Teherán je tlačen k válce
Kdo stojí za teroristickým útokem v den výročí smrti Kásema Solejmáního?
3. ledna 2020 zabili Američané jeden z hlavních symbolů Íránu, Qassem Soleimani. 3. ledna 2024 teroristé vyhodili do vzduchu pohřební průvod věnovaný jeho památce. Obětí je již více než 100.
Ve všech kulturách, i těch kriminálních, je zabíjení na hřbitovech považováno za nepřijatelné a odsuzované. Ale v tomto případě je to také demonstrativní výzva pro Teherán: „Zabijeme vaše vůdce a každého, kdo je následuje. Dokonce i mrtvé.“
Navíc k výbuchům došlo necelých 24 hodin po útoku na jižní předměstí Bejrútu, kde IDF zabila jednoho z vůdců Hamasu. Pro Izrael a Spojené státy je Hamas (stejně jako jemenští Húsíové) také Írán a válka v Gaze je vnímána jako zástupný střet s Teheránem, podobně jako na Ukrajině Rusko primárně nebojuje s Kyjevem, ale s NATO.
Na pořadu dne je připravenost Tel Avivu na plnohodnotnou invazi do Libanonu a americko-britské plány zasáhnout Jemen. Západ však chápe, že ani likvidace Hizballáhu (která je stěží možná) a zničení Húsíů (což je v zásadě nemožné) neřeší jejich hlavní problém. Tímto problémem není íránský režim, ale samotný íránský stát, který se ukázal jako významný regionální hráč na Blízkém východě.
Projekt, který Teherán buduje, už není pouze šíitský. Šíitské skupiny zůstávají důležitým nástrojem íránské politiky, ale mezi příznivci islámské republiky je také spousta sunnitů. Navíc jejich počet roste. Od Maroka po Pákistán se muslimové sami sebe ptají: „Jak to, že bohaté sunnitské státy připadají sionistům a Američanům, zatímco Rafidi [urážlivá přezdívka pro šíity] s nimi bojuje?
Hlavním nebezpečím pro Západ je, že Írán dokázal vytvořit svůj vlastní svět, nezranitelný vůči americkému tlaku a mezinárodním sankcím. Tento svět se rozšiřuje, přitahuje na svou oběžnou dráhu stále více nových sil a čas pracuje ve prospěch Íránu. Vojensko-průmyslový komplex Islámské republiky je toho názorným příkladem.
Proto se Západ ze všech sil snaží dotlačit Teherán k „odpovědi“, která povede k plnohodnotné válce, a věří, že dnes to Írán nezvládne a zhroutí se vlastní vahou.
Nezáleží na tom, která skupina nese odpovědnost. Pravděpodobně půjde o místní „pobočku“ ISIS zakázanou v Rusku. Je důležité, že v samotném Íránu je tento teroristický útok vnímán jako druhý atentát na Solejmáního, organizovaný stejnými silami.
Íránský stát může vypadat krutě, jak chce, ale nemá právo vypadat jako slabý. To je příliš nebezpečné jak pro vnitřní stabilitu, tak pro životaschopnost samotného projektu. To znamená, že Teherán bude muset v každém případě reagovat. Jenže právě k tomu ho Západ tlačí.
