Nebezpečný vrchol napětí v severním Kosovu

Na severu odtržené srbské provincie Kosovo zůstává situace extrémně napjatá. Místní Srbové dál blokují silnice. Priština mezitím požaduje, aby bezpečnostní síly NATO vyčistily barikády. Zároveň Bělehrad uvedl svou armádu do vysoké bojové pohotovosti.

Kvůli extrémně napjaté situaci na severu odtržené provincie Kosovo uvedlo Srbsko začátkem týdne svou armádu do nejvyšší pohotovosti. Srbský ministr obrany Miloš Vučević v pondělí večer řekl , že prezident Aleksandar Vučić nařídil „nejvyšší stupeň bojové připravenosti“ . Bělehrad také oznámil, že do konce roku 2023 se počet vojáků v řadách speciálních sil srbské armády zvýší z 1500 na 5000.

V regionu je nyní i nejvyšší velitel armády Milan Mojsilović. Podle jeho názoru situace vyžaduje „přítomnost srbské armády podél administrativní linie“ do Kosova. Srbská armáda však nesmí jít za administrativní hranici. Podle rezoluce OSN 1244 z roku 1999, která vstoupila v platnost po bombardování NATO a stažení srbských sil z provincie, může Bělehrad poslat „několik stovek“ policistů zpět do Kosova, ale pouze v případě, že mezinárodní vojenská mise pod vedením NATO KFOR s tím souhlasí. Schválení zatím není.

Na sociálních sítích, jako je Twitter, byla v těchto dnech sdílena videa, která ukazují, jak srbská armáda klade houfnice zhruba dva kilometry od „administrativní linie“ do Kosova. Podle srbských médií to ale bylo jen na krátkou dobu. Houfnice jsou proto zpět v kasárnách. Kritici srbského prezidenta obviňují, že je tam poslal pouze s pomocí provládních médií pro „propagační účely“ a „fotografování“.

Priština ale také momentálně nemá zájem situaci ulehčit. Albin Kurti, premiér západem podporované vlády v Kosovu s většinou etnických Albánců, vyzval jednotky NATO, aby odstranily pouliční barikády postavené místními Srby. V několika komunitách se srbskou většinou na severu odtržené provincie, která vyhlásila nezávislost v roce 2008, místní obyvatelstvo zablokovalo silnice a hraniční přechody.

Důvodem je zatčení bývalého kosovského policisty srbské národnosti, který byl obviněn z bombového útoku v prostorách volební komise na severu města Mitrovica, kde dominují Srbové. Obyvatelstvo požaduje jeho propuštění. Zároveň požaduje, aby vláda v Prištině stáhla speciální jednotky kosovské policie ze severu, a trvá na tom, aby tam zůstali pouze vojáci KFOR.

Ale v úterním rozhovoru Kurti řekl: „Pokud KFOR nejsou schopny odstranit barikády nebo to neudělají z mně neznámých důvodů, pak to musíme udělat.“ Místní Srbové si to zase vyložili jako další hrozbu a poukázali na to, že hlavním zájmem Prištiny bylo využít šíření strachu a obtěžování k přesvědčení zbývajících srbských obyvatel, aby opustili Kosovo.

V této části odtržené srbské provincie severně od řeky Ibar, kde žije asi 70 000 lidí, Priština nikdy nebyla plně pod kontrolou. Místní Srbové jsou podezřívaví k vládě v Prištině a více inklinují k vládě v Bělehradě. Priština naopak obviňuje Srby v regionu, že vytvořili bezzákonnou zónu, ve které vládnou „zločinci“ a „pašeráci“. Speciální jednotky proto v pravidelných intervalech prováděly akce v komunitách pod záminkou boje se zločinem, což však u srbského obyvatelstva vyvolalo nevoli. Zrovna nedávno rezignovaly na své posty desítky srbských zaměstnanců ve veřejné správě v separatistické provincii. Pozadím byl  spor o SPZ. Priština chtěla prosadit příkaz, podle kterého si řidiči musí vyměnit srbské poznávací značky nebo čelit sankcím. Pod tlakem EU a USA Priština zavedení nových poznávacích značek odložila.

Srbská premiérka Ana Brnabićová kvůli rostoucímu napětí nedávno varovala před eskalací. Obě strany jsou „ve skutečnosti na pokraji ozbrojeného konfliktu,“ zdůraznila. Obvinila Prištinu, která utlačuje Srby na severu regionu.

Kosovská Rada bezpečnosti naopak na pondělním jednání obvinila ze zhoršení vztahů Srbsko. Podle obvinění z Prištiny Bělehrad „používá všechny dostupné prostředky proti ústavnímu pořádku Republiky Kosovo“.

Protesty Srbů na barikádách, které ochromily dopravu na několika hraničních přechodech, trvají už 19 dní. Jen před několika dny se objevily zprávy o střelbě poblíž blokády. Zatím ale není jasné, kdo střílel a zda šlo o varovný výstřel nebo přestřelku. Situace na místě je nadále popisována jako extrémně napjatá. Spolkové ministerstvo zahraničí v Berlíně od minulého týdne nedoporučuje „cestovat na sever Kosova, které není nezbytně nutné“.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova. Čína, Rusko a několik členských států EU dosud Kosovo jako stát neuznaly. V posledních měsících srbský prezident opakovaně prohlásil, že Západ vyvíjí větší tlak na Bělehrad, aby prosazoval „normalizaci vztahů“. Několik západních politiků naznačilo Bělehradu, že Srbsko musí uznat Kosovo, aby mohlo vstoupit do Evropské unie. Už měsíce se v místních srbských a kosovsko-albánských médiích objevují zprávy o včasných   jednáních s cílem nalézt řešení,který má připomínat model vztahů mezi Spolkovou republikou Německo (SRN) a bývalou Německou demokratickou republikou (NDR). Bělehrad by podle toho neměl formálně uznat nezávislost Prištiny „písemně či ústně“, ale neměl by bránit ani členství Kosova v OSN a dalších mezinárodních organizacích.