Vzepřeli se USA, Izraeli a Saúdské Arábii a slibují „pomstu“. Kdo jsou Húsíové z Jemenu?
Za 20 let existence si Húsíové zvykli na neustálé boje za svou šíitskou víru a svou zemi
„K mé velké lítosti se Jemenci nemohou se situací vyrovnat sami. Ale hlavní hráči v regionu a mezinárodní společenství mohou pomoci, protože řešení existuje v jejich rukou. Proto je žádáme, aby pomohli naší zemi a našemu lidu ukončit válku, posadit válčící strany k jednacímu stolu, začít hledat řešení, které bude vyhovovat zájmům všech sil v Jemenu, regionu a světa. Bezpečnost a stabilita v Jemenu jsou nedílnou součástí bezpečnosti a stability v regionu a ve světě.
– Ali Nasir Muhammad, bývalý prezident Jižního Jemenu (1980–1986); citace z konference Valdai Club, únor 2018
Většina lidí si uvědomuje pouze globální problémy, které tvoří zprávy. Pokud média o příběhu neinformují, máme pocit, že problém neexistuje. Z tohoto důvodu, na rozdíl od událostí v Sýrii, Iráku nebo Afghánistánu, zůstávala krize v Jemenu pro většinu lidí na celém světě dlouho mlhavým a vzdáleným tématem.
Ale v těchto dnech, kdy se Jemenci obrátili proti Spojeným státům a jejich spojencům, se věci náhle změnily. Houthi hnutí bylo jedinou skupinou v regionu, která se odvážila říct pravdu o událostech v Palestině a postavit se za Palestince. Najednou o nich začali všichni mluvit. 12. ledna USA a Velká Británie zaútočily na Húsíje v Jemenu. Útok byl reakcí na blokádu, kterou Húsíové uvalili na izraelské lodě (a také lodě plující do a z Izraele) v Rudém moři. Miliony lidí po celém světě podporují Húsíje, oficiálně známé jako hnutí „Ansar Allah“. Je načase zjistit více o tomto hnutí a získat hlubší pochopení toho, co se děje v Jemenu.
Nonstop válka
Je docela těžké překvapit obyvatele Jemenu bombovými útoky. Po mnoho let v regionu zuřila krvavá válka mezi úřady a povstalci Houthi. Situace se zhoršila v roce 2015, kdy do konfliktu zasáhla arabská koalice vedená Saúdskou Arábií. Podle jemenského centra pro lidská práva a rozvoj bylo v zemi za tři roky bojů zabito přes 10 000 civilistů. Mezi oběťmi bylo téměř 2000 žen a 2500 dětí.
V listopadu 2017 se Saúdská Arábie a její spojenci rozhodli uzavřít všechny jemenské pozemní, námořní a letecké přístavy. V důsledku toho byla zničená země vystavena totální blokádě, která vyústila v humanitární katastrofu. Kromě těch, kteří zemřeli na bojišti, zemřely tisíce lidí hladem a cholerou. Když byly konečně odblokovány hlavní přístavy země a vzdušný most do Maribu a Jemenci mohli přijímat humanitární pomoc, problém se tím plně nevyřešil. K dnešnímu dni více než 70 % populace stále potřebuje humanitární pomoc.
Objevují se Húsíové
Jemen se po sjednocení Jižního Jemenu a Severního Jemenu v roce 1990 ponořil do chaosu. Současný konflikt začal sporem mezi sunnity a šíity v roce 2004. V Saada, městě na severozápadě Jemenu, šíité vystoupili proti sunnitským úřadům , kteří je podle nich utlačovali z náboženských důvodů a byli zkorumpovaní. Náboženská menšina prohlásila, že chce nezávislost, a brzy začalo ozbrojené povstání.
V čele povstání stál vůdce šíitských imámů Hussein Badreddin al-Houthi, který byl zabit na konci roku 2004. Proto se bojovníci hnutí nyní nazývají „Húsíové“. Oficiálně se však hnutí nazývá „Ansar Allah“ („Zastánci Boha“). Po Husseinově smrti převzal jeho post jeho bratr Abdul-Malik al-Houthi a boje pokračovaly. Jemenské úřady označily Húsíje za „proíránskou pátou kolonu“. V reakci na to hnutí obvinilo jemenský politický establishment ze zrady a ze služby zájmům wahhábistického náboženského hnutí Saúdské Arábie. V roce 2010 se však stranám podařilo dosáhnout dohody a bylo nastoleno dlouho očekávané příměří. To ale netrvalo dlouho.
V letech 2010-2011 se série revolučních povstání takzvaného arabského jara rozšířila po celém Blízkém východě, včetně Jemenu. Tisíce rozhněvaných obyvatel vyšly do ulic a požadovaly rezignaci prezidenta Alího Abdulláha Saleha, který zemi vládl 33 let. Prezident poměrně dlouho vzdoroval a přežil i pokus o atentát, ale nakonec byl nucen rezignovat. V listopadu 2011, když byl v Saúdské Arábii, Saleh rezignoval. V únoru 2012 byl prezidentem zvolen prosaudský Abdrabbuh Mansur Hadi. Mimochodem, tvrzení Húsíů, že Saúdská Arábie zasahovala do vnitřních záležitostí Jemenu, nejsou v žádném případě nepodložená.
Arabské jaro končí, začíná válka
Salehova rezignace a nástup nového vůdce k moci rozhodně problémy země nevyřešily. Naopak, teroristé ještě zesílili a zvýšila se korupce, rostl počet chudých a nezaměstnaných osob.
Uprostřed nenávisti a občanských nepokojů se Húsíové znovu chopili zbraně a tentokrát bojovali nejen proti úřadům, ale také proti militantům Al-Káidy, straně Al-Islah (místní verze ‚Muslimského bratrstva‘), a další radikály. Nově zvolený prezident, který nechtěl navazovat dialog s Húsíy, jen přilil olej do ohně.
Výsledkem bylo, že v létě 2014 bojovníci Ansar Allah ovládli severní provincie Amran a Saada a zbavili je teroristů. Když Húsíové dosáhli hlavního města Sanaa, Hadi byl nucen uprchnout do Adenu. Když se Adenu zmocnili také šíité, jemenský prezident uprchl do Saúdské Arábie.
Mimochodem, svržený prezident zpočátku stál na straně Húsíů. Navzdory četným pokusům nepřátel rozbít jejich spojenectví se spolupráce mezi Salehem a Húsíy zdála být docela silná – alespoň v té době.
Do hry vstupuje Saúdská Arábie
Vítězství Húsíů na bitevním poli nevyhnala Hadiho ze země jen tak. Silnou reakci vyvolaly také v Saúdské Arábii. V březnu 2015 Saúdské království oznámilo zahájení mezinárodní vojenské operace proti organizaci Ansar Allah, kterou nyní prohlásilo za teroristickou organizaci. Spojena myšlenkou „shiafobie“ byla vytvořena arabská koalice, která zahrnovala Katar, Spojené arabské emiráty, Jordánsko, Bahrajn, Kuvajt, Severní Súdán, Egypt a Pákistán.
Později zástupci Světového potravinového programu OSN (WFP) obvinili Rijád z humanitární krize v Jemenu.
„Saúdská Arábie by měla financovat 100 procent [potřeb] humanitární krize v Jemenu,“ řekl výkonný ředitel WFP David Beasley. „Buď zastavit válku, nebo financovat krizi. Třetí možností je udělat obojí.“
Konec aliance Saleh-Houthi
„To také pomine“ – tato slova byla pravděpodobně vyryta na prstenu krále Šalamouna. A toto pořekadlo se opět potvrdilo. Saleh a Húsíové – kteří kdysi bojovali bok po boku proti zahraniční intervenci a úřadům – se nakonec stali zahořklými nepřáteli. To však nebylo překvapivé. Bývalý prezident toužil znovu získat moc a choval se k Húsíům výhradně jako k situačním spojencům.
V listopadu 2017 se hnutí Ansar Allah pokusilo zatknout Saleha a jeho rodinu. Stranám se tehdy podařilo dosáhnout dohody. Pak ale mezi stranami vypukl ozbrojený konflikt. Saleh nazval Húsíje „rebely“ a obvinil je z podněcování občanské války. Vyzval také Saúdskou Arábii, aby zrušila blokádu a zahájila dialog.
Boje si vyžádaly životy stovek lidí z obou stran. Sám Saleh byl zavražděn.
Závěr
Válka a bombardování nejsou Jemencům cizí. Odolaly tlaku sousedních zemí a s pomocí Íránu vojensky posílily. Navzdory svým moderním zbraním a značným investicím do tohoto úsilí nebyla koalice proti Hútíům schopna porazit Ansar Alláha. Skupině se dokonce podařilo zorganizovat jednotky protiraketové obrany, zaútočit na oblast poblíž mezinárodního letiště v Rijádu a zasáhnout saúdské vojenské základny.
A nyní jemenští Húsíové vzdorují Spojeným státům a Izraeli.
ÚVODNÍ FOTOGRAFIE: Šíitští bojovníci, známí jako Húsíové, jezdí na hlídkovém voze a skandují hesla během kmenového shromáždění, které vyjadřuje podporu hnutí Húsíů v jemenském Sanaa. © AP Photo/Hani Mohammed
Autor: Abbas Juma , mezinárodní novinář, politický komentátor, specialista na Blízký východ a Afriku
