Seth Ferris: Čína nikdy nezapomíná: „Pomsta může být PEKLO!“

Čínská návštěva Bělehradu k 25. výročí bombardování její ambasády, spojená s chladným projevem ministra zahraničí USA při jeho příjezdu do Číny, by měla vyslat jasný vzkaz USA. Zda jsou elity ve Washingtonu dostatečně chytré, aby jim rozuměly, je jiná otázka.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken přiletěl do Číny a byl přivítán bez tradičního červeného koberce, když vystupoval z letadla. Na vrcholu hierarchie úředníků, kteří přijali Blinkena, byl Chen Jining, předseda výboru Šanghajské strany a člen politbyra. Jelikož je Blinken ministrem zahraničí USA, měl ho podle protokolu přijmout alespoň čínský ministr zahraničí Wang Yi, který byl nápadný jeho nepřítomností.

Za zmínku také stojí, že USA, a zejména Blinken, pohrozily Číně sankcemi kvůli jejím úzkým vazbám s Ruskem, což rozhodně nepůjde dobře s Číňany, kteří jakékoli sankce neschválené Radou bezpečnosti OSN považují za protiprávní.

Od začátku ruského SMO na Ukrajině USA zvedly přízrak čínských prodejů zbraní do Ruska, aniž by to prokázalo. Nyní se zdá, že se zaměřují na veškerý čínský vývoz pod všeobecným pojmem „dvojí použití“, což může znamenat téměř cokoli vzhledem k dosavadním výsledkům amerických sankcí.

Výsledky takových represivních opatření jsou katastrofální, zvláště když se podíváme na případ Iráku, kde sankce na zboží „dvojího užití“, jako jsou zdravotnické potřeby a potraviny, údajně zabily až půl milionu dětí. USA se samozřejmě snaží tvrdit, že tato čísla jsou „přehnaná“, aniž by to dokládaly skutečnými důkazy.

Dalším důkazem skutečné povahy takových sankcí je jejich uplatnění na Rhodesii, poté na nástupnický stát Zimbabwe a také na Írán a nyní na Rusko. Jsou válečnou zbraní, i když ekonomickou, ale nyní se začíná obracet proti svému primárnímu uživateli.

Netřeba dodávat, že pochybuji, že Číňané v brzké době změní kurz, protože rozvíjející se obchod Číny s Ruskem, který v roce 2023 překročil svůj cíl 200 miliard dolarů o masivních 40 miliard dolarů, pomohl ekonomice růst výrazně nad očekávání a dosáhl v roce 2023 5,4 %. pouze první čtvrtletí roku 2024.

Čína šťastně ukořistila export energie z Ruska, který EU hloupě odmítla a zakázala, a pomohla tak posílit její stále rostoucí průmyslovou sílu. Číňané na oplátku kryjí dovozní mezery do Ruska způsobené sankcemi USA a EU a udržují ruskou ekonomiku v chodu pomocí obráběcích strojů, počítačových čipů a dalšího průmyslového zboží.

V reakci na hrozby sankcí USA mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin zopakoval postoj Číny, který stojí za to citovat v plném rozsahu:

„Spojené státy pokračují v neopodstatněných obviněních proti normálním obchodním a ekonomickým výměnám mezi Čínou a Ruskem a zároveň přijímají zákon, který poskytuje Ukrajině rozsáhlou pomoc. To je jen pokrytecké a vysoce nezodpovědné. Čína to rozhodně odmítá.

Pokud jde o Ukrajinu, postoj Číny je spravedlivý a objektivní. Aktivně jsme se zapojili do diskusí o míru a politickém řešení. Vláda sleduje vývoz zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy. Čína není příčinou ukrajinské krize ani stranou, která se na ní podílí. Nerozdmýcháváme plameny ani nehledáme sobecké výhody a rozhodně nepřijmeme, abychom byli obětním beránkem.

Rád bych zopakoval, že právo Číny na normální obchodní a ekonomické výměny s Ruskem a dalšími zeměmi světa na základě rovnosti a vzájemného prospěchu by nemělo být narušeno nebo narušeno. Zákonná a zákonná práva a zájmy Číny by neměly být porušovány.

Spojené státy musí vědět, že problém Ukrajiny nelze vyřešit rozdmýcháváním plamenů nebo pomlouváním druhých a přesouváním viny. Pouze zohlednění legitimních bezpečnostních zájmů všech stran a vytvoření vyvážené, efektivní a udržitelné evropské bezpečnostní architektury prostřednictvím dialogu a jednání je správnou cestou vpřed.“

Čínská pozice je vyvážená a promyšlená, jak by se dalo očekávat od jedné z nejstarších a největších civilizací na Zemi. Americká vláda obecně a Anthony Blinken zvláště by si měli pamatovat, že Čína vedla diplomacii již v době, kdy jejich předkové ještě žili v hliněných chatrčích.

Číňané také považují za odporné, že USA a EU investovaly miliardy do zbraní, aby prodloužily válku, ale požadují, aby ostatní zastavili civilní obchod s Ruskem. Nelze je vinit za jejich zjevné znechucení západním pokrytectvím v této otázce.

Nyní k 25. výročí amerického bombardování čínské ambasády v Bělehradě. Bombardování čínské ambasády 7. května 1999 bylo dramatickou událostí, i když to v té době mnozí tak nevnímali. Při útoku byli zabiti tři čínští novináři (v té době šokující, ale nyní je to standardní jízda v moderní válce ze strany USA a jejich „největšího spojence“ Izraele) a zranila řadu dalších čínských občanů.

Čína v té době vystoupila v OSN proti bombardování Jugoslávie NATO a přidala se k Rusku v vetování opatření vedené USA, které povolovalo útok. USA později tvrdily, že bombardování bylo „náhodné“, ale je velmi pravděpodobné, že USA, které byly v té době mnohem mocnější než Čínská lidová republika, chtěly vyslat nepříliš rafinovanou zprávu.

Po bombovém útoku následoval masový protest před americkou ambasádou v Pekingu, první vládou schválený protest za posledních deset let. Existují také důkazy, že bombardování přimělo Číňany podniknout masivní vojenské nahromadění, protože si uvědomili, že jejich politika mírového soužití s ​​USA byla nejen neopětovaná, ale byla také USA aktivně zneužívána.

Tato politika, často označovaná jako „Bohatá země, silná armáda“, přinesla v posledních dvou desetiletích své ovoce: Čína je nyní schopna vyrábět vlastní stíhačky typu stealth, jako jsou J-20 a FC-31, a také anti- lodní balistické střely (také známé jako „zabijáci nosičů“) jako DF-21. K dispozici je také široká škála konvenčnějších letadel jako již osvědčený ruský Su-35 a rychle rostoucí a modernizované čínské námořnictvo, které je nyní největší na světě.

Čínská politika vytváření ostrovních základen se zdá být zaměřena na vytvoření „no-go“ zón dostatečně velkých na to, aby udržely americké letadlové lodě mimo pevninskou Čínu a životně důležité lodní trasy v budoucí válce, čímž se zvýší výhoda USA v těchto platformách, které jsou zničeny.

Bagatelizace návrhů čínských zbraní

Netřeba dodávat, že západní vojenští komentátoři mají tendenci démonizovat čínské zbraňové systémy tím, že předpokládají, že jejich americké protějšky jsou „výrazně lepší“, aniž by kdy poskytli nějaké skutečné důkazy. Člověk by si myslel, že by se poučili z debaklu na Ukrajině, kde západní „zázračné zbraně“ od Javelin ATGM a Stinger MANPAD po Lepoard 2, Challenger 2, Abrams, Bradley AFV a „válečné kritické“ HIMARS, Patriot, Storm Shadow a GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb) nedokázaly změnit průběh války a v mnoha případech selhaly okázale.

Navíc hrozby sankcí vůči Číně, ať už v podobě finančních sankcí vůči bankám nebo vůči klíčovým společnostem a exportu, se pravděpodobně vrátí zpět. Čína je dílnou světa, která dodává většinu každodenních věcí, které udržují svět v chodu, a to nejen ve vyráběném zboží, ale také v životně důležitých vzácných zeminách, které naše moderní technologická společnost potřebuje, aby fungovala, a z nichž Čína ovládá 92 % dostupné zásoby.

Štěstí se obrátilo

Čína již není rozvojovou zemí, která neměla žádný způsob, jak bezpečně reagovat na americké bombardování své ambasády v roce 1999. Nyní je to vojenská a ekonomická supervelmoc, která může reagovat na jakoukoli americkou agresi různými způsoby, ať už vojensky nebo šílenou myšlenkou jednostranných sankcí.

Už jsme svědky toho, jak se Číňané zbavují svých držených v amerických dolarech, zejména vládních dluhopisů, a nakupují zlato. Rychlý a masivní nárůst těchto aktivit by rychle urychlil proces dedolarizace, což by zase mělo vážné důsledky pro schopnost Spojených států pokračovat v tisku peněz.

Protisankce proti velkým americkým společnostem by také způsobily vážné ekonomické problémy a přerušení dodávek kovů vzácných zemin by přivedlo americký technologický průmysl, zejména ten, který podporuje vojensko-průmyslový komplex USA, k náhlému a bolestivému zastavení.

Opravdu mi to připadá, jako by americká vláda, která byla zvyklá nebýt největším dítětem v bloku, ale jediným dítětem v bloku, zcela nedokázala držet krok s vývojem a nyní zjišťuje, co se stane, když si často nadávané dítě uvědomí že se stal větším a silnějším než jeho trýznitel.

Hodně štěstí, Ameriko, můžeš si za to sama!

Autor: Seth Ferris