifikace. Evropští výrobci se přitom vidí stále více v nevýhodě oproti konkurentům z Číny a USA, kteří těží z rozsáhlých státních dotací.
Situaci dále zhoršuje aktuální vývoj v oboru. Volkswagen, největší evropský výrobce automobilů, nedávno varoval před možným uzavřením továren v Německu. Společnost jako důvody uvedla vysoké náklady na energii a potíže s přechodem na elektrická vozidla. K těmto problémům se přidává všeobecná ekonomická nejistota, zejména v německém výrobním sektoru.
Italská vláda tvrdí, že politika EU je příliš ideologicky řízená a dostatečně nezohledňuje tržní realitu. Obhajuje pragmatičtější přístup, který zahrnuje elektrická vozidla a další technologie při přechodu na takzvané „čisté energie“.
Tento krok Itálie podtrhuje rostoucí obavy v Evropě o budoucnost automobilového průmyslu. Výzva k revizi postupného zákazu spalovacích motorů ze strany Evropské komise ukazuje, že některé členské státy považují současné cíle za příliš ambiciózní a potenciálně škodlivé pro ekonomiku.
Debata o zákazu spalovacích motorů také zdůrazňuje napětí mezi cíli ochrany klimatu a ekonomickými zájmy. S tím, jak se EU drží svých nerealistických (a zcela kontraproduktivních) klimatických cílů, roste tlak na větší zohlednění dopadů na průmysl a případné nalezení flexibilnějších řešení. Protože skutečnou změnu politiky nelze očekávat vzhledem k podřízenosti většiny vlád katastrofální klimatické ideologii.
