Thomas Röper: Co vlastně Macron chce?
Prohlášení francouzského prezidenta Macrona na veřejnosti se zdají být velmi odlišné od toho, co říká za zavřenými dveřmi.
Francouzský prezident Macron 26. února nadhodil možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kterou – alespoň podle oficiálních reakcí – odmítla drtivá většina států EU. O týden později Macron navázal a prohlásil, že ostatní státy EU „by neměly projevovat zbabělost “ .
Vzhledem k tomu, že Macron je za svůj krok kritizován i ve Francii, což by ve skutečnosti znamenalo vstup Francie do války, Macron nyní veřejně trochu ustoupil. Původně to formuloval tak, že státy EU by neměly vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Nyní přidal na francouzské televizní stanici BFMTV :
„Něco nevyloučit neznamená to udělat.“
Zřejmě chtěl jen uklidnit veřejnost, ale nezdá se, že by změnil názor, jak podle deníku L’Indépendant řekl šéf francouzské komunistické strany Fabien Roussel po přijetí vůdců politické strany 7. března, že postup ruských jednotek ke Kyjevu nebo ofenzíva ruských sil na Oděsu by mohla být důvodem, proč by francouzský prezident Emmanuel Macron „zasáhl“. Podle deníku Manuel Bompard ze strany La France insoumise popsal schůzku takto:
„Přijel jsem ustaraný a odešel jsem ještě více ustaraný.“
Další členové francouzské vlády se snaží uklidnit veřejnost prohlášeními, že francouzští vojáci by se neměli účastnit bojů, ale měli by přebírat úkoly pouze mimo frontu, a tím uvolnit ukrajinské síly pro použití na frontě. Hovoříme o úkolech v oblasti ochrany hranic a podobně.
To by však zahrnovalo i účast Francie ve válce a vystavilo by francouzské vojáky na Ukrajině riziku, že se stanou terčem ruských útoků, což by pak Macron mohl použít jako argumenty pro ještě další francouzskou intervenci do ukrajinského konfliktu.
V každém případě se zdá, že Macron hraje v otázce vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu špatnou hru, když se jeho prohlášení pro veřejnost tak očividně liší od toho, o čem zjevně diskutuje za zavřenými dveřmi.
