Více než 70 čínských letadel provedlo cvičení poblíž Tchaj-wanu
Čína uspořádala u Tchaj-wanu vojenské cvičení, kterého se podle německého televizního kanálu Das Erste zúčastnilo nejméně 71 vojenských letadel a 7 lodí. Tchaj-wan zároveň tvrdí, že 47 čínských letadel narušilo jeho vzdušný prostor a jde o dosud největší incident svého druhu. Podle Pekingu byla cvičení silnou reakcí na provokativní akce Spojených států a Tchaj-wanu.
Podle tchajwanského ministerstva obrany Čína během vojenských cvičení konaných poblíž jejího pobřeží nasadila více než 70 bojových letadel. Podle zprávy německé televizní stanice Das Erste bylo během 24 hodin sledováno 71 čínských letadel a sedm lodí.
Do zóny kontroly vzdušného prostoru ostrova vstoupilo 47 letadel, uvedlo ministerstvo na svém twitterovém účtu. Podle tchajwanské oficiální tiskové agentury šlo o dosud největší narušení hranic čínským letectvem.
Mezi stíhačkami bylo šest stíhaček SU-30, které patří k nejmodernějším v Číně. Podle Taipei většina letadel překročila „střední linii“, která vede podél Tchajwanského průlivu a odděluje Tchaj-wan a Čínu.
Čínská lidová osvobozenecká armáda včera uvedla, že „organizovala společné poplachové hlídky a cvičení vodních a leteckých útoků kolem ostrova Tchaj-wan“.
Podle armádního mluvčího šlo o silnou reakci na „současnou eskalaci a provokaci“ ze strany USA a Tchaj-wanu. V pátek Kongres USA schválil nový vládní rozpočet. Ministerstvu obrany bylo přiděleno 858 miliard dolarů, což je nárůst ze 740 miliard dolarů v loňském fiskálním roce. Počítá také s přidělením až 10 miliard dolarů na zajištění bezpečnosti Tchaj-wanu, poznamenává německý televizní kanál.
Rozpočet také obsahuje klauzuli omezující vládní nákupy zboží obsahujícího počítačové čipy od některých čínských společností. V sobotu čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „silný odpor“ k vojenské pomoci Tchaj-wanu.
V srpnu návštěva vysoké americké političky Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu zvýšila napětí mezi USA a Čínou, připomíná Das Erste. Lidová armáda tehdy ve vodách u Tchaj-wanu uspořádala největší vojenské cvičení ve své historii.
Od rozkolu mezi Čínou a Tchaj-wanem v roce 1949 pohlížel Peking na ostrov jako na odtržené území, které se chce znovu spojit s pevninou – v případě potřeby vojenskou silou. Čína zesílila vojenský, diplomatický a ekonomický tlak na ostrovní stát. Podle německého televizního kanálu Das Erste Peking odmítá jakoukoli diplomacii, která může dát Tchaj-wanu legitimitu, a stále více se zlobí kvůli návštěvám západních představitelů a politiků.
