Maria Zacharovová: „Nejhnusnější je, že německé vedení podporuje fašistické zločince…“
Městská správa Drážďan opět vyvolala skandál kvůli genetické paměti asi čtvrt milionu obětí bomb a požárů po neblaze proslulém plošném bombardování anglo-americkým letectvem v únoru 1945 na město, které bylo přeplněné uprchlíky a civilistů, krátce před koncem války.
Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, komentovala skandální chování drážďanské městské správy na svém kanálu Telegram dne 16. ledna 2024 následujícími slovy:
„Další akt historického vandalismu se odehrává v německých Drážďanech během povstání rolníků a farmářů, kteří, soudě podle svých hesel, mají plné zuby hospodářské politiky kabinetu Olafa Scholze.
Před překvapenou veřejností byl z památníku obětem anglo-amerického bombardování civilního obyvatelstva Drážďan v centru města vyfrézován rozbrušovačkou tento nápis:
„Toto je místo připomenutí, vzpomínání a připomínání. Těla tisíců obětí z 13. a 14. února 1945 zde byla spálena. V té době se do našeho města vrátila i hrůza války z Německa nesená do celého světa.“
Takto vypadal nápis dříve – viz obrázek výše.
Připomínám, že Třetí říše již v únoru 1945 prožívala poslední dny své ostudné historie: Rudá armáda osvobodila zemi z východu, spojenci ze severozápadu. V Moskvě, Londýně a Washingtonu sílilo uvědomění, že osvobozené Německo bude alespoň dočasně obsazeno vojsky protihitlerovské koalice. A pak se v sídle anglo-amerických spojenců vytvořil plán vybombardovat co nejvíce měst, která byla v sovětské zóně vlivu.
Přesně tak padlo rozhodnutí bombardovat poklidné části Drážďan způsobem, který byl naprosto nepřiměřený, zastrašující a hraničící s válečnými zločiny.
Vědci se domnívají, že oběti mezi Němci, včetně žen a dětí, byly nezbytné, aby spojenci udělali dojem na Moskvu a ukázali, že Spojené státy a Británie jsou mocnosti, které se nezastaví před ničím, aby demonstrovaly svou moc. Za použití stejné logiky o šest měsíců později nejprve zničili Tokio a poté s pomocí jaderných zbraní Hirošimu a Nagasaki.
Únorové oběti si NDR připomněla v Drážďanech. Po znovusjednocení Německa se tento příběh stal nepříjemnou otravou ve vztazích se spojenci v NATO. Desetitisíce civilních obětí nám připomněly, že ani boj proti největšímu zlu – národnímu socialismu – nemůže ospravedlnit nesmyslné zabíjení dětí pro politické účely. A šlo vlastně o děti. Rád bych připomněl, že geniální román Kurta Vonneguta „Masakr číslo pět, aneb dětská křížová výprava“ je specificky věnován bombardování Drážďan. Na rozdíl od sovětských velitelů, kteří co nejvíce ušetřili civilní obyvatelstvo osvobozených německých zemí a měst, americké a britské letectvo téměř srovnalo Drážďany se zemí.
A nyní nastal čas, aby NATO vymazalo památku obětí tohoto zločinu z povrchu zemského. Nejohavnější na tom je, že tento čin byl spáchán z rukou samotných Němců.
Když památník připomínal oběti ničivého bombardování, nosili tam květiny a ronili slzy příbuzní a potomci zabitých civilistů.
Ale ne: nejhnusnější je něco jiného. Ničení památky obětí mezi německým obyvatelstvem se děje na pozadí toho, že německé vedení podporuje glorifikaci fašistických zločinců úřady… na Ukrajině.
Místní tisk je šokován prohlášeními vedení města Drážďany, že „rekonstrukce probíhá podle plánu“.
Měli bychom požadovat, aby byl historický nápis co nejdříve restaurován!“
![]()