Kypr chce, aby EU prohlásila Sýrii za bezpečnou pro repatriaci, protože počet azylantů přesahuje 5 % obyvatel ostrova

Ministr vnitra Constantinos Ioannou uvedl, že příliv žadatelů o azyl převážně ze Sýrie vytváří „značný tlak na infrastrukturu země“

Kypr znovu vyzval Evropskou unii, aby prohlásila části Sýrie za bezpečné pro repatriaci, aby se zmírnila migrační krize zahalující středomořský ostrov.

Ministr vnitra Constantinos Ioannou řekl agentuře Reuters , že kyperské ministerstvo zahraničí plánuje tuto záležitost v nadcházejících dnech projednat s Evropskou komisí, protože Nikósie se snaží v novém roce zmírnit zátěž rostoucího počtu azylantů.

„Zahájení diskuse o přehodnocení otázky Sýrie je pro nás klíčové,“ řekl Ioannou tiskové agentuře.

„Máme pětkrát více migrantů než kterýkoli jiný členský stát v přední linii,“ dodal, z nichž největší kohorta pochází ze Sýrie.

Žadatelé o azyl se pokoušejí dostat na Kypr dvěma hlavními způsoby – buď lodí přes Středozemní moře, nebo přepravou po zemi do Turecka a následně vstupem na turecky okupovaný severní Kypr, než jsou propašováni přes demilitarizovanou nárazníkovou zónu na mezinárodně uznávaný jih ostrova, který je z velké části osídlen řeckými Kypřany.

Na Globálním fóru pro uprchlíky ve Švýcarsku tento týden Ioannou poznamenal , že žadatelé o azyl nyní tvoří 5 procent kyperské populace, což je více než trojnásobek průměru EU 1,5 procenta.

„Tento nárůst žádostí o azyl představuje značný tlak na infrastrukturu a přijímací systém země,“ řekl Ioannou.

Ioannou znovu potvrdil odhodlání Nikósie nadále pomáhat těm, kteří to potřebují, a vyzdvihl práci vlády při modernizaci jejích azylových zařízení, vyjádřil přání, aby Brusel pomohl zmírnit zátěž na nejbližším území EU na Blízkém východě.

Chválil Libanon, který podle něj pomohl zachytit „spoustu“ rybářských lodí odplouvajících ze Sýrie na ostrov – cesta dlouhá asi 180 kilometrů, která obvykle trvá přibližně 20 hodin v závislosti na podmínkách plavby.

Jedním z návrhů, které kyperská vláda hodlá předložit, je myšlenka „bezpečných zón“, kde by žadatelé o azyl mohli být zpracováváni v offshore centrech umístěných mimo Evropskou unii. Takové plány již iniciovaly jednotlivé členské státy včetně Itálie s Albánií a Dánska s Rwandou, i když žádná dohoda zatím není plně funkční.

Fotografie: (AP Photo/Petros Karadjias, Soubor