Borrell požaduje zrušení práva veta v zahraniční politice EU
EU už svým členským zemím odebrala mnohá práva, která média a politici v Německu rádi oslavují jako „evropské sjednocení“. Jelikož však rozhodnutí přijatá v Bruselu nejsou demokraticky legitimována či dokonce kontrolována, znamená to stále větší rozklad demokracie v členských státech EU.
Podle vůle šéfa unijní diplomacie Borrella by se to mělo brzy týkat i zahraniční politiky, která má být primárně vnímána jako útok na Maďarsko. Než se ale dostaneme k aktuálním zprávám, musím znovu vysvětlit, proč si myslím, že EU je nedemokratická.
EU a demokracie
Demokracie znamená, že lid rozhoduje o průběhu a cílech politiky. V západních demokraciích jsou voleni zástupci, kteří pak rozhodují. Naproti tomu ve většině západních zemí se referenda neplánují, a proto se západní forma demokracie označuje jako „zastupitelská demokracie“. „Skutečná“ demokracie není v západním systému zajištěna, protože obyvatelstvo může volit pouze lidi, kteří za ně rozhodují. Populace se naopak nesmí účastnit rozhodovacích procesů a dokonce ani samotných rozhodnutí.
V samotné EU ve skutečnosti neexistuje vůbec žádná demokracie, protože Evropský parlament nemá téměř žádné pravomoci. Má ještě méně práv a pravomocí než Říšský sněm za německých císařů. Evropský parlament je tedy třeba správně označit jako „falešný parlament“.
Složení vlády EU, tedy komise EU, vypracovávají hlavy států států EU zcela nedemokraticky za zavřenými dveřmi, eurokomisaři nejsou voleni pro lid Evropy. Parlament EU pak musí tyto komisaře potvrdit, jde však většinou o pouhou formalitu a nemá to nic společného s parlamentním procesem sestavování vlády, protože Parlament ani parlamentní kluby v něm zastoupené nejsou zapojeny do výběrového řízení. kandidátů, ale Evropský parlament by měl schvalovat pouze vybrané komisaře.
Státy EU většinou „likvidují“ politiky, které doma už nepotřebují (nebo jsou tam zdiskreditované kvůli skandálům) Evropské komisi v Bruselu. Jen když chce stát odlákat až příliš skandálního kandidáta na eurokomisařku do Bruselu, Evropský parlament občas odolává. Ale to se téměř nikdy nestane, obvykle Evropský parlament navrhovaným kandidátům jednoduše mávne rukou.
Ptám se tedy: Co je na EU demokratického, když její parlament nemá téměř žádná práva a „vládu“ EU nevolili evropští občané a ani se nevolí?
Stát, který by byl strukturován jako EU, by neměl do EU vstupovat kvůli nedemokratické státní struktuře.
Síla EU
EU se v posledních desetiletích chopila stále větší moci. V otázkách mezinárodního obchodu už členské státy nesmějí o ničem rozhodovat, protože pravidla a normy jsou stanoveny v Bruselu. Evropská komise může členským státům EU diktovat tolik témat, že je nepravděpodobné, že by někdo dokázal sestavit byť jen vzdáleně kompletní kompilaci.
Jde to tak daleko, pamatujeme si Řecko, že demokracie byla dokonce otevřeně zrušena. Řecku léta vládla takzvaná trojka, která řecké vládě říkala, jaké zákony má přijmout, které firmy privatizovat, jak má vypadat řecká penzijní a sociální politika a tak dále. Řečtí voliči (a také voliči ostatních zemí EU) na to nebyli dotázáni.
To se dotklo zejména nejdůležitějšího demokratického práva parlamentů, rozhodování o státním rozpočtu. Kdo rozhoduje o státním rozpočtu, má tu moc, protože všechno se nakonec točí kolem peněz, vždyť peníze jsou potřeba na každý projekt. Řecko muselo toto právo postoupit trojce.
Protože rozhodnutí o státním rozpočtu jsou jádrem demokracie, je Evropský parlament „předstíraným parlamentem“, protože nerozhoduje o rozpočtu EU. Dokonce i Říšský sněm za císaře Viléma měl právo rozhodovat o rozpočtu, proto i Německá říše byla demokratičtější než EU.
Zahraniční politika
Jednou z mála otázek, kde mají státy EU ještě alespoň teoretickou autonomii (o suverenitě nemůže být ani řeč), je zahraniční politika. Přestože EU již vytvořila „hlavního diplomata“, takzvaného „Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“, tento úřad je již dlouho úřadem „Srpna pozdravu“.
Mezitím však EU stále více monopolizuje zahraniční politiku svých členů. Pomáhá tomu současné dění na Ukrajině a masivní tlak ze strany USA.
Nyní chce Josep Borrell, současný šéf diplomacie EU, využít situace a zbavit členské státy EU práva rozhodovat o vlastní zahraniční politice a také stáhnout zahraniční politiku států EU z jakékoli demokratické kontroly. Kromě všeobecné touhy Bruselu po moci je pro to pravděpodobně nejdůležitější Maďarsko.
Maďarská vláda neochotně podporuje předchozí sankce proti Rusku, ale neustále dává najevo, že její politický postoj k Rusku a konfliktu na Ukrajině je jiný než ve zbytku Západu. Maďarsko navíc vetovalo některé sankce EU, které by Maďarsko příliš poškodily. Maďarsko proto pokračuje v nákupu levného ruského plynu na základě dlouhodobé smlouvy a nadále spolupracuje s Ruskem v oblasti jaderné energetiky.
Borrellovy ambice
Začátkem tohoto týdne podepsalo devět z 27 zemí EU, včetně Německa, Francie a Itálie, dopis orgánům EU, v němž vyzývají k odklonu od rozhodování kompromisem a směrem k systému kvalifikované většiny bez práva veta. Borrell okamžitě podpořil tuto pozici a prohlásil :
„Podporuji rozhodování v zahraniční politice EU kvalifikovanou většinou. Ale ke zvrácení jednomyslného hlasování potřebujete jednomyslné hlasování. Vím, že je to těžké, protože každý chce zachovat veto. Jednomyslné rozhodování znamená právo veta. Jednomyslné rozhodování znamená, že když se nám něco nelíbí, zablokujeme to, dokud nebude něco jiného. Evropské země jsou příliš malé na to, aby přežily ve světě velkých států. Čína je jeden stát, USA je jeden stát, Indie je jeden stát, ale my nejsme stát, jsme klub států. Potřebujeme tedy pravidla, která nám umožní jednat rychleji.“
To zní dobře, ale v praxi to znamená, že vůli některých vlád může Brusel ignorovat a státy mohou být nuceny přizpůsobit se zahraniční politice, kterou si jejich vlády a národy nepřejí.
Reakce Maďarska
Maďarský premiér Viktor Orbán odpověděl, že EU čelí „největší bitvě“ o zahraniční politiku EU, protože Brusel „chce připravit členské státy o nezávislou zahraniční politiku“. Orban dále řekl :
„Nejsme na tom příliš dobře v oblasti komodit, energie a demografie. Západ je na prvním místě pouze z hlediska vojenské síly, ale to je jen povrchně dobrá zpráva, protože nasměruje události k vojenskému konfliktu. (…) Pokud někdo říká, že jeho země nemá zájem na válce, je obviněn z podpory Putinova postoje.“
Orbán a jeho ministr zahraničí zdůrazňují, že na rozdíl od zbytku Západu jsou pro jednání a mír na Ukrajině a proti prodlužování války dodávkami zbraní. Americký velvyslanec v Maďarsku právě řekl, že mírové řešení závisí pouze na Putinovi, na což maďarský ministr zahraničí Szijjártó veřejně odpověděl :
„Velvyslanec Pressman se domnívá, že bychom se měli obávat války. Proto se aktivně podílí na válečné propagandě. (…) Je odborníkem na válečnou propagandu, ale to my nechceme, protože nechceme válku, chceme mír. Nechceme válku, chceme mír. (…) Chápeme, že se nás Američané snaží tlačit do válečné propagandy. Chápeme, že se nás snaží zatlačit do válečného tábora, ale my patříme do tábora míru. Patříme ke globální většině, která chce mír.“
A s ohledem na přání Bruselu (a také například Německa) předat zahraničněpolitická rozhodnutí Bruselu maďarský ministr zahraničí Szijjártó řekl :
„Maďarská zahraniční politika zůstane suverénní a bude se rozvíjet pouze na základě národních zájmů.“
Z tohoto důvodu – a ne ze všech důvodů předložených v Bruselu – je maďarská vláda Bruselem tolik kritizována a hrozí jí zablokování fondů EU: Maďarská vláda se absolutně nechce podřídit diktátu z Bruselu.
____________________
