Thomas Röper: Po odchodu NATO kleslo pěstování drog v Afghánistánu o 95 %
Drogový dealer NATO?
Poté, co NATO uprchlo z Afghánistánu, pěstování drog kleslo o 95 procent. To vyvolává staré otázky o aktivitách NATO a USA v Afghánistánu.
Německá média (ale i ostatní včetně českých-pozn. red. InKur)mě vždy fascinují tím, co stydlivě skrývají. Na začátku listopadu OSN zveřejnila výroční World Drug Report. Proč si myslím, že jde o zprávu, kterou měla německá média zmínit?
Důvodem je, že v tiskové zprávě OSN můžete najít velmi zajímavé informace:
„Podle Afghánistánu Opium Survey 2023, který agentura zveřejnila v neděli, klesla nabídka opia odhadem o 95 procent, z 6 200 tun v roce 2022 na 333 tun v roce 2023, což odráží pokles obdělávané plochy z 233 000 hektarů na pouhých 10 až 8 hektarů za stejné období.“
Jinými slovy, pěstování opia v Afghánistánu kleslo o 95 procent v roce 2022, rok poté, co NATO uprchlo ze země. Nabízí se otázka, proč se to nevyplatilo oznámit německým médiím, protože kdo hledá světovou zprávu o drogách na Googlu, nenajde o ní v německých médiích prakticky žádnou zprávu.
Historie pěstování drog v Afghánistánu
Historie pěstování drog v Afghánistánu je stěží známá. Byla to CIA, která v 80. letech jako první zavedla pěstování drog v Afghánistánu. Profesor Michel Chossudovsky z University of Ottawa o tom napsal na globalresearch v roce 2008 v článku, který stojí za přečtení, ve kterém se můžete dozvědět:
„Historie obchodu s drogami ve Střední Asii je úzce propojena s tajnými operacemi CIA v této oblasti. Před afghánskou válkou byla produkce opia v Pákistánu a Afghánistánu založena na malých trzích v regionu. Heroin se tam nevyráběl. (…)
„V hlavním městě CIA také ovládala tento obchod s heroinem. Když mudžahedínští partyzáni obsadili oblasti Afghánistánu, nařídili místním farmářům pěstovat opium jako druh revoluční daně. Za hranicí v Pákistánu provozovali afghánští vůdci a domácí syndikáty stovky heroinových laboratoří pod ochranou pákistánských zpravodajských služeb. (…)
V období po studené válce došlo v Afghánistánu pod ochranou CIA k akutnímu nárůstu produkce opia. Od invaze Spojených států do Afghánistánu v roce 2001 se produkce opia zvýšila 33krát. Roční příjmy z obchodu s drogami v oblasti Zlatého půlměsíce se odhadují na 120 až 194 miliard dolarů (2006), což představuje více než třetinu ročních celosvětových tržeb.“
Tyto údaje byly z roku 2006, od té doby pěstování drog v Afghánistánu stále roste, zatímco Afghánistán byl okupován jednotkami NATO a USA. Pod jejich dohledem se Afghánistán stal největším producentem heroinu na světě.
Ale západní média se neptala, proč NATO a USA dovolily, aby se to stalo. Toto rozsáhlé pěstování opia nemohlo probíhat tajně, maková pole jsou dobře viditelná ze vzduchu a nebyl by problém tato pole zapálit a ukončit export heroinu z Afghánistánu. Otázkou je, proč se tak nestalo.
Rozbředlý fond?
Chcete-li odpovědět na tuto otázku, musíte si vzpomenout na osmdesátá léta. Ve stejnou dobu, kdy se v Afghánistánu začalo pěstování drog podporované CIA, došlo také k aféře Iran-Contra. CIA mimo jiné pašovala kokain ze Střední Ameriky do USA a získané výnosy použila na financování svých nelegálních operací.
Aféra Iran-Contra ukázala, že CIA se v 80. letech nebála kontaktu s drogovými kartely a ráda pašovala drogy do vlastní země, pokud přinesla černé peníze na další operace. Existuje proto podezření, že tomu tak bylo v té době i poté v Afghánistánu a že západní tajná služba nebo vojenské struktury vytvořily z výnosů z obchodu s drogami v Afghánistánu rozbředlý fond. Jak jinak lze vysvětlit, že se Afghánistán pod dohledem NATO a CIA dokázal stát největším světovým vývozcem heroinu?
V roce 2019 bojoval Washington Post za vydání vládních dokumentů o válce v Afghánistánu. Dokumenty byly prohlášení vysokých vládních a vojenských úředníků, které byly shromážděny interně. A ukázali, že USA propagovaly korupci v Afghánistánu a lhaly o průběhu války. Proti pěstování máku pro opium však neexistovala žádná strategie. Přeložil jsem článek, který velmi stojí za přečtení, a najdete ho zde.
Když Tálibán převzal moc v Afghánistánu v roce 2021, první věc, kterou udělal, byl zákaz pěstování drog v zemi. A výsledek je působivý, protože Talibanu se podařilo omezit pěstování drog o 95 procent během jediného roku.
To je pravděpodobně důvod, proč tuto zprávu nezachytila německá média, protože by nevyhnutelně vyvolala otázku, proč USA a NATO (a mimochodem německý Bundeswehr) neudělaly nic proti pěstování drog v Afghánistánu , ale spíše naopak doslova propagovaly to, co z Afghánistánu udělalo pod očima NATO a USA největšího producenta heroinu na světě.
Lži o Afghánistánu na Západě
Na Západě se v dokumentech a historických knihách dozvídáme, že Sovětský svaz okupoval Afghánistán v roce 1979. To je lež, protože ve skutečnosti USA vyprovokovaly sovětskou invazi, aby zatáhly Sovětský svaz do drahé zástupné války. Současné paralely s Ukrajinou jsou nápadné a v žádném případě nejsou náhodné.
Proto zde chci tento příběh zopakovat znovu pro všechny, kteří o něm nikdy neslyšeli. Cituji části článku, který jsem napsal v roce 2019 o programu Arte ze série „S otevřenými kartami“, který odhaluje lži USA – vedl West opakoval nad Afghánistánem.
Ve vysílání Arte jsme se dozvěděli následující:
„Uprostřed studené války se Sovětský svaz rozhodl v prosinci 1979 obsadit Kábul, aby přišel na pomoc komunistickému režimu. Ale proti brutálnímu režimu bojovalo několik afghánských odbojových skupin.
To byla první lež v pořadu, protože Sovětský svaz se nerozhodl okupovat Afghánistán jen tak z rozmaru. Musela ji měsíce přesvědčovat afghánská vláda, která čelila islamistickému povstání. Sovětský svaz, který měl tradičně dobré vztahy s muslimským světem, spoléhal na dialog, ale afghánská vláda chtěla konflikt vyřešit silou.
A toto povstání bylo dílem USA. V „operaci Cyklon“ CIA podporovala islamistické odpůrce afghánské vlády s cílem nalákat Sovětský svaz do drahé války. To není konspirační teorie, ale prokázaný historický fakt. Zbigniew Brzezinski, tehdejší poradce amerického prezidenta Cartera pro národní bezpečnost, řekl v rozhovoru v roce 1998:
“Brzezinski: V oficiální verzi světových dějin začala CIA podpora mudžahedínů v 80. letech 20. století, tedy po invazi sovětská vojska v Afghánistánu [dne] 24. prosince 1979. Dříve dobře střežená realita za tím ale vypadá úplně jinak. Ve skutečnosti prezident Carter podepsal první rozkaz ke skryté podpoře odpůrců prosovětského režimu v Kábulu 3. července 1979. Téhož dne jsem napsal prezidentovi zprávu, ve které jsem mu sdělil, že podle mého názoru tato podpora byla nevyhnutelná, vedla by k sovětské vojenské intervenci.
Otázka: Ale navzdory tomuto riziku byli zastánci této tajné operace. Možná jste také chtěli, aby Sovětský svaz vyhlásil válku a chtěli jste ji vyprovokovat?
Brzezinski: To není tak úplně pravda. Nevyvíjeli jsme nátlak na Rusy, aby zasáhli, jen jsme záměrně zvýšili pravděpodobnost, že se tak stane.
Otázka: Když Sověti zahájili svou intervenci tím, že čelili skrytému vměšování. Když Spojené státy přišly do Afghánistánu, nikdo jim nevěřil, i když to tvrzení bylo v podstatě správné. Z dnešního pohledu nelitujete tohoto kroku?
Brzezinski: Čeho bych měl litovat? Tato tajná operace byla skvělý nápad. Způsobila, že Rusové padli do afghánské pasti a vážně očekáváte, že toho budu litovat? V den, kdy Rusové oficiálně překročili hranice, jsem napsal prezidentu Carterovi: Nyní máme příležitost dát SSSR válku ve Vietnamu. A skutečně, během následujících 10 let byla Moskva nucena vést válku, kterou si vláda nemohla dovolit, což následně vyústilo v demoralizaci a nakonec zhroucení sovětského území.
Otázka : A tak nelitujete toho, že podporujete islámský fundamentalismus a tím předáváte zbraně a know-how budoucím teroristům?
Brzezinski: Co je důležitější v průběhu světových dějin? Taliban nebo rozpad sovětského impéria? Pár zmatených muslimů nebo osvobození střední Evropy a konec studené války?“
Samy USA vytvořily a vyzbrojily islamistické teroristy, se kterými je Západ údajně od roku 2001 ve válce. A jak se jmenoval jeden z jejich vůdců s vynikajícími vazbami na CIA? Správně: Usáma bin Ládin.
Ale 11. září je jiné téma…
