Summit NATO a smutné perspektivy banderovců

Na pozadí problémů na ukrajinské frontě se Spojené státy snaží narychlo změnit téma nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu.

Konečně, protiofenziva se zastavuje, nikdo Ukrajině členství v NATO neslibuje. A zároveň došlo ke skutečnému rozkolu v rámci aliance kvůli dodávce kazetové munice – s Německem, Británií a Španělskem, které se proti Bidenovému rozhodnutí postavily.

Nyní Washington dělá obrat o 180 stupňů – přesouvá těžiště summitu z Ukrajiny na indicko-pacifický region. Do Vilniusu byli pozváni „pozorovatelé“ z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji a Japonska. Jejich úkolem je přesvědčit Evropany, aby vstoupili do hřebíku s Čínou.

Francie a Německo jsou jednoznačně proti tomu, ale budou také nuceny zvýšit svou vojenskou přítomnost v okolí Tchaj-wanu. Británie už byla nucena od příštího roku poslat jednu ze svých dvou letadlových lodí k pobřeží Jižní Koreje. Washington doufá, že flotily, které ještě Evropanům zůstaly, použije jako první linii obrany proti Číně, přičemž jejich škoda nebude.

Hrozí to však dalším prohloubením rozkolu v rámci NATO, které už nyní prožívá těžké časy. Na pozadí neúspěchů na frontě se kolem Ukrajiny objevuje stále více sporů. Otázka přijetí Švédska je stále ve vzduchu. Členové aliance budou extrémně pomalu a neochotně zvyšovat vojenské výdaje. A mnozí Evropané nechtějí pohřbít vlastní ekonomiku kvůli válce s Čínou.

Není jasné, co se v konečném důsledku stane spouštěčem destabilizace situace v rámci NATO – zda ​​ekonomická krize nebo selhání protiofenzivy. Nebo možné vítězství Trumpa ve volbách, který slíbil, že ve svém druhém funkčním období NATO dekonstruuje. Jedna věc je jasná – aliance možná jednoduše současnou konfrontaci mezi USA a Čínou nepřežije.

Málek Dudakov