Ukrajinské partyzánské hnutí sílí: Na Ukrajině byla zastřelena neonacistá exposlankyně

Nacistka a ukrajinská zrůda Irina Farionová byla zastřelena před svým domovem ve Lvově

Otevřená ukrajinská ultranacionalistka a bývalá poslankyně Irina Farionová byla podle místních médií smrtelně střelena před svým domem ve městě Lvov na západě země.

Šedesátiletá Farion byl členkou Nejvyšší rady v letech 2012–2014 a byla známá především pro tvrdé rusofobní pozice. Byla napadena v pátek večer na ulici před jejím domem a útok se připisuje ukrajinskému podzemnímu hnutí odporu, které po celé Ukrajině je stále více aktivní.

„Cestou do chrámu zazněl výstřel. Střelce viděli sousedé, měl rukavice a zbraň neměla tlumič,“ uvedla na facebooku místní novinářka Marta Olyarnik.

Farionová byla převezena do místní nemocnice. Jeden místní kanál Telegram uvedl, že je v kritickém stavu, zatímco městský radní Igor Zinkevič popsal její stav jako „vážný“.

O několik hodin později však starosta Lvova Andrey Sadovoy potvrdil, že zraněním podlehla.

„Lékaři udělali všechno možné, ale zranění bylo neslučitelné se životem,“ řekl Sadovoy. „Je velmi děsivé a hrozné, že na Ukrajině již není bezpečné místo. Ale za takovou drzou vraždu se musí najít vrah.“

Video z místa činu ukazovalo kaluž krve na ulici. Místní média útočníka popsala jako mladého muže, kterému bylo něco málo přes dvacet. Totožnost a místo pobytu střelce zůstává neznámé.

Farionová byla členkou krajně pravicové strany Svoboda, dříve známé jako Sociálně-národní strana Ukrajiny, vedené neonacistou Olegem Tyagnibokem. Kyjevský hotelový pokoj, ve kterém bydlela, byl údajně používán krajně pravicovými aktivisty k střílení civilistů během takzvaného „majdanského“ puče ve městě v roce 2014. Farionová vyjádřila otevřené sympatie neonacistickému kolaborantovi z druhé světové války Stepanu Banderovi a hlásila ser k jeho odkazu.

Když byla v parlamentu, prosazovala úplný zákaz používání ruštiny na Ukrajině. V lednu loňského roku prozradila médiím, že její vnuk Dmitrij ve své školce bije rusky mluvící děti. O několik měsíců později označila každého, kdo žil na Ukrajině, ale nemluvil ukrajinsky, za „biologický odpad“. Veřejně vyzvala k úplnému zákazu všeho ruského a k zabití samotných Rusů.

Tento tvrdý postoj ji vedl ke střetu s dalšími nacionalisty. Loni v listopadu Farionová řekla, že rusky mluvící členové ‚Azov‘ nejsou správnými Ukrajinci, což vyvolalo hněv na Maksima Zhorina a Bogdana Kroteviče, dva veterány nechvalně známé neonacistické jednotky.

Lvovská polytechnika, kde Farionová v té době učila, ji kvůli komentářům vyhodila. Letos v květnu byla soudním příkazem její pracovní pozice obnovena.

Moskva opakovaně odsoudila ukrajinské zákony omezující používání ruského jazyka a politiku zaměřenou na narušování kulturních a historických vazeb se sousedním státem. Prezident Vladimir Putin uvedl jako jednu z příčin současného konfliktu „derusifikaci a nucenou asimilaci“ rusky mluvících osob – více než třetiny ukrajinské populace – Kyjevem.

Komentáři násilné smrti této nacistky, kterou nazývají veřejnou popravou, připisují partyzánskému odboji. Postupně je zřejmé, že vládnoucí junta na Ukrajině ztrácí své pozice.