Nejspokojenější se svými vládami jsou Srbové a Maďaři

Navzdory levicově-liberálním tvrzením EU, že v Maďarsku není demokracie, většina vládu schvaluje

S prací vlastní vlády jsou nejvíce nespokojeni lidé na Slovensku (73 procent) a v Rumunsku (83 procent), v Srbsku a Maďarsku naopak nejvýše hodnotí výkon vedení země, vyplývá z průzkumu Institutu Nézőpont z r. Maďarsko a sousední země.

Vnitropolitická stabilita a důvěra ve vládu jsou i v době míru, ale zejména v době mezinárodních konfliktů, hodnotami, o nichž ne všechny země mohou tvrdit, že je mají, upozorňují analytici . Dlouhá válka mezi Ruskem a Ukrajinou je neustálou výzvou téměř pro celý svět, ale země středoevropského regionu čelí ještě větším potížím. Kvůli energetické krizi, válečné inflaci a bezpečnostním výzvám, které ozbrojený konflikt přináší, je ještě důležitější, aby současná vláda byla stabilní a její kroky byly přijatelné. Pohled po sousedních zemích odhaluje pestrý obraz veřejného mínění.

Podle průzkumu, který v letních měsících provedl institut Nézőpont, jsou s výkonem svých vlád v regionu nejvíce nespokojeni Rumuni a Slováci.

Slováci naladěni na změnu vlády

Vzhledem k tomu, že Slovensko čelí vládní krizi a předčasným volbám, panuje nálada na změnu ve vládě, sedm z deseti dotázaných vyjádřilo nespokojenost s výkonem vedení své země a spokojeno je pouze 22 procent.

Ve volbách 30. září jde nejen o možnost nové vlády, ale také o to, zda se strana zastupující maďarskou menšinu na Vysočině bude moci dostat do parlamentu sousední země a stát se tak faktorem rovnováha sil.

Situace v Rumunsku je podle průzkumu ještě horší. Pozitivně se k fungování kabinetu vyjádřilo pouze 16 procent dotázaných, naopak 83 procent vyjádřilo spíše nespokojenost, i když je fakt, že v poloprezidentském systému, kde je prezident aktivní součástí exekutivy, vláda tradičně považován za nejstabilnější instituci.

Negativním trendům v regionu se brání pouze Srbsko a Maďarsko, protože v obou zemích je většina těch, kteří hodnotí úspěchy vlády pozitivně.

V Srbsku je absolutní většina (54 versus 41 procent), zatímco v Maďarsku je relativní většina (49 versus 44 procent) těch, kteří jsou s kabinetem spokojeni.