Poptávka centrálních bank po zlatě byla v první polovině roku 2023 na historickém maximu
Centrální banky přidaly v první polovině roku do svých rezerv rekordní množství zlata, a to navzdory velkému prodeji ze strany Turecka, který ve druhém čtvrtletí zpomalil čisté nákupy centrálních bank.
Čisté nákupy zlata centrálními bankami dosáhly v první polovině roku 387 tun, podle údajů sestavených World Gold Council. Jde o nejvyšší číslo za první pololetí od roku 2000, kdy organizace začala shromažďovat čtvrtletní údaje.
Čisté nákupy centrálních bank ve druhém čtvrtletí poklesly poté, co v prvním čtvrtletí dosáhly rekordních 132 tun. Celkově centrální banky ve druhém čtvrtletí zvýšily své držby zlata o 102,9 tuny.
Turecko, které bylo v prvním čtvrtletí největším kupcem zlata, v březnu přešlo k prodeji. Turecko během tří měsíců snížilo své zásoby zlata o 160 tun. Podle World Gold Council to byla reakce na dynamiku místního trhu a pravděpodobně to neodráželo změnu v dlouhodobé strategii turecké centrální banky v oblasti zlata.
Zlato bylo prodáváno na tureckém domácím trhu, aby uspokojilo velmi silnou poptávku po slicích, mincích a špercích po dočasném částečném zákazu dovozu zlatých slitků.
Je příznačné, že Turecko v červnu obnovilo nákupy zlata a přidalo 11,4 tuny do svých rezerv.
Ve druhém čtvrtletí bylo více prodejců. Kazachstán snížil své zásoby zlata o 38 tun a Uzbekistán prodal 19 tun zlata. Tyto dvě banky byly největšími prodejci zlata v prvním čtvrtletí letošního roku. Není neobvyklé, že banky nakupující z domácí produkce – např. Uzbekistán a Kazachstán – přecházejí mezi nákupem a prodejem.
Rusko, Kambodža a Německo vykázaly ve druhém čtvrtletí mírný pokles svých rezerv, který pravděpodobně souvisí s ražbou mincí.
Devět centrálních bank bylo v první polovině roku 2023 čistými kupujícími zlata
Čínská lidová banka byla v prvním pololetí největším nákupčím zlata a do svých oficiálních rezerv přidala 103 tun zlata. Se svými nákupy ve druhém čtvrtletí prodloužila svou nákupní sérii na osm měsíců v řadě.
Od obnovení nákupních zpráv v listopadu 2022 zvýšila Čínská lidová banka své oficiální zásoby zlata na 2 113 tun. Zlato tvoří 4 % celkových zásob Číny.
Čínská centrální banka v letech 2002 až 2019 nashromáždila 1 448 tun zlata a poté náhle přestala podávat zprávy, dokud v listopadu 2022 nezačala znovu. Mnozí spekulují, že během těchto let mlčení Číňané pokračovali v přidávání zlata do svých držeb, aniž by to ukazovali v knihách.
Vždy se spekulovalo o tom, že Čína vlastní mnohem více zlata, než oficiálně uvádí. Jak poznamenal Jim Rickards na Mises Daily v roce 2015, mnozí spekulují, že Čína „neoficiálně“ drží několik tisíc tun zlata v samostatném zařízení zvaném Státní správa pro zahraniční směny (SAFE).
V minulém roce došlo k velkému, nehlášenému nárůstu držby zlata centrální banky. Mezi centrální banky, které často nehlásí své nákupy, patří Čína a Rusko. Mnoho analytiků se domnívá, že Čína je tajemným kupcem, který hromadí zlato, aby minimalizoval svou závislost na dolaru.
Monetary Authority of Singapore byl v prvním pololetí druhým největším kupcem a umístil do svých rezerv 73 tun zlata.
Polsko také přidalo značné množství zlata do svých rezerv po obnovení nákupů v dubnu. Polské zlaté rezervy se v první polovině roku zvýšily o 48 tun.
Na podzim roku 2021 prezident Polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že centrální banka plánuje v roce 2022 navýšit své rezervy o 100 tun zlata. Není jasné, proč banka tento plán neuskutečnila. Nedávný nákup by mohl signalizovat začátek dalšího kola nákupu k dosažení cíle 100 tun.
Šest dalších zemí zvýšilo v první polovině roku své držby zlata.
- Indie – 10 tun
- Česká republika – 8 tun
- Filipíny – 4 tuny
- Irák – 2 tuny
- ECB – 2 tuny
- Katar – 2 tuny
Podle World Gold Council měly prodeje ve druhém čtvrtletí malý dopad na pozitivní základní trend poptávky po zlatě centrálních bank.
Podle nedávno zveřejněného průzkumu zlatých rezerv centrální banky World Gold Council 2023 plánuje 24 procent centrálních bank během příštích 12 měsíců zvýšit své zlaté rezervy. Sedmdesát jedna procent dotázaných centrálních bank se domnívá, že celková úroveň globálních rezerv se během příštích 12 měsíců zvýší. To odpovídá nárůstu o deset procentních bodů oproti předchozímu roku.
