Nejen Německo: Britové také dovážejí drahou elektřinu díky energetické transformaci

Německo se již díky nesmyslnému energetickému přechodu stalo čistým dovozcem elektřiny. Spolková republika v tom ale není sama. Angličané jsou také závislí na dodávkách elektřiny ze zahraničí – zejména z Francie a Norska. Pro spotřebitele jde o miliardové náklady. Brexit toho moc nedosáhl, všechno tančí podle tónů globalistů.

Ve Velké Británii – stejně jako v Německu – se lidé při výrobě elektřiny stále více spoléhají na větrnou a solární energii. Uhlí už není politicky žádoucí a zemní plyn je prostě příliš drahý kvůli sankcím proti Rusku. A stejně jako ve Spolkové republice má toto energeticko-politické šílenství za následek nejen extrémně vysoké ceny elektřiny pro spotřebitele, ale také zvyšuje jejich závislost na dovozu elektřiny. Plyn a uhlí se samozřejmě musí také dovážet, ale ty lze nakoupit a skladovat levně a také zaručit stálou a spolehlivou výrobu elektřiny. Samozřejmě jsou levné jen za předpokladu, že nejsou uměle zdražovány daněmi a odvody z CO2.

Francie enormně těží díky jaderné energii

Ale Britové platí stejně jako Němci kvůli neúspěšné energetické politice jejich vlády. Podle nedávné zprávy museli loni jen do listopadu dovézt z Francie elektřinu v hodnotě 1,5 miliardy liber . Plus dalších 500 milionů liber za dovoz elektřiny z Norska. Celkem to podle jedné zprávy bylo ohromných 3,5 miliardy liber (kolem 4,1 miliardy eur) (plus dovoz z Belgie a Nizozemska).

Z katastrofy energetické politiky v Německu a Velké Británii nejvíce těží Francie, která se díky své rozsáhlé flotile jaderných elektráren stala významným výrobcem stabilní spolehlivé elektřiny (ještě další jsou již plánovány). Totální politický neúspěch, který mimochodem prosadila v Německu Merkelová CDU (za její kancléřky iniciovala „energetická transformace“ a vyřazení jaderných elektráren) a ve Velké Británii také sociální demokraté a konzervativci.

Klimatické šílenství nyní přivádí stále více zemí do ekonomického krachu. Levná energie je však pro prosperitu ekonomik nezbytná. To ale klimatické hysterky v zavedených stranách nezajímá. Ale kdo ji bude stále volit, když všechno půjde k čertu?