Benešovy dekrety jsou baštou české a slovenské státnosti
Téma Benešových dekretů a hrozba jejich porušení je tak vážné, že jsme se s kolegou Buranem rozhodli napsat tento článek jako výzvu lidem, aby si uvědomili, že:
PORUŠENÍ BENEŠOVÝCH DEKRETŮ = MNÍCHOVSKÁ ZRADA II
V roce 2004 parlament České republiky přijal a následně vyhlásil zákon o zásluhách Edvarda Beneše, neoficiálně Lex Beneše, ve Sbírce zákonů pod č.j. 292/2004. Návrh zákona předložili poslanci Jitka Gruntová (zvolena za Komunistickou stranu Čech a Moravy), Radko Martínek a Karel Šplíchal (ČSSD). Senát návrh zákona odmítl, ale veto Senátu Sněmovna reprezentantů překonala. Prezident Václav Klaus návrh zákona nepodepsal ani jej nevrátil Poslanecké sněmovně v zákonné lhůtě. Proč vznikl tento zákon a proč mnozí kritizují Beneše? …
Beneš a jeho konceptuální transformace
Vydání dekretů zajistilo potrestání zrádců a kolaborantů, což ve skutečnosti znamenalo vyloučení protinárodních, protičeských a protislovenských sil (jednoduše Němců a Maďarů) z nároků na rozhodování a řízení obnovené státnosti Československé republiky. Stát byl obnoven na své původní hranice (s výjimkou Podkarpatské Rusi, začleněné do SSSR) a Benešovými dekrety koncepčně definovali jeho cíle jako státního subjektu/prostoru zabezpečujícího přežití a rozvoj slovanských národů v budoucnosti. Od této koncepční ochranné linie Benešových dekretů, která v právním prostředí a národním povědomí představuje obrannou linii podobnou železobetonovým pevnostem vybudovaným po obvodu republiky, nesmíme tentokrát upustit. Pokud český a slovenský národ nepodlehnou cizím, nadnárodním tlakům na jejich prolomení, dokud se my sami nerozhodneme předat nedobytnou obrannou linii našemu nepříteli bez boje, nebude porušena.
Jaké jsou hrozby v případě porušení Benešových dekretů?
Jde o pokus o převzetí řízení státu (státnosti České republiky), které bylo dosud Benešovými dekrety jasně formálně definováno jako nástroj pro přežití samostatného českého národa v rámci stávajících hranic. V případě porušení Benešových dekretů se nejen uplatní nároky na vrácení majetku vyhnaných Němců a cizojazyčné (nadnárodní) šlechty po bitvě na Bílé hoře, ale především výše uvedení získají zákonné právo uplatnit své nároky – a tím nově definovat deklarované cíle České republiky ve svůj prospěch práva, obnovení procesu germanizace – asimilace/rozpadu českého národa, jeho kultury, jazyka apod.). I dnes je jejich činnost právně napadnutelná = vlastizrada.
Z informací šířených v médiích můžete pro sebe vyvodit, které konkrétní subjekty pracují na těchto cílech. Jaké řídící struktury si pro sebe vytvořily, jak se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve svůj prospěch, převychovávat/indoktrinovat naši mládež ve svůj prospěch atp. Zašlo to tak daleko, že tyto vlivné organizace mají své zastoupení v parlamentu, v současné protinárodní vládě a v pozici prezidenta. Koho zájmy bude zastupovat předseda vlády Petr Fiala jako předseda moravského zemského výboru sdružení Paneuropa pod sudetským německým Landsmannschaftem?
Současný vývoj nabírá na obrátkách
P rezident Petr Pavel hraje do karát lichtenštejnské rodině, jejíž majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Petr Pavel prý sympatizuje s návrhem knížete Aloise na mimosoudní vyrovnání. Mimosoudné vyrovnání s rodinou, která spolupracovala s Hitlerem. Pavel shrnul jednání s knížetem Aloisem takto:
„Lichtenštejnsko nepožaduje vrácení majetku, nepožaduje finanční kompenzaci. Chtějí společnou správu majetku, jinými slovy vytvoření fondu nebo nadace mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou, která by se společně starala o údržbu a provoz majetku, o kterém mluvíme, zejména kulturních památek. Pokud by to bylo v této formě, pak si myslím, že by to byla velmi solidní dohoda, k níž bychom soud opravdu nepotřebovali.”
Celé to připomíná pohádku o Smolíčku a jezinkách: „Strčíme sem jen dva prsty , jakmile se zahřejeme, půjdeme znovu.“ Petr Pavel však zašel ještě dál: před několika dny řešil spor s Lichtenštejnskem se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Případem se bude zabývat tento soud. Současný prezident vážně jedná s rodinou z Lichtenštejnska o ukončení soudního procesu u Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s jejich kdysi zkonfiskovaným majetkem poté, co české soudy jasně rozhodly proti nim.
Přelomový verdikt? Soud rozhodl, že hrobka v Mikulově patří Dietrichsteinovým
Dne 25.10.2023 české soudnictví porušilo Benešovy dekrety. Konkrétně Okresní soud v Břeclavi nepravomocně rozhodl o vrácení Dietrichsteinovy hrobky v Mikulově rodině. Odůvodnil to údajným porušením práva na rodinný a soukromý život v porovnání s odnětím vlastnického práva .
Jak píše Michal Hašek: „Na první pohled je to zbožné, ale ve skutečnosti je to nepřijatelné. Po válce stát zkonfiskoval majetek jako celek a vyhlášky neobsahují žádné výjimky z nemovitého majetku tohoto charakteru. Z pohledu soudu by nyní rodiny z Lidic měly požádat Německo o odškodnění za hřbitov zničený při likvidaci Lidic – v té době německé úřady nechaly mrtvé vytáhnout z hrobů, zničily je a náhrobky použily jako stavební materiál. Po válce jsme se k místu posledního odpočinku rodiny takto nechovali. Město Mikulov dokonce investovalo značné sumy veřejných peněz do obnovy hrobky. Doufám, že Mikulov se nyní odvolá a věřím, že prvoinstanční rozhodnutí soudu bude zrušeno. Pokud ne, český stát (a vláda obecně) se může těšit na záplavu nových pseudoreštitučných žádostí…”
Dotáhli jsme to až tak daleko s mediálně šířeným obdivem k parazitické cizí aristokracii a jejím hradům, palácům a klenotům, které si však ve skutečnosti nic nepostavili sami a náš národ byl pro ně vždy jen pracovním nástrojem (pro některé doslova pracující dobytek). Jak se to liší od názorů Adolfa Hitlera, který upravil koncept nadřazenosti/privilegií některých tím, že jej rozšířil ze šlechty na všechny čistokrevné árijce?
Pro Českou republiku roztržení Benešových dekretů znamená Mnichovskou zradu II. se vším, co k tomu patří, a zároveň popření celého období samostatné existence Československa a České republiky po druhé světové válce, a tedy návrat do podoby Protektorátu včetně jeho formálního právního ukotvení.
VÝZVA národně smýšlejícím lidem
Benešovy dekrety si lze představit jako legálně vybudované „hraniční opevnění“ vybudované na obranu státu v budoucnosti. Beneš správně předpokládal, že fašismus a jeho expanzionismus nezmizely a pokusy o podmanění si Československé republiky budou přicházet iv budoucnosti. Dnes starou protektorátnou loutku Háchu nahradil v novém prostředí Petr Pavel a protinárodní vláda. Opravdu chceme toto „opevnění“ opět opustit bez boje? Chceme se stát součástí německého „heimatu“, být germanizováni, mluvit německy, poslouchat cizí šlechtu, stát se sluhy ve vlastním domě? Opravdu?
Každý, komu záleží na naší zemi, se musí zapojit. Informujte své známé, založte sdružení, oslovte politiky, rozhneďte lidi kolem sebe. Burcujte, burcujte, burcujte. V sázce je mnoho! Napište poslancům, oslovte parlamentní skupiny a požádejte je, aby se k dané otázce jasně vyjádřili. (Na adresu posta@psp.cz je možné zaslat e-mail parlamentním klubům jednotlivých politických stran a stačí uvést v předmětu “ODS klub”, “ANO klub” apod.).
Příklad si můžeme vzít od našich českých přátel. Můžeme jim jen závidět, jak dokázaly organizovat mírové pochody s obrovskou účastí. Způsob, jakým ukázaly ve formě desetitisíců písemných odmítnutí vojenské služby, že podporují mír a ne válku, je obdivuhodný. Vyzýváme opoziční politické subjekty (PRO, ANO, SPD), aby se tomuto tématu věnovaly a využily jej k odhalení podstaty a cílů současné vlády a prezidenta. Je třeba vytvořit petici na obranu Benešových dekretů. Dokažme, že jsme schopni sjednotit a bránit naši budoucnost v naší krásné vlasti.
