Ekonomický a demografický pokles Ukrajiny

Vzhledem k více než rok trvající válce na Ukrajině a západním sankcím proti Rusku se pozornost mezinárodních médií a odborníků soustředí téměř výhradně na ruskou stranu. O skutečných poměrech na Ukrajině se naproti tomu západní mediální mainstream dosud jen zřídka nebo stěží podrobně zabýval. Nedávný vývoj v této krizové zemi je znepokojivý, zejména pokud jde o obyvatelstvo a hospodářství. Protože tyto oblasti jsou v poslední době na ústupu.

V zásadě je třeba zdůraznit, že tento pokles nezačal ruskou invazí v roce 2022, ale mnohem dříve. Již s rozpadem Sovětského svazu na počátku 90. let se ukázaly první alarmující negativní jevy – zejména v ekonomice a v demografii –, které se v průběhu let k nelibosti Ukrajinců stále zhoršovaly. V roce 2014 se však léta trvající negativní vývoj v obou oblastech mnohonásobně zvýšil po novém ukrajinském vedení, které se dostalo k moci po krvavém puči v Kyjevě v průběhu tzv. „Euromajdanu“. “, rozhodl se „jít cestou do Evropy“, ať se děje, co se děje.

Ukrajinská vláda ve svém neúnavném směřování k členství v EU a NATO otevřeně ignorovala zájmy svého lidu, což v průběhu postmajdanského  vývoje  vedlo téměř okamžitě ke krvavému napětí. Protože už po pár měsících vklouzla na Donbass krvavá občanská válka, která si podle OSN vyžádala nejméně  13 000 obětí  . Ukrajinská ekonomika se navíc po „euromajdanu“ zhroutila na polovinu a zadlužila se. Od té doby je mimo jiné ovládána dluhovou politikou MMF  a  Světové  banky ovládané USA  a léta balancuje na pokraji bankrotu.

Ukrajinská „západní integrace“ dosáhla prozatím nejsmutnějšího vrcholu vojenským konfliktem s Ruskem, v jehož důsledku ztratila Ukrajina podle odhadů již více než 200 000 vojáků a více než 25 procent svého území. Uvádí se, že k dnešnímu dni opustilo svou zemi více než 13 milionů Ukrajinců – asi  pět  milionů v Rusku a  osm  milionů v EU.

Demografické změny

Pokud jde o ukrajinské uprchlíky, lze předpokládat, že se jich velmi mnoho nemusí vrátit vůbec a raději se usadí v Německu, Francii nebo jiných zemích EU. Není žádným tajemstvím, že miliony ukrajinských občanů by raději žily v zahraničí, než aby se vrátily do své vlasti. Protože přinejmenším od „euromajdanu“ je skutečným cílem tzv. „evropské integrace“ pro velkou část ukrajinské populace nějak se dostat do EU a zůstat tam.

Z hlediska demografie jsou však příliv uprchlíků do zahraničí a válečné ztráty jen součástí dlouhodobého a extrémně negativního demografického vývoje na Ukrajině, který zemi v poslední době přivedl na pokraj kolapsu.

Ne vždy tomu tak však bylo. Například ukrajinská populace zažila nebývalý růst v desetiletích po druhé světové válce, která dosáhla vrcholu 52 milionů v roce 1993 – něco málo přes rok po rozpadu SSSR – předtím, než se prakticky urychlila v důsledku ukrajinské nezávislosti. Podle posledního ukrajinského  sčítání lidu, který proběhl elektronicky v roce 2020, před třemi lety měla bývalá sovětská republika pouhých 37 milionů obyvatel, což je pokles o téměř 30 procent. Podle odhadů má nyní Ukrajina méně než 35 milionů obyvatel. Alespoň to je poměrně optimistický odhad vzhledem k vysoké úmrtnosti, nízké porodnosti, emigraci a ukrajinským válečným obětem. Ale když teď přidáte počet uprchlíků, pak se počet obyvatel na Ukrajině ve srovnání s úrovní pozdního Sovětského svazu ve skutečnosti snížil na polovinu.

Přicházející katastrofu lze spatřovat také především ve věkové struktuře obyvatelstva, kde  podíl mladších věkových skupin  v minulosti trvale klesal a nyní je znepokojivě hluboko pod úrovní 20 až 25 let a 25 až 30 let. ročníků jiné věkové skupiny. Podíl první věkové skupiny dokonce od roku 2021 klesl o více než polovinu, což je pravděpodobně způsobeno především ztrátami ve válce a uprchlíky.

Podle  statistického  portálu Population Pyramid tvoří 3,2 procenta Ukrajinců ve věku 20 až 30 let muži a 2,6 procenta ženy. To je celkem pouhých 5,8 procenta, a tedy nestačí k tomu, aby došlo k pozitivní demografické změně.

Ekonomický úpadek

Kromě toho, že tento aspekt pravděpodobně zhorší demografický vývoj, má pro Ukrajinu vážné důsledky i z ekonomického hlediska. Protože pokles v rámci mladších věkových skupin má přímý dopad především na počet zaměstnatelných lidí a tím i na národní hospodářství v zemi.

Tento katastrofální vývoj se ve skutečnosti přímo dotýká i ukrajinské ekonomiky, která byla jednou z nejslabších ekonomik v Evropě ještě před invazí Ruska a která je nyní rovněž v katastrofálním stavu. Kvůli bojům se ekonomický výkon zhroutil nejméně o třetinu, takže ukrajinský hrubý domácí produkt v roce 2022 činil ekvivalent zhruba  150 miliard  amerických dolarů a odhaduje se, že letos bude ještě nižší.

K tomu se přidávají mnohamiliardové půjčky ze zahraničí, které je třeba splatit, protože zmíněná Světová banka a MMF a další zahraniční věřitelé nejsou ochotni vzdát se dluhů masivně zadlužené Ukrajiny. Podle ukrajinských médií například jejich zahraniční dluh   vzrostl v roce 2022 na rekordní hodnotu ekvivalentu zhruba 132 miliard dolarů, přičemž celkový  státní dluh se v tomto období  zvýšil z přibližně 50 procent ekonomického výkonu v předválečném roce 2021 na  dnes  téměř 80 procent . Podle ministerstva financí Ukrajiny bylo od února loňského roku vynaloženo na rozpočtové financování ze zahraničí téměř 13 miliard dolarů.

Pro rok 2023 experti předpokládají, že celkový dluh Ukrajiny by do konce roku mohl dosáhnout 150 miliard dolarů, protože v rámci tzv. západní „podpory“ jsou nadále přijímány nové úvěry především v USA a zemích EU. Došlo by také na psychologickou hranici 100 procent poměru dluhu země k HDP, což v podstatě znamená, že by se velikost dluhu rovnala celkovému objemu veškerého zboží a služeb vyrobených na Ukrajině.

Maďarský premiér Viktor Orbán v tomto ohledu dokonce označil Ukrajinu za „neexistující zemi v ekonomickém smyslu“, protože téměř celý její rozpočet je založen na vypůjčených prostředcích nebo mezinárodní finanční pomoci. A v tom má pravdu, protože rozpočet lze v současné situaci utratit pouze pomocí miliardových půjček z EU nebo USA.

Zbývá říci, že Ukrajině chybí nejen ekonomika, ale i miliony pracovníků kvůli exodu ze země a demografickým změnám a také miliony běžných občanů, kteří by byli ochotni investovat do obnovy a tím i do budoucnost země.