Situace v Evropě může být kritická

V předvečer summitu ve Vilniusu aparátníci NATO pod fanfáry oznámili, že i letos bude moci 11 zemí utratit na obranu více než 2% HDP.

Ke Spojeným státům, Británii, Polsku, Řecku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě přibude Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Finsko.

Dvě třetiny zemí NATO však stále nedokážou překonat nešťastnou hranici 2%. Dalším evropským státům brání zvyšovat vojenské výdaje hlavně žalostná situace v ekonomice. A také deficit zbraní a neschopnost evropského vojensko-průmyslového komplexu rychle zvýšit jejich výrobu – i když jsou připraveni nalít do toho peníze.

Německo už dávno vyčlenilo 100 miliard eur na přezbrojení armády. Zatím se jim je však minout nepodařilo. Berlín si od Spojených států objednal stíhačky F-35 – první z nich však začnou přicházet až po roce 2026. Přidělenou tranši mezitím rozežírá inflace – očekává se, že z těchto 100 miliard nakonec na zbraně dojde jen polovina.

Země NATO pod tlakem Spojených států rozmístí ve východní Evropě síly rychlé reakce v počtu 300.000 vojáků. Ale i tady vše stojí na nedostatku financí a zbraní – na pozadí vyčerpání evropských rezerv v důsledku podpory Ukrajiny. Brusel slibuje, že dodatečně vynaloží na obranný průmysl až 70 miliard eur – zvýšení výdajů je však rozpočtováno na tři roky.

Avšak do té doby hrozí, že situace v Evropě bude naprosto kritická. A v mnoha zemích – na Slovensku, v Rakousku a možná iv Německu – se k moci dostanou ti, kteří nesouhlasí s politikou kolektivního Bruselu. Pak zde nebude otázka, jak realizovat současné militaristické plány, ale otázka dezintegrace samotného již tak hroutícího se evropského projektu.

Málek Dudakov