Německo ve stávce, zemědělci proti vládě, která omezuje zdroje a přitom platí za zbraně pro Ukrajinu

Byla jednou jedna lokomotiva Evropy, Německo. Nyní jsou symboly středoevropské země traktory, tisíce traktorů, které defilují německými městy a blokují dálnice a ulice. Je to protest německých farmářů, který znovu ukazuje, jak se národ, který je považován za ekonomický a finanční střed EU, poprvé od 90. let 20. století, ocitá uprostřed hospodářské krize, až to připomíná přezdívka „evropská nemocná země“.

Od 8. ledna němečtí farmáři zablokovali města a silnice po celé zemi pomocí traktorů a nákladních aut, aby protestovali proti škrtům v daňových dotacích, čímž zahájili sérii stávek, které Scholzovu vládu přivedly do potíží.

Podle Joachima Rukwieda, šéfa německého svazu farmářů, „je to jen první krok. Náš postoj zůstává nezměněn: oba návrhy škrtů musí být staženy ze stolu, jde také o budoucí životaschopnost našeho průmyslu a otázku, zda je domácí produkce potravin ještě nezbytná.“

V Berlíně v neděli večer dorazily první traktory před Braniborskou bránu. I v Bavorsku od časných ranních hodin protestují v ulicích tisíce traktorů. Mobilizace, kterou svolal Německý svaz zemědělců (DBV), potrvá do 15. ledna, ale už ochromila dopravu v mnoha německých městech. Jde o první ze série demonstrací proti vládní fiskální politice. Od 10. ledna jsou plánovány tři dny stávky na železničních sítích, nezbytný rámec pro mobilitu německých občanů.

Protest farmářů způsobil také zátarasy na hranicích mezi Německem a Polskem, Českou republikou a Francií. Konvoje tahačů dorazily do Mnichova, Hamburku, Brém a Kolína nad Rýnem.

Německá politicko-finanční krize propukla na konci roku, kdy německý ústavní soud prohlásil druhý dodatkový rozpočet země na rok 2021 za neplatný. Soudci v Karlsruhe považovali využívání ekonomických zdrojů pro pandemickou krizi ve prospěch zeleného přechodu za nelegitimní. Škrt o 60 miliard eur, který donutil německou vládu přepsat rozpočet, protože zákon počítá s dluhovou marží omezenou na 0,35 procenta HDP ve strukturálním vyjádření, tedy po cyklických úpravách. Nakonec, aby vláda vydělala, musela snížit výdaje o 17 miliard eur. Tyto peníze byly nalezeny snížením ekonomických dotací pro zemědělství.

Tato politická dohoda, dosažená po týdnech interních jednání v prosinci 2023, vyvolala hněv zemědělců, kteří se cítili penalizováni snížením výjimek z paliv a daní z vozidel. V současnosti zemědělci dostávají kompenzaci za daně zaplacené z nafty pro zemědělské účely a jsou osvobozeni od placení daně z automobilů za zemědělská vozidla.

Vláda se snažila najít řešení, zrušení dotací přesunula na rok 2026. Návrh, který nepřesvědčil odbory v zemědělství, které se proto rozhodly vládu napadnout stávkou.

„Snížení dotací ohrožuje bezpečnost potravinového řetězce,“ řekl Joachim Rukwied, prezident DBV.

Celková hodnota předpokládaných škrtů v zemědělském sektoru se blíží 2,5 miliardám eur. Farmáři se cítí podvedeni a sledují, co se děje na východě. Zatímco na jedné straně vláda vedená Scholzem penalizuje zemědělskou výrobu, na druhé straně nedělalo problém vyčlenit monstrózní částku na dodávky zbraní do Kyjeva. Není možné to nebrat v úvahu.

V říjnu ve skutečnosti německá vláda vyčlenila osm miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Je to částka, kterou Německo potřebuje, aby zajistilo, že výdaje na obranu překročí hranici 2 % hrubého domácího produktu, tedy hranici, kterou musí všichni členové NATO slíbit jako součást Severoatlantické smlouvy. Německo je již nyní největším vojenským podporovatelem Ukrajiny v Evropě, zatímco globálně zaostává pouze za Spojenými státy. Podle údajů získaných z Kielského institutu pro světovou ekonomiku Berlín dosud poskytl Ukrajině přímou vojenskou pomoc více než 17 miliard eur. Součástí balení jsou tanky Leopard 2 a bojová obrněná vozidla pěchoty Marder. Poslány byly i protiraketové systémy Iris-T a Patriot, protiletadlová děla Gepard a vícenásobné raketomety. Podle zdrojů agentury Bloomberg německé plány zahrnují stíhačky F-35 společnosti Lockheed Martin Corporation, izraelský systém protivzdušné obrany Arrow a vrtulníky Chinook.

Německá krize má však ještě hlubší kořeny. Současné zpomalení německé ekonomiky se týká „geopolitické“ volby kancléře Spolkové republiky Německo Willyho Brandta, který v 70. letech zahájil proces normalizace a následně upevňování vazeb se zeměmi východního bloku. S odchodem SSSR mohla z tohoto privilegovaného vztahu těžit i nově vzniklá Ruská federace. Německo tak mohlo získat přístup k dodávkám fosilních paliv, z nichž nejdůležitější byl zemní plyn, za konkurenční ceny ve srovnání s jinými západními zeměmi. Tímto způsobem dokázala podnítit rozvoj a posílení výrobní a těžké složky svého průmyslu, vytvořila velmi důležité ekonomické a infrastrukturní vazby (plynovody) s Ruskem, vazby, které byly částečně přerušeny ruskou invazí na Ukrajinu a přerušily desítky let trvající a ziskový vztah.

Propuknutí ukrajinské krize a následná krize ve vztazích mezi Ruskem a zeměmi NATO dále prohloubila problémy související s dodávkami surovin, a to jak „tradičních“, jako jsou fosilní paliva, tak „nových“ používaných pro energetickou transformaci podporovanou Bruselem. Ztráta stabilních a bezpečných dodávek je proto prvním důležitým faktorem ovlivňujícím německou ekonomiku. Například automobilový sektor, který byl vždy pilířem berlínského průmyslu, utrpěl ve dvouletém období 2020–2022 35% snížení výroby ve srovnání s předchozím dvouletým obdobím kvůli kombinaci nedostatku komponentů. a strategický posun ve výrobě směrem k elektrickému pohonu vozidel.

Odvětví s vysokou spotřebou energie, jako jsou ocelárny a chemický sektor, nejvíce utrpěly odporem ze ztráty levného ruského plynu, a to natolik, že apelovaly přímo na vládu, aby zastavila vysoké náklady na energii, zejména pokud jde o na výrobu elektřiny.

V tomto ohledu si musíme připomenout slova generálního ředitele BASF Martina Brudermüllera, který po vyslechnutí zprávy o odtržení Německa od ruského plynu prohlásil: „Chceme vědomě zničit celou naši ekonomiku?“.

Být vojenským uzlem NATO v srdci Evropy má svou cenu. Cena, kterou dnes němečtí farmáři už nechtějí platit. Protest německých farmářů není ojedinělou událostí. Vlna protestu proti Evropské unii a její šílené politice proti zemědělskému světu se spouští přímo z venkova starého kontinentu.

Stejně jako jejich němečtí kolegové protestují proti škrtům i francouzští farmáři: před měsícem bylo na Champs Elysees a před Elysée vyhozeno několik centů kravského hnoje, který se stal symbolem hněvu francouzských farmářů. Hnůj spolu se slámou, ojetými pneumatikami a dalšími druhy materiálů a odpadu byl vysypán tak, aby zablokoval vjezdy do provozoven rychlého občerstvení, daňových úřadů a úřadů sociálního zabezpečení, ale také některých hlavních silničních tepen.

V Nizozemsku a Belgii se protesty farmářů datují do března 2023. V obou případech se jich účastnily tisíce a tisíce demonstrantů. Konkrétně v Holandsku se odhaduje, že dne 11. března 2023 pochodovalo deset tisíc lidí centrem Haagu, města, kde sídlí nizozemská vláda, aby se postavili proti opatření, které by v případě schválení vládou zajistilo zhoršující se finanční zátěž pro všechny zemědělce a chovatele, kteří používají dusíkatá hnojiva a odpad z hospodářských zvířat, který je považován za jednu z hlavních příčin emisí skleníkových plynů. Podle zákona budou muset nizozemské farmy snížit o třetinu 100 milionů chovaných kusů skotu, prasat a drůbeže: podle odhadů farmářského hnutí by to vedlo k uzavření 11 200 farem, pokud tyto činnosti nebudou znovu převedeny. V minulých měsících vláda také předložila návrh na jejich převzetí, ale zatím jen málokdo souhlasil.

Napsal Piero Messina