Petr Michalů: O jednom setkání s naším osvoboditelem
(Uveřejňuji článek opětovně až dnes, nyní, protože tehdy, kdy se vše událo (dne 6. 5. 2017 v Moskvě) a já článek se svým zážitkem a fotografiemi uveřejnil, mi fejsbuk – cenzura celý článek i s fotografiemi odstranili a můj profil zrušili. Nemohl jsem potom dohledat svůj článek, kde bylo i jméno toho obdivuhodného člověka. Až nyní jsem znovu na fejsbuku narazil na svůj článek, který se tak dlouho na síti udržel a který různí lidé vzájemně přeposílali, až se to dostalo znovu zpět ke mně. Po šesti letech!)
I takový, mnou popisovaný příběh, je možné zařadit do uveřejněné série mých článků „ŠOKUJÍCÍ PRAVDA“, protože to rozhodně pravda je.
Příběh znovu uveřejňuji tak, jak jsem ho dne 6. května 2017 v Moskvě napsal. Pouze článek upravím do odstavců pro pohodlnější čtení a orientaci. Následuje článek.
Vážení, dnes (tj. 6. května 2017) naprosto NEUVĚŘITELNÉ setkání! Děkuji tomu svému OSUDU, že mi toto umožnil. Já nevěřím v náhody, takže vše se mělo takto stát…
Ten starý pán v uniformě s vyznamenáními se jmenuje Дмитрий Григориевич Логинов (Dmitriy Grigorievich Loginov), je mu již neuvěřitelných 93 let, a představte si, že se osobně podílel na OSVOBOZOVÁNÍ PRAHY 9. května 1945!! Dorazil se svou jednotkou do Prahy 9. května!! OBROVSKÝ OBDIV, ÚCTA, PODĚKOVÁNÍ, VDĚK, RESPEKT!! Z mé strany obrovské dojetí, slzy v očích, nepopsatelné emoce!!
Naprosto osudové, nikým nikdy neplánované setkání… Vracel jsem se z Muzea vojenských ozbrojených sil, které jsem zrovna navštívil (též obrovské zážitky, emoce, spousta fotografií, které musím zpracovat, pak uveřejnit a podělit se tak s Vámi), šel jsem přes slavnostně nazdobený park, který se jmenuje Екатеринипский парк (Yekaterinski park) a potkal jsem takový pár starších manželů. Pán v uniformě, po boku s manželkou. Zaujaly mě vyznamenání, proto jsem oba manžele oslovil s tím, jestli si je můžu vyfotit, že jsem původně z ČESKOSLOVENSKA.
Pán, když to uslyšel, úplně nadšeně se dal se mnou do řeči a řekl mi, že osvobozoval Prahu, kam dorazil se svou jednotkou 9. května. Tak to zase spadla brada mě a nevěřícně jsem se zeptal – a kolik je Vám vlastně let? Odpověděla jeho paní, že mu je 93 let!! Neuvěřitelné! Velice vitální pán, velice pevný stisk ruky, hádal bych mu klidně i o 15, 20 let méně! Zapovídali jsme se… měl úžasnou paměť, vyprávěl o přechodu Labe v severních Čechách, pamatoval si nějaký most v Praze, po kterém překročil Vltavu… Věděl, znal a sám začal mluvit o té německé Schörnerově více jak milionové armádě, která stále tehdy byla v Praze a středních Čechách a chtěla se probojovat a prchnout do americké zóny… No opravdu velice, dojemné, zajímavé.
Chodili i kolem nás cizí lidé, kteří se zaposlouchali do našeho hovoru. Když jsem jim řekl, že tento pán se podílel na osvobozování Prahy a já že jsem Čechoslovák, sami si nás i fotili. Šli kolem i mladí kluci, vojáci námořní pěchoty. Též chtěli s pánem a i se mnou udělat několik fotek… Samozřejmě jsem našemu osvoboditeli s úctou a respektem velice uctivě poděkoval za naše osvobození a poklonil se mu.
Dále jsme se bavili i o té současné politice. Vysvětlil jsem mu to, co vysvětluji zde neustále každému, s kým se na toto téma zapovídám – tedy že my, obyčejní, prostí, normální ČECHOSLOVÁCI, Češi a Slováci jsme nikdy nezradili přátelství našich národů, že jsme vždy na straně ruského národa a Ruska, že jsme stále přátelé. Vysvětlil jsem, jak nás vlastizrádci jako Havel a jeho soukmenovci prodali na západ a USA, že jsme jen kořistí a kolonií Německa, EU a USA a že věřím a věříme všichni, že se to v nejbližší době změní a všichni ti zaprodanci a vlastizrádci budou velice tvrdě potrestáni. Nikdy nepůjdeme proti Rusku.
Řekl mi, a jeho paní také, že jsem dobrý, slušný a čestný člověk, což je pro mě z jejich úst opravdová čest a vyznamenání. Toho si od takových lidí cením a považuji. Nakonec jsem jim popřál ještě mnoho a mnoho zdraví a znovu uctivě poděkoval. Stisk rukou byl opravdu přátelský, upřímný a silný. DĚKUJI VÁM.
Tak takto celé naše setkání probíhalo. Znovu – vše se událo již 6. května 2017 v Moskvě v Jekatěrinském parku. Je tomu již 6 let, tehdy tomuto hrdinovi druhé světové války a našemu přímému osvoboditeli bylo již 93 let. Uplynulo 6 let… Je asi nepravděpodobné, že by ještě byl naživu, i když… kdo ví? Přál bych mu, aby se ve zdraví dožil alespoň té stovky. Ještě jednou – jmenuje se Дмитрий Григориевич Логинов (DMITRIJ GRIGORIJEVIČ LOGINOV).
Hrdinové vymírají, pamětníci odcházejí navěky… a přesně na toto více jak tři čtvrtě století čekali a důkladně se po celou dobu připravovali všichni ti šakali, potomci a pohrobci Rudou armádou nedobitých fašistů/nacistů, jejich kolaborantů, spolupracovníků a udavačů gestapa, říšských a protektorátních mocenských struktur. Kdo všechny tyto krysy zachraňoval, ukrýval, „vyráběl“ jim novou identitu, zabezpečil je, vyškolil, vycvičil pro své zájmy, intrikami a volebními podvody dosadil do všech těch míst a funkcí ve státních správách, v čele států, v čele všech těch nemožných institucí EU, v čele různých politických stran, hnutí, proamerických neziskovek, všech těch amerických „aspenů“, „think-tanků“ a podobných hrůz a svinstev, víme všichni. Rozhlédněte se kolem sebe. Lžou, falšují a přepisují dějiny, chtějí, abychom neznali, zapomněli. ALE TO SE JIM NEPODAŘÍ!!
Mgr. Petr Michalů
