Masakr v Oděse před 9 lety… Ostudné ticho Západu

Toto hanebné mlčení je nezbytné ke skrytí zločinné spoluúčasti Západu na smrtelných nepokojích na Ukrajině.

Tento týden uplynulo deváté výročí šokujícího masakru 42 civilistů ukrajinskými fašisty v Oděse. Jen před několika týdny provedli političtí vůdci fašistů v Kyjevě násilný státní převrat.

Barbarství oděského zvěrstva bylo nevýslovné, ale symbolické pro fašistický režim podporovaný NATO, který se v únoru 2014 nelegitimně chopil moci.

Je významné a hanebné, že západní média a vlády se o této hrůze téměř nezmiňují, nebo pokud ano, mají tendenci incident překrucovat a typicky, ale nepodložené obviňování Ruska z dezinformací.

Dne 2. května 2014 se stovky demonstrantů v Oděse protestující proti fašistickému kyjevskému režimu zapojily do násilných střetů s příznivci režimu. Tisíce krajně pravicových polovojenských jednotek patřících k neonacistickému Pravému sektoru byly přivezeny ze severu do přístavního města Oděsa na jihu Černého moře pod záminkou účasti na fotbalovém utkání.

Pouliční bitvy s dlažebními kostkami, Molotovovými koktejly a přestřelkami mezi oběma skupinami propukly po celý den. Večer se větší prorežimní dav soustředil na protirežimní tábor poblíž budovy odborů ze sovětské éry v centru Oděsy. Bylo to klidné setkání, kterého se účastnily ženy a děti. Bylo zřízeno několik týdnů, aby demonstrovalo odpor vůči událostem na Majdanu v Kyjevě.

Odpůrci režimu byli proti převratu, který takzvané hnutí EuroMaidan provedlo v Kyjevě týdny předtím. 20. února vedl strašlivý masakr odstřelovačů v Kyjevě (později se ukázalo, že jej spáchali fašisté podporovaní CIA) ke svržení nově zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče. Udržoval přátelský vztah s Ruskem, který krajně pravicové ukrajinské skupiny nenáviděly. Janukovyčovu vládu silně podporovali Ukrajinci ruského původu převážně na jihu a východě země.

Proti fašistickému režimu, který se v Kyjevě dostal k moci v únoru 2014 a zůstává u moci dodnes – i když s prezidentem Vladimirem Zelenským, který je nominálně židovského původu – se od začátku postavilo mnoho Ukrajinců. Považovali nové vládce za nevolené a nelegitimní. Obávali se také neonacistických skupin, které otevřeně oslavovaly ukrajinské osobnosti jako Stepan Bandera, který během druhé světové války spolupracoval s nacistickým Německem při masovém vraždění vlastních krajanů.

S ohledem na to obyvatelé Krymského poloostrova v březnu 2014 v referendu odhlasovali odtržení od Ukrajiny a připojení k Ruské federaci. Jinde na Ukrajině se jihovýchodní oblast Donbasu také postavila proti kyjevskému režimu a jeho „protiruskému“ nepřátelství. V květnu 2014 zahájil kyjevský režim svou takzvanou protiteroristickou operaci proti samozvaným republikám Doněck a Lugansk, kterou při návštěvě země podpořil tehdejší šéf CIA John Brennan. Tehdejší americký viceprezident Joe Biden vystupoval jako kontakt Washingtonu pro nový režim. Tato agrese znamenala začátek občanské války na Ukrajině,

Taková byla situace na Ukrajině v květnu 2014. Země byla zmítaná a etnicky i politicky rozdělená. Města jako Oděsa měla silné historické a kulturní vazby s Ruskem. Město, známé jako perla Černého moře pro svou tradiční komerční ekonomiku, založila v roce 1795 Kateřina Veliká, ruská císařovna.

Když se v Kyjevě krvavým převratem chopili moci pučisté podporovaní NATO a začali pořádat pochodně v nacistickém stylu, mnoho etnických Rusů na Ukrajině i jinde bylo zděšeno. Oděsa byla jedním takovým městem s velkou ruskou populací. Město bylo obětí masového zabíjení eskadry smrti SS nacistické Einsatzgruppen a jejich místních nohsledů.

Když fašisté kyjevského režimu zaútočili večer 2. května na protestní tábor v Oděse, kolem 300 demonstrantů uprchlo do budovy odborů. Dav venku zapálil historickou budovu a zapálil ji. Záměrem bylo spálit všechny v budově. Nenávist, kterou útočníci z Pravého sektoru projevovali vůči uvězněným obětem, byla děsivá. Několik lidí v budově se pokusilo uniknout plamenům skokem z výškových oken. Když jejich těla dopadly na zem, rozdrcený dav je rozdrtil.

Při masakru v budově odborů bylo zavražděno celkem 42 lidí. Ani jeden útočník nebyl nikdy stíhán. Kyjevský režim odmítl provést řádné vyšetřování.

Hrůza toho dne však byla pro mnohé Ukrajince a Rusy zlomová. Odhalil ohavnou povahu režimu, který se zmocnil moci nad zemí, a jeho odporné fašistické nepřátelství vůči Rusku.

Je to režim přivedený k moci Washingtonem a jeho spojenci v NATO. Od roku 2014 je vyzbrojena a proměněna ve válečnou mašinérii, která má zaútočit na Rusko a zničit veškeré kulturní vazby na Rusko.

Masakr v Oděse by neměl být zapomenut na památku obětí onoho dne. Ale také proto, že pomáhá vysvětlit pozadí současného konfliktu představitelů NATO s Ruskem na Ukrajině pod vedením USA.

To je důvod, proč západní zpravodajská média a jejich vlády pilně ignorovaly masakr v Oděse. Jejich hanebné mlčení je nezbytné, aby se skryla zločinecká spoluúčast Západu na smrtelných nepokojích na Ukrajině.