Klaus Schwab chce zastavit ústup globalizace a globálního vládnutí novou formou globalizace a globálního vládnutí

Klaus Schwab a Thierry Malleret ve své knize „Covid-19: The Great Reset“ popsali „volný pád globálního vládnutí“ jako existenční výzvu, a pokud nebudeme spolupracovat, „jsme odsouzeni k záhubě“.

„Národní státy umožňují globální vládnutí (jeden vede druhý),“ píše se v knize. „Čím více nacionalismus a izolacionismus pronikají do globálního společenství, tím je pravděpodobnější, že globální správa bude méně relevantní a neúčinná. Bohužel jsme právě v tomto kritickém bodě. Stručně řečeno, žijeme ve světě, kde ve skutečnosti nikdo nevelí.“

Kniha definuje „globální vládnutí“ jako spolupráci mezi nadnárodními aktéry v reakci na globální problémy a „globalizaci“ jako široký a vágní termín, který se týká globální výměny zboží, služeb, lidí, kapitálu a dat mezi národy.

I když je globální vládnutí definováno jako odlišný koncept, oba jsou propojeny a důvody jejich „volného pádu“ jsou stejné jako pro ústup globalizace.

Řešením ústupu globalizace je podle Schwaba a Mallereta nová forma globalizace, která vyžaduje politickou akci a efektivní globální vládnutí.

Začátkem tohoto měsíce vydala Rada pro zahraniční vztahy ministerstva zahraničí dva rozhovory o opatřeních, která plánuje přijmout proti vzestupu antiglobalizačních aktivistů. Jeden byl s Peterem Trubowitzem, spolupracovníkem v Chatham House ve Spojeném království. Druhý byl s Kristalinou Georgievovou, generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.

Obecným závěrem obou rozhovorů bylo, že plánem je čelit antiglobalizaci jinou formou globalizace. Trubowitz navrhl „předefinovat vztah mezi zahraniční a domácí politikou“, zatímco Georgieva navrhla „zaměřit se na oblasti, kde jsme bez spolupráce odsouzeni k neúspěchu“. Jako příklady uvedla změnu klimatu, „zelený přechod“ a dluh: „Bez globalizace jsme ztraceni.

Trubowitz a Georgieva nekopírují pouze své myšlenky a jazyk, ale také Klause Schwaba a jeho knihu „The Great Reset“.

Bojujte proti antiglobalizaci pomocí nové globalizace

Poté, co autoři knihy „The Great Reset“ uznali, že „nějaká deglobalizace byla nevyhnutelná“, snažili se podnítit obavy z antiglobalizace.

„Ukvapený ústup od globalizace by vedl k obchodním a měnovým válkám, které by poškodily ekonomiku každé země, způsobily sociální devastaci a vyvolaly etnický nebo klanový nacionalismus,“ uvedli autoři. (Viz Velký reset, str. 81)

Navrhli „řídit“ zvrat globalizace prostřednictvím nové formy globalizace. V návaznosti na Agendu OSN 2030 Schwab a Malleret říkají, že nová globalizace bude „mnohem inkluzivnější a spravedlivější formou, která je… sociálně a ekologicky udržitelná“.

To vyžaduje politická řešení a formu účinného globálního vládnutí.

Jejich politická řešení byla „řešena v poslední kapitole“. Pokud tato slova vezmete doslovně, poslední kapitolou je „Kapitola 3: Individuální reset“.

Kapitola 3 navrhuje „redefinici naší lidskosti“ a „změněné priority“ jako „řešení“. Pod nadpisem „Předefinování naší lidskosti“ je část nazvaná „Morální volby“. Je záhadou, proč si Schwab a Malleret myslí, že mají pravomoc předefinovat naši lidskost a rozhodnout o našich morálních rozhodnutích. Ale tím dali jasně najevo svou ideologii.

V rámci „morálních rozhodnutí“ diskutují o tom, jak lze maximalizovat společné dobro:

Je to morální rozhodnutí, zda dát přednost vlastnostem individualismu nebo těm, které podporují osud komunity. Je to jak individuální, tak i kolektivní rozhodnutí (které lze vyjádřit volbami), ale příklad pandemie ukazuje, že vysoce individualistické společnosti nejsou v projevu solidarity dokonalé.

…Pokud v budoucnu (ale to je velké kdyby) opustíme postoj vlastního zájmu, který poskvrňuje tolik našich sociálních interakcí, možná budeme moci věnovat více pozornosti otázkám, jako je inkluzivita a spravedlnost.

Velký reset, Klaus Schwab a Thierry Malleret, červenec 2020, s. 154 a 157

Jak již bylo zmíněno, termín „obecné dobro“ a jeho ošklivá sestra „větší dobro“ představují kolektivismus nalezený v socialistických, komunistických a fašistických hnutích. Tato hnutí využívají „společné dobro“ jako nástroj sociální kontroly.

Autoři nevysvětlují, proč je nutný „individuální reset“, pouze předpokládají, že jde o důsledek „pandemie“ Covid. Stejně jako v celé knize však používají kolektivismus jako nástroj sociální kontroly. „Pokud jako lidé nebudeme spolupracovat na řešení našich existenčních výzev (včetně životního prostředí a volného pádu globální vlády), jsme odsouzeni k záhubě,“ tvrdí. (Viz Velký reset, str. 152)

Řešení Světového ekonomického fóra pro nejistou třídu

Hrozba odpůrců globalizace plánům globalistů byla rozpoznána dlouho před vydáním knihy Schwaba a Mallereta. Velký reset pojmenoval dva „významné ukazatele“ ústupu globalizace.

„Vzestup nacionalismu způsobuje, že ve většině částí světa je ústup globalizace nevyhnutelný – což je impuls, který je zvláště výrazný na Západě. Hlasování pro brexit a zvolení prezidenta Trumpa na protekcionistické platformě jsou dva důležité milníky v západním protipohybu globalizace,“ píší oba autoři. (Viz Velký reset, str. 78)

V roce 2016 proběhlo jak referendum o Brexitu, ve kterém se Velká Británie rozhodla opustit Evropskou unii, tak i zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Následující rok měl Schwab hlavní projev na Světovém vládním summitu. „Dovolte mi podat stručný přehled toho, kde se v našem světě nacházíme a jakým směrem bychom se měli ubírat,“ řekl ve svém projevu.

Na vrcholu jeho seznamu byla deglobalizace. „Za prvé: Jsme na historické křižovatce. Existuje ukazatel, který nás vede k tomu, čemu říkáme, abychom pokračovali v cestě neoliberalismu, globální spolupráce. Ale čelíme odporu milionů lidí, převážně na Západě, kteří mají pocit, že globalizace nepracuje v jejich prospěch,“ řekl.

Později ve svém projevu, po zmínce o některých svévolných výhodách globalizace, Schwab sebeporážející řekl, že „globalizace vytvořila novou ekonomickou rovnici; Po dovednostech a práci je menší poptávka, což znamená, že když se podíváme na koláč HDP, renta za práci je nízká a ti, kteří mají kapitál, ti, kteří mají nové nápady, mají z globalizace větší prospěch.“

To je jeden z důvodů, proč ne miliony, ale miliardy lidí cítí, že globalizace není ku prospěchu. Globalizace v podstatě znamená, že samozvaná globální elita bohatne a vlastní více, zatímco chudí chudnou a vlastní méně. Dokonce i Schwab musel přiznat: „Proto jsme ve volbách ve Spojených státech a při hlasování o brexitu viděli tento hněv lidí proti globalizaci a proti elitám, o nichž se domnívají, že z globalizace těžily.“

Druhým ukazatelem stavu světa, řekl Schwab, je „přestavba zdí, pravděpodobně ve světě, který je více ukotven v minulosti a ve světě, který se bude pravděpodobně vyznačovat křehkostí a nepřátelstvím“.

Snad jen on sám ví, co přesně Schwab myslel „přestavbou zdí“, ale v širším slova smyslu by se to dalo chápat i jako ústup zemí dovnitř, a tedy proti globalizaci.

„Navrhoval bych, abychom si nevybrali ani jednu cestu,“ řekl.

Poté propagoval čtvrtou průmyslovou revoluci. „Čtvrtá průmyslová revoluce změní naše životy, změní způsob, jakým žijeme, jak konzumujeme a jak pracujeme,“ řekl Schwab. Drony, samořídící auta, umělá inteligence a nové metody genetické manipulace už nejsou představy, ale realita.

Existuje nová třída lidí, říká Schwab, takzvaní prekérní: „Lidé, kteří se ocitli v prekérní situaci a nevědí, zda budou mít ve stáří dost nebo zda budou schopni platit účty za zdravotní péči. .“

V článku z roku 2016 Světové ekonomické fórum obvinilo nejisté, že jsou „novou globální třídou, která podporuje vzestup populismu“.

Problém „východní filozofie“, jak ji Schwab nazývá, je: Kdo rozhoduje, před čím by měl být kolektiv chráněn a jaká ochranná opatření by měla být přijata?

Zvolené vlády jsou „staromódní“

O několik měsíců dříve Schwab představil dystopické myšlenky zakladatele Googlu Sergeje Brina na výročním zasedání Světového ekonomického fóra. Schwab představil téma prediktivní schopnosti umělé inteligence (AI).

„Digitální technologie [nyní] mají analytickou sílu… dalším krokem může být přechod do normativního režimu, což znamená, že už nemusíte mít ani volby, protože už můžete předvídat… a pak můžete říci: ‚ Proč potřebujeme volby, protože víme, jaký bude výsledek?

„Člověk by se také mohl ptát, proč potřebujeme volené vůdce, protože můžeme stejně dobře dělat všechna rozhodnutí,“ řekl Brin.

Schwab se zabýval otázkou, proč svět řídí nevolení tvůrci rozhodnutí: Popsal proces vládnutí jako „staromódní“. Uvedl příklad, kdy se vlády učí o technologickém vývoji, pak zapojují regulační orgány a parlamentní výbory a nakonec projednávají a schvalují předpisy v parlamentech.

„Tento [proces] již není absolutně vhodný pro naše nové technologie,“ řekl. „Potřebujeme mnohem flexibilnější interakci mezi společnostmi, regulačními orgány, občanskou společností a tak dále.

Brin dodal, že věří, že vztahy mezi vládami a společnostmi jsou často antagonistické, což je podle něj nezdravé. „Měli bychom se snažit dělat věci nejen rychleji, ale také skutečně kooperativním způsobem,“ řekl Brin.

Tím se vracíme k citátu z The Great Reset zmíněnému na začátku. Kolektivní rozhodnutí, tvrdí The Great Reset, lze vyjádřit prostřednictvím voleb. „Příklad pandemie však ukazuje, že vysoce individualistické společnosti nejsou při vyjadřování solidarity bezchybné.

Stejně jako v případě Schwabova návrhu na použití prediktivní umělé inteligence se žargon používá k tomu, aby si lidé zvykli na myšlenku, že nám berou možnost volby a přenechávají rozhodnutí samozvaným elitám – pro společné dobro.

Schwabova verze „východní filozofie“ je taková, že korporace a podobně smýšlející prospěcháři se rozhodnou pro „kolektiv“, pravděpodobně prostřednictvím Světového ekonomického fóra. Stručně řečeno, toto je plán Schwaba a jeho kumpánů na novou formu globalizace s politickými řešeními a efektivní globální správou.

Miliardy z nás, ne, díky, Schwabe.