Pokud turecká opozice vyhraje volby, chce požádat o půjčky MMF
Jak známo, MMF je nástroj vytvořený americkou vládou v rámci brettonwoodského systému, pomocí kterého mají být ovládány další státy. Půjčky od MMF jsou vždy vázány na politickou dobrou vůli vůči politice USA a vždy obsahují podmínky, které vedou k privatizaci ziskových státních podniků, v nichž obvykle dostávají zakázku západní – zejména americko-americké – korporace.
Vzhledem k tomu, že Turecko za Erdogana je politicky otevřeně neposlušné vůči USA, Erdogan byl dlouhou dobu trnem v oku USA a ze strany USA bylo mnoho pokusů sesadit Erdogana od moci. Dosud byly pokusy – včetně pokusu o puč řízeného CIA v roce 2016 Gülenovým hnutím – neúspěšné. USA nyní vkládají velké naděje do nadcházejících tureckých prezidentských a parlamentních voleb v květnu.
Jedním ze způsobů, jak by USA rychle získaly komplexní vliv na tureckou politiku, by byly podmíněné půjčky od MMF. Erdogan je však proti jakékoli spolupráci s MMF. Nyní bylo oznámeno, že pokud turecká opozice vyhraje volby, rychle si vezme půjčky MMF.
Turecko skutečně čekají osudové volby, protože turecká opozice chce v případě volebního vítězství zřejmě vést úplně jinou politiku než Erdogan.
Ruská tisková agentura TASS se zabývala zprávami o půjčkách MMF plánovaných tureckou opozicí a já jsem zprávu TASS přeložil .
Začátek překladu:
Média: Pokud turecká opozice vyhraje volby, může si vzít půjčky od MMF
Podle listu Aydinlik je to nutné pro pokrytí deficitu platební bilance
Pokud turecká opozice vyhraje volby, mohla by si vzít půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pokrytí deficitu platební bilance, uvedl v sobotu list Aydinlik.
Deficit běžného účtu země se prudce prohloubil v důsledku ekonomických dopadů pandemie a v důsledku rostoucích cen energií, včetně situace na Ukrajině. V roce 2022 to bylo téměř 49 miliard dolarů. Centrální banka by podle listu mohla deficit pokrýt půjčkami ze zahraničí nebo nalezením zdroje „horkých peněz“. Centrální banka se rozhodla nepřevzít zahraniční dluh a kromě řady dalších opatření požadovala po exportérech a turistickém sektoru převést až 40 procent devizových příjmů do místní měny.
Aydinlik toto opatření považuje za dobrý způsob, jak částečně vyrovnat deficit platební bilance, protože centrální banka nemusela sáhnout k externím půjčkám. Aliance opozičních stran však slibuje, že v případě vítězství v nadcházejících volbách okamžitě zruší praxi převádění 40 procent příjmů na liry. Noviny proto předpokládají, že zdrojem pro rychlé pokrytí deficitu by byl MMF, který by poskytl půjčku a Turecko by tak bylo závislé. Zájem o to mají i západní země, především USA.
Současná turecká vláda podle Aydinlika také provádí neefektivní hospodářskou politiku. Spolu s opatřeními na podporu národního hospodářství se nedaří implementovat účinnou strategii a řešení dedolarizace, což vede zemi na riskantní a nebezpečnou cestu. Krizové jevy v ekonomikách bloku NATO podle Aydinlika neustanou a v budoucnu se budou jen zhoršovat s rostoucí inflací, rostoucími úrokovými sazbami a stahováním peněz z trhů. To vše bude mít přímý dopad na Turecko a postaví jeho vedení bez ohledu na výsledek voleb do velmi obtížné pozice.
Pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana bylo splacení půjčky MMF jedním z jeho největších úspěchů. Když se Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje v roce 2002 dostala k moci, dluh Turecka vůči MMF přesáhl 23 miliard dolarů. O osm let později vláda přerušila všechna jednání s fondem o nové půjčce a v roce 2013 Ankara v přímém přenosu a s velkou pompou převedla konečnou tranši půjčky na MMF.
Prezidentské a parlamentní volby se v Turecku uskuteční 14. května. Hlavní souboj o prezidentský úřad je mezi Erdoganem a Kemalem Kilicdaroglu, vůdcem Republikánské lidové strany, kterého jako společného kandidáta navrhla opoziční šestistranná Lidová aliance.
konec překladu
__________________
