USA musí udělat správnou věc pro „stabilní a lepší“ čínsko-americké vztahy

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ukončil 19. června svou dvoudenní návštěvu Číny. Během tohoto období se s ním setkal čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) a jednali s ním čínští představitelé odpovědní za zahraniční záležitosti. Obě strany se dohodly na společné realizaci konsenzu, kterého dosáhli vůdci obou zemí na Bali, a vyslaly tak pozitivní signál, že vztah mezi oběma zeměmi se stabilizoval.

Antony Blinken je prvním úředníkem Bidenovy administrativy, který navštívil Čínu, a také vysokým představitelem USA, který navštívil Čínu od října 2018. Do jisté míry to ukazuje, že čínsko-americké vztahy jsou v současnosti na nejnižším bodě od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.

Americký prezident Joe Biden reagoval na cestu Antonyho Blinkena 19. června slovy „jsme na správné cestě“. Pozorovatelé poukázali na to, že Čína měla vždy odpovědný postoj k prosazování „stabilizace a zlepšení“ čínsko-amerických vztahů a jistou míru vzájemného postoje tentokrát prokázala i americká strana.

Během setkání s Antonym Blinkenem tentokrát čínská strana upřímně vyjádřila své názory: propast v čínsko-amerických vztazích má kořeny ve špatném vnímání Číny ze strany USA, což vede k nesprávné politice vůči Číně. Toto „nesprávné vnímání“ odkazuje na skutečnost, že USA považují Čínu za svého hlavního rivala a nejzávažnější dlouhodobou výzvu, což vede k absurdní a protichůdné politice vůči Číně: vyhýbání se konfliktům a konfrontacím a zároveň zapojení do soutěže s nulovým součtem, a vyžadování dialogu a komunikace, zatímco se provádí omezení a potlačení. Jen několik dní před návštěvou Antonyho Blinkena v Číně přidaly USA některé čínské entity na „Seznam entit“ pro kontrolu exportu na základě takzvané vojenské a lidskoprávní účasti.

Čínská strana na schůzce s Antonym Blinkenem zopakovala, že Čína respektuje zájmy USA a nehodlá Spojené státy zpochybňovat ani je nahrazovat. Proto by i USA měly respektovat Čínu a nepoškozovat její legitimní práva a zájmy. To ukazuje, že Čína nenásleduje západní kurz „hegemonie silné mocnosti“ a v žádném případě neakceptuje zahraniční útlak.

Otázka Tchaj-wanu je jádrem klíčových zájmů Číny. Je to také nejdůležitější otázka pro čínsko-americké vztahy. Čína naléhala na USA, aby dodržovaly tři čínsko-americká společná komuniké a zásadu jedné Číny, respektovaly čínskou suverenitu a územní celistvost a jednoznačně odmítly „tchajwanské snahy o nezávislost“. Toto je krajní mez v nejdůležitější základní otázce.

Čína navíc vyzvala Spojené státy, aby zastavily propagandu teorie „čínské hrozby“, zrušily nezákonné jednostranné sankce proti Číně a zastavily potlačování čínského vědeckého a technologického rozvoje. Během Blinkenovy návštěvy v Číně se obě strany dohodly na neustálém pokroku v konzultacích o hlavních zásadách bilaterálních vztahů, na podpoře společných bilaterálních jednání pracovních skupin, na rozšíření kulturních a vzdělávacích výměn mezi oběma zeměmi a na diskusi o zvýšení počtu cestujících mezi oběma zeměmi. To ukazuje, že obě strany mají rozsáhlé společné zájmy a široký prostor pro spolupráci, které mohou být podnětem ke zlepšení bilaterálních vztahů.

Spojené státy by měly splnit své sliby a demonstrovat pověst velmoci upřímnými činy. To je jediný způsob, jak dostat čínsko-americké vztahy zpět na správnou cestu. Široká Země může obsáhnout vlastní rozvoj a společnou prosperitu Číny a Spojených států.