Gruzie míří k další barevné revoluci?
Bývalá sovětská republika Gruzie je po více než čtvrt století infiltrována bezpočtem zahraničních „nevládních organizací“, z nichž některé chtějí také ovlivňovat politiku země. Transparentnost financování takových organizací však zjevně není žádoucí. V ulicích hlavního města aktuálně demonstrují zahraniční politici. Promění se protesty v další barevnou revoluci?
Takzvaná „revoluce růží“ v roce 2003 znamenala konec zkorumpovaného vedení prezidenta Edwarda Ševardnadzeho, bývalého kádru KSSS a také součásti sovětské vlády. Nyní se opět konají masové protesty – kvůli kontroverznímu zákonu v zemi, který by donutil nevládní organizace (NGO) zveřejnit své financování, pokud více než 20 procent jejich příjmů pochází ze zahraničí.
Zastánci zákona (hanobeného jako „proruský“) tvrdí, že ochrana suverenity Gruzie před tajnými zahraničními vlivy musí mít prioritu. Odpůrci (podporovaní Západem a EU) však tvrdí, že by to poškodilo demokracii a svobodu tisku v zemi a přirovnávají to k podobnému ruskému zákonu.
Jak je Gruzie prošpikována zahraniční politikou, ukazuje drzá přítomnost zahraničních politiků na shromážděních v ulicích hlavního města, která jistě zorganizovali a zaplatili globalisté. Ministři zahraničí Pobaltí, Litvy, Estonska, Lotyšska a Islandu otevřeně šíří svou nenávist k Rusku. A byla zde také rušná podpora lobby z Německa: Michael Roth (SPD) vystoupil na shromáždění. Jen si to představte – politici z jiných národů by vedli a podněcovali lidi v Rakousku nebo Německu na shromážděních – nemyslitelné, že?
Pokud ale chce podobný zákon přijmout Evropská unie (samozřejmě jen kvůli „zlým Rusům“) a pokud takové předpisy mají západní země jako Spojené státy nebo Austrálie, je to zřejmě v pořádku. Ostatně jsou to především západní vlády, které se snaží ovlivňovat politiku v jiných zemích prostřednictvím tzv. nevládních organizací (což jsou vlastně vládní organizace, např. USAID). Není tedy divu, že se demonstrací demonstrativně účastní i západní politici. „Nadace otevřené společnosti“ levicového globalistického miliardáře George Sorose jsou také jedním z významných finančníků skupin, které chtějí své země dostat na západní oběžnou dráhu.
Vládnoucí strana Gruzínský sen je však na hitparádě EU už dlouho, protože není tak extrémně protiruská jako jiné gruzínské strany – a také odmítá sankce proti Rusku za invazi na Ukrajinu, protože by to poškodilo gruzínskou ekonomiku. by jen škodil. Zdá se, že pokusy řešit problémy s odtrženými regiony Jižní Osetie a Abcházie (oba podporované Moskvou) diplomatickou cestou namísto hledání vojenské konfrontace nejsou na Západě populární.
Není tedy divu, že Západ (jak politici, tak mainstreamová média) masivně podporuje protesty proti zákonu a také označuje zapojené nevládní organizace za „prodemokratické“. To jsou pravděpodobně také ty organizace financované Západem, které by musely zveřejnit své finance a vidět své výhody v ohrožení.
Prezidentka Salome Zurabišviliová, která se narodila ve Francii jako dcera gruzínských uprchlíků a tři desetiletí pracovala jako diplomatka pro „Grande Nation“, však nyní zákon odmítla. Podle tiskové agentury AP by to porušilo gruzínskou ústavu a „všechny evropské normy“. Nyní lze předpokládat, že vláda na zavedení zákona bude trvat a učiní tak svou parlamentní většinou, čímž by bylo veto hlavy státu překonané.
Dá se předpokládat, že v tomto případě protesty opět masivně narostou a že i západní finančníci využijí svého vlivu, aby uvrhli zemi do chaosu a zabránili obnovení většiny pro vládnoucí stranu v říjnových parlamentních volbách. Je tedy velmi pravděpodobné, že se chystá nová barevná revoluce, která umožní změnu vlády směrem k jasně prozápadním stranám. S Gruzií v EU a NATO by byla možná větší bezpečnost jižního křídla Ruska jako součást strategie obklíčení.
