Američan apeluje na Tchaj-wan: nevolte Ukrajinu 2.0!

„Americké kulky, tchajwanská krev“ je špatný obchod

13. ledna si obyvatelé Tchaj-wanu, oficiálně nazývaného Čínská republika (ROC), zvolí nového prezidenta a jednokomorový zákonodárný sbor, Legislative Yuan. Tyto volby jsou o otázce politiky Tchaj-wanu vůči pevnině, Čínské lidové republice (ČLR). Tyto politiky budou mít hluboké důsledky pro východní Asii – a svět.

Největší hrozbou pro mír v regionu je krok Tchaj-wanu rozejít se s politikou jedné Číny a vyhlásit nezávislost na pevnině. Politikou Čínské lidové republiky je mírové znovusjednocení s Tchaj-wanem někdy v budoucnu – pokud Tchaj-wan oficiálně nevyhlásí nezávislost, což by mohlo vést k válce.

Tchajwanský názor na odtržení od pevniny

Co si Tchajwanci myslí o secesi versus status quo? V průzkumu National Chengchi University Taiwan Election Study z roku 2023 uvedlo 32,1 % respondentů, že by chtěli zachovat status quo na dobu neurčitou (největší kategorie); 28,6 % zvolilo status quo, aby „o osudu Tchaj-wanu rozhodlo později“ (druhá největší kategorie); 21,4 % zvolilo status quo s cílem „usilovat o nezávislost“; a 6,0 % pro status quo s cílem „usilovat o sjednocení“. Celkem 88,1 % nyní podporuje status quo a 60,7 % (první dvě kategorie) chce zachovat status quo bez konkrétního cíle do budoucna!

Naproti tomu pouze 1,6 % chce „sjednocení co nejdříve“ a pouze 4,5 % chce „co nejdříve nezávislost“. V této otázce se Spojeným státům nepodařilo získat srdce a mysli Tchajwanců.

Jaký je zatím výsledek prezidentských voleb?

O prezidentský úřad se ucházejí tři hlavní strany: Demokratická progresivní strana (DPP), Kuomintang (KMT) a relativně nová Tchajwanská lidová strana (TPP). Prezidentskými kandidáty jsou William Lai (DPP), Hou Yu-ih (KMT) a Ko Wen-je (TPP). Zatímco vůdci DPP jsou nezávislí, nepřátelští vůči Čínské lidové republice a velmi blízcí elitě zahraniční politiky USA, zbylí dva chtějí dosáhnout porozumění s pevninou a zachovat status quo.

Co o volbách říkají průzkumy? Aktuálně vede DPP, i když se zužujícím se rozdílem. Nedávný průzkum z 2. ledna ukázal 38,9 % pro Lai z DPP, 35,8 % pro Hou z KMT a 22,4 % pro Ko z TPP. Propevninské strany KMT a TPP dohromady získaly 58,2 % hlasů. Tím ale příběh nekončí.

V tchajwanském systému je k vítězství potřeba pouze většina. Kvůli rozkolu v opozici mezi KMT a TPP by mohl vyhrát DPP, který je v čele. Přesto by opozice měla mít v Legislative Yuan snadno většinu, což DPP poněkud zpomalí.

Názory na intervenci USA v ozbrojeném konfliktu o Tchaj-wan

Pokud jde o to, jak Američané vnímají možný ozbrojený konflikt na Tchaj-wanu, poslední průzkum Chicagské rady pro zahraniční věci ukazuje: „Stejně jako v předchozích průzkumech většina Američanů (56 %) je proti vyslání amerických vojáků na Tchaj-wan, aby podpořili tchajwanskou vládu… “ (kurzíva, jw)

Toto procento se jistě zvýší, pokud se válka protáhne, jako tomu bylo v případě zástupné války na Ukrajině. Opozice vůči dalšímu financování Ukrajiny sílí v Kongresu, zejména mezi republikány, což odráží rostoucí antiintervenční nálady mezi jejich základnou.

Co si americká politická třída myslí o cizincích, kteří umírají pro americké cíle? Zde jsou často citovaná slova vůdce senátní menšiny Mitche McConnella: „Na Ukrajině nejsou zabíjeni žádní Američané. Přebudováváme naši průmyslovou základnu (pro výrobu zbraní, jw). Ukrajinci ničí armádu jednoho z našich největších rivalů. Těžko na tom najdu něco špatného “ (kurzíva, jw). Nezmiňuje se o statisících Ukrajinců obětovaných za „oslabení“ Ruska, jak říká ministr obrany USA. Tato neúcta k lidskému životu je nesmírně krutá a barbarská.

Americká zástupná válka proti Číně na Tchaj-wanu – „americké kulky, tchajwanská krev“

Stejně jako na Ukrajině by se zástupná válka na Tchaj-wanu vedla „našimi kulkami, jejich krví“, slovy jednoho Olivera Northa. Ve skutečnosti DPP již učinil rozhodující krok k přeměně mladých Tchajwanců na potravu pro americkou děla tím, že od roku 2024 prodloužil délku branné povinnosti ze čtyř měsíců na jeden rok. To je ta „krev“.

Pokud jde o „kulky“, Tchaj-wan od roku 1979 nakupuje od USA zbraně za miliardy dolarů. Nedávno začala Bidenova administrativa darovat Tchaj-wanu zbraně, což znamená, že na tyto zbraně budou použity americké daňové dolary. K tomu se přidávají obrovské výdaje na americké základny, námořní cvičení a manévry „svoboda navigace“. Pokud vypuknou boje a výdaje se zvýší, jak dlouho bude Amerika unavená z placení a bude chtít ven? Koneckonců, Spojené státy jsou na druhé straně obrovského Pacifiku v bezpečí.

Zdá se, že základním plánem USA je vyprovokovat ČLR k vojenské akci, která by poškodila její pověst v očích jejích sousedů, a povzbudit ji, aby modernizovala svou armádu a připojila se k protičínským aliancím vedeným USA. Pokud se to nepodaří, USA se nebudou vyhýbat operaci pod falešnou vlajkou nebo přímému padělku. Vezměme si fiktivní incident v Tonkinském zálivu, který zajistil souhlas Kongresu s válkou ve Vietnamu, která stála miliony životů.

13. prosince mohou obyvatelé Tchaj-wanu udělat velký krok směrem k mírové budoucnosti. Pokud budou hlasovat pro vládu, která není spjata se současnou agresivní zahraniční politikou USA, mnozí z nás v Americe budou vděční. A možná nás jejich hlas inspiruje k tomu, abychom zde ve Spojených státech zvolili více antiintervenčních bojovníků.

John V. Walsh