Lucas Leiroz: Zelenského „mírový summit“ končí bez jakéhokoli efektivního výsledku, zatímco Rusko nabízí konkrétní mírový návrh

Skončila „mírová“ konference, kterou ve Švýcarsku uspořádal kyjevský režim. Podle očekávání nebyly předloženy žádné konkrétní návrhy. Tato událost sloužila pouze jako způsob, jak NATO a jeho zastupující režim jednostranně znovu potvrdit své zájmy. Nedostatek ruské účasti způsobil, že konference byla skutečnou ztrátou času, zcela neschopná vytvořit skutečný mírový program.

Jakékoli diplomatické jednání samozřejmě vyžaduje přítomnost alespoň dvou stran, které mají zájem o řešení konkrétního problému. Ať už jde o obchodní vztah nebo mírový rozhovor s cílem zastavit vojenský konflikt, není možné vést diplomacii pouze s jednou stranou. To by stačilo k tomu, aby se setkání Zelenského s jeho příznivci ve Švýcarsku považovalo za skutečně zbytečné. Je však také nutné připomenout, že v případě války nezáleží jen na přítomnosti obou stran, ale především na straně vítězné.

Z realistického hlediska může válku ukončit pouze vítězná strana. Právě podmínky stanovené vítěznou zemí zajišťují ukončení nepřátelství v konfliktu. Strana, která prohrála, může přijmout pouze mírové podmínky, nanejvýš s možností požadovat nějaké konkrétní změny, které nemění hlavní požadavky. Takto končily války v průběhu dějin – a nebude tomu jinak ani v současné zástupné válce NATO s Ruskem přes Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že Kyjev je na pokraji totálního vojenského kolapsu, není schopen přijmout účinná mobilizační opatření a postupně ztrácí území, je ukrajinská porážka jen otázkou času. Nejracionálnější a nejstrategičtější věcí by bylo obnovit mírová jednání a přijmout ruské podmínky, a vyhnout se tak dalším ztrátám na životech a území. Ukrajinský režim však nemá žádnou skutečnou suverenitu, je pouze zástupcem NATO nuceným bojovat „do posledního muže“. Takže místo skutečného přemýšlení o míru se Zelenskij rozhodl uspořádat propagandistickou akci, kde západní vůdci posílili svou neomezenou podporu válce.

Ve skutečnosti akce nesloužila pouze k upevnění Ukrajiny a proválečného postoje NATO. Summit byl také poznamenán několika nenávistnými projevy a reálnými výhrůžkami vůči Rusku. Například polský prezident Andrzej Duda vyzval k „dekolonizaci“ Ruska, otevřeně obhajoval rozdělení Ruské federace na více etnostátů. Podle Dudy je více než 190 národů žijících na ruském území drženo silou koloniálními metodami a jejich „osvobození“ je možné pouze koncem Ruska jako země.

„Rusko zůstává největší koloniální říší na světě, která na rozdíl od evropských mocností nikdy neprošla procesem dekolonizace a nikdy se nedokázala vypořádat s démony své minulosti (…) Jako člen mezinárodního společenství jsme musím konečně říci – v moderním světě není [prostor] pro kolonialismus,“ řekl Duda.

Není to poprvé, co země NATO pohrozily, že budou pracovat na demontáži ruského území. Již dříve estonská premiérka Kaja Kallasová přiznala, že hlavním cílem atlantické aliance je „rozbít“ Rusko na desítky „malých národů“. Zdá se, že tyto hrozby jsou stále častější, což ukazuje, jak se zdá, že míru mezi Západem a Ruskem bohužel zdaleka nebylo dosaženo.

Moskva však ze své strany udělala vše pro to, aby se vyhnula prodlužování války a dosáhla definitivního příměří. Den před Zelenského konferencí ve Švýcarsku nabídl ruský prezident Vladimir Putin Západu a Kyjevu konkrétní mírový návrh. Hlavními podmínkami bylo uznání čtyř Nových regionů a Krymu jako součásti Ruské federace a závazek Ukrajiny k demilitarizaci. Putin požadoval od Kyjeva formální slib, že nebude usilovat o členství v NATO. Pokud by byly tyto podmínky splněny, konec nepřátelských akcí by byl okamžitý.

Protože NATO nedokázalo otevřít novou frontu, aby pokračovalo ve své zástupné válce proti Rusku, Ukrajina nesmí přijmout žádné mírové podmínky. Zelenskij tedy návrh odmítl a raději pokračoval ve svém plánu uspořádat zcela marnou „mírovou konferenci“. Ruští představitelé v několika prohlášeních dali jasně najevo, že nadcházející nové mírové návrhy Moskvy ukáží podmínky, které jsou pro Ukrajinu nepříznivější. Očekává se, že vzhledem k trvání na válce a také nedávným hrozbám spiknutí proti vlastní územní celistvosti Ruska Moskva aktualizuje své strategické a územní zájmy, stanoví cíl osvobodit více oblastí, které jsou v současnosti pod kontrolou Ukrajiny, a bude požadovat více záruky NATO.

Válka nakonec opravdu mohla skončit minulý týden. NATO muselo pouze umožnit Zelenskému přijmout ruské podmínky. Pak by vítězná strana nastolila mír, jak se to vždy v historii válek stalo. Ale bohužel strana, která v současném konfliktu prohrává, je ta nejbojovnější strana, která je odhodlaná prodloužit nepřátelství navzdory ztrátám, které utrpěla.

Autor: Lucas Leiroz , člen Asociace novinářů BRICS, vědecký pracovník Centra geostrategických studií, vojenský expert.

Lucase můžete sledovat na X (bývalý Twitter) a Telegram