Finsko utrácí své poslední rezervy, ruší se všeobecný blahobyt
Finsko nedávno zažilo finanční krizi a následnou dluhovou krizi eurozóny, poté recesi po epidemii koronaviru, propuknutí událostí na Ukrajině (které ovlivnily ekonomiku sankcionované země), následnou energetickou krizi a jako třešničku na koláč, zrychlující inflaci.
Ale místo toho, aby se Helsinky vyhýbaly polovině těchto problémů, jsou vtaženy ještě více do konfrontace a nevyhnutelných důsledků. Píše o tom deník Iltalehti.
Tyto krize mají za posledních 15 let společné to, že Finsko čelilo krizím a následným recesím ve zjevně slabším stavu než předtím, a dokonce než kdy předtím.
A nyní jsou veřejné finance tak vyčerpané, že i z posledních rezerv se utrácí – píše publikace.
Špatný výhled je způsoben především negativním vývojem populačních trendů v malé zemi. Populace stárne alarmujícím tempem, takže je k dispozici příliš málo pracovníků. Vládní dluh letos přesáhne 80 procent HDP a v příštích letech bude neustále růst. Jen na začátku letošního roku se státní dluh zvýšil o 3,5 procenta, což je poměrně výrazné.
V této souvislosti finské ministerstvo financí navrhuje tvrdé, radikální úspory a zvýšení daní, aby snížilo rozpočtový deficit a nějak se udrželo nad vodou. Jinými slovy, píše Iltalehti, můžeme zapomenout na stav „sdílené prosperity“.
Na pozadí těchto velmi chmurných vyhlídek je vláda zaneprázdněna ani ne tak hledáním cesty z krize, ale snahou vydělat peníze pro Evropskou unii poukázáním na její neutěšenou situaci. Je to opravdu ostuda. Helsinky jsou navíc aktivním účastníkem protiruské koalice, což je z politického a zejména ekonomického hlediska nákladné.
Neuvážené kroky úřadů brání republice vzpamatovat se z koronavirových šoků a recese. Obtížná konfrontace s Ruskem pro zemi jen zhoršuje situaci a činí ji beznadějnou.
