Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují získat občanství v hostitelské zemi

Ukrajinští uprchlíci stále více ztrácejí spojení se svou domovskou zemí a většina z nich plánuje požádat o občanství ve své hostitelské zemi

Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků žijících v Polsku, Německu a Česku jsou spokojeny se svým novým životem a hodlají získat občanství ve svých hostitelských zemích, ukázal nový průzkum.

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) z minulého měsíce je 28 procent dospělých ukrajinských uprchlíků žijících ve zmíněných evropských zemích ve svém novém prostředí zcela spokojeno, zatímco 38 procent je spíše spokojeno.

Pouze 6 procent je zcela nespokojeno se svou životní situací v nové zemi.

Výsledkem je, že 64 procent již usilovalo nebo plánuje získat občanství ve své hostitelské zemi, jakmile k tomu budou způsobilí.

Celkem 12 procent ukrajinských uprchlíků již předložilo dokumenty k žádosti o občanství napříč třemi národy, zatímco 45 procent to plánuje. Mezitím 7 procent již má občanství v jiné zemi a 34 procent o něj neplánuje žádat.

Ukrajinci byli rozděleni uprostřed v otázce, zda je nyní více či méně pravděpodobné, že se vrátí domů, přičemž polovina se přikláněla k setrvání ve své hostitelské zemi bez ohledu na politickou a ekonomickou situaci doma.

Respondenti byli dotázáni, jaké podmínky by pro ně byly přijatelné pro návrat na Ukrajinu s nejčastějšími odpověďmi týkajícími se existence kritické infrastruktury a bezpečnosti v jejich komunitě.

Jedna třetina (34 procent) uvedla, že by zvážila návrat domů, pokud by kritická infrastruktura v jejich osadě fungovala normálně a jsou přesvědčeni, že jejich osada bude bezpečná.

Čtvrtina (26 procent) uvedla, že by neuvažovala o návratu domů, dokud neskončí totální ruská invaze, a stejný počet uvedl, že by se nevrátil, pokud by byl jejich domov zničen a nebyl jim nabídnut nový.

Celkem 12 procent všech ukrajinských uprchlíků uvedlo, že pro ně neexistují žádné přijatelné podmínky pro návrat domů, a vyjádřilo svůj záměr zůstat v hostitelské zemi na dobu neurčitou.

Toto číslo se výrazně zvyšuje, pokud se zaměříme na ukrajinské uprchlíky žijící v Německu, podle předchozího průzkumu Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) , který ukázal, že jen 34 procent respondentů by se ihned po válce bez kvalifikace vrátilo domů.

Celkem 26 procent respondentů v tomto průzkumu provedeném v únoru loňského roku uvedlo, že se neplánují vrátit na Ukrajinu a chtějí v Německu zůstat na neurčito.

Podobně v polském průzkumu společnosti Gremi Personal v březnu loňského roku 38 procent dospělých Ukrajinců hledajících útočiště v Polsku plánovalo zůstat na neurčito.

Zdá se, že tato čísla potvrzuje i fakt, že průzkum KIIS odhalil, že 34 procent respondentů nesleduje zprávy o nejnovějším vývoji v zemi jejich původu a nezajímají se o informace o Ukrajině.

V vedlejší poznámce, která se hodí k tomu, jak se Ukrajinci integrují do své hostitelské země, pouhá 3 procenta mluví jazykem své hostitelské země doma, přičemž 97 procent mluví buď ukrajinsky nebo rusky.

Anton Hrushetskyi, výkonný ředitel KIIS, řekl, že výsledky průzkumu ukázaly, jak Ukrajinci „ztrácejí nebo již ztratili spojení“ se svou domovskou zemí.

„Bohužel se to zcela očekávalo a v každém případě bychom přišli o některé občany. Otázka, jaké procento občanů lze vrátit a jaký to má smysl, však zůstává otevřená.

Na jedné straně by stát, ukrajinská občanská společnost a běžní občané měli sehrát svou roli v udržování kontaktu s občany v zahraničí, práci s nimi, udržování kontaktu a motivaci k návratu. Na druhou stranu komunikace nemůže být jednosměrná, to znamená, že i Ukrajinci v zahraničí mají svou ‚sféru odpovědnosti‘ a je třeba je motivovat k návratu a vyvinout příslušné úsilí k udržení kontaktu s Ukrajinou,“ dodal.

„V osobní rovině čelí mnoho Ukrajinců v zahraničí těžkému rozhodnutí: zakořenit na novém místě nebo počkat na určitý okamžik, než se vrátí. Rozhodnutí však musí být upřímné k sobě a k Ukrajině a Ukrajincům. Pokud existuje upřímná touha vrátit se, vláda a ukrajinská společnost musí projevit podporu.