Petr Hannig: Prezidentští kandidáti trochu jinak, II. díl

Minule jsem na začátku svého článku napsal: »Nebudu zakrývat, že s ohledem na to, že pětikoalice ovládá Poslaneckou sněmovnu i Senát, patří mé sympatie kandidátům, kteří jsou v opozici k vládnoucím stranám.« Takže v tomto díle budu psát o těch druhých. A opět podle abecedy.

Hned první kandidát, Karel Diviš, ačkoliv je politicky jinde, než jsem já a strana jejíž jsem předsedou, Rozumní, však mé sympatie má.

Je to bojovník, který se nevzdává. Byl nejdříve vyřazen ministerstvem vnitra, ale nakonec vzat zpět mezi kandidáty, kteří budou usilovat oficiálně o post hlavy státu, po vznesení stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Je jeden z nejmladších kandidátů, přesto se mu však podařilo z nuly vybudovat silnou IT firmu, nevím přesně do jakých všech oborů zasahuje, známá je jeho činnost v oboru zajišťování na celosvětovém trhu nákupu letenek, »Letuška«. Vydal se těžkou a finančně náročnou cestou sběru podpisů pod peticí. Na rozdíl od druhých, zatím médii podporovaných protagonistů, kteří se vydali stejnou cestou, Pavlovi a Nerudové, nemá podporu ani vládní koalice, ani vysoké finanční dary od sponzorů. Nemá ani problematickou dávnou minulost jako generál Petr Pavel, ani problematickou nedávnou minulost jako Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, kde byly vydávány falešné doktorské tituly do zahraničí, hlavně do Rakouska. Říká, že o tom nevěděla. Myslím si, že je ale nutné mít na listině, kterou se uděluje titul, podpis rektora či rektorky univerzity. Jinak Karel Diviš je jazykově vybavený, navíc je zvyklý na styk s lidmi, protože byl 10 let sportovním moderátorem ČT. A na voličky bude jistě také fungovat jeho perfektní vizáž. Je totiž podobný herci Richardu Gereovi (všimněte si, až bude o Vánocích zase někde v televizi běžet Pretty Woman).

Zatím má Diviš jenom 0,9 % preferencí, přesto si však myslím ve shodě  s prezidentem Zemanem, že by mohl být černým koněm voleb a že by se mohl dostat i do druhého kola. Už i proto, že měl velice ztíženou pozici, kdy nemohl po dobu tří týdnů, na rozdíl od ostatních kandidátů, provádět volební kampaň.

Dalším z kandidátů, které podporuje vládní pětikoalice, je Pavel Fischer. Mám takový dojem, že jeho preference budou růst, pokud se budou protagonisté, kteří míří na tuto provládní skupinu voličů, Pavel a Nerudová, proti sobě vymezovat. Myslím si, že i teď má v podstatě vyšší šanci, než jemu přisuzovaných 6 %. Je to kandidát katolíků a těch je v republice minimálně 8 %. Trochu si to u věřících pokazil tím, že připustil, že by podepsal manželství jednopohlavních párů. Chtěl se zalíbit všem. Jenže tento jeden z největších protiruských válečníků si neuvědomuje, že není člověk ten, který by se zalíbil všem, a voliči Pirátů mají svou Nerudovou. Pokud na to jeho konzervativní voliči zapomenou, tak se jeho preference mohou vyšvihnout přes 10 %, a pokud mu na poslední moment někdo přidal na jeho volební účet nějakou vyšší sumu, tak by mohl také zasáhnout do »bojů o titul«.

Další podle abecedy Marek Hilšer nemá šanci. Už není nejmladším kandidátem, tak jako byl v minulých volbách, kdy měl nejlepší výsledek v kategorii náklady versus zisk (já tehdy byl v tomto ohledu druhý, jak vypočítali statistici). Dalším minusem je, že kasíruje státní peníze hned dvakrát. Za prvé jako senátor a za druhé pak dalších skoro milion za rok jako předseda hnutí o minimálním počtu lidí, s názvem Marek Hilšer do Senátu. Prostě už nemá ten pel nevinnosti a zvláště pro pirátskou mládež ani punc výtržnosti tím, že si na hruď nechal namalovat něco hanlivého proti Putinovi. Dnes, kdy to píšu je neděle 18. 12., a myslím si, že dokonce z voleb odstoupí.

A Karel Janeček, geniální matematik, který si vybudoval na základě svých znalostí firmu dokonce v Londýně? Zároveň ze svých vydělaných peněz financoval agenturu proti korupci a peněžními injekcemi podporoval nahlašovatele nepřístojností ve státní správě. Je ovšem poněkud excentrický (jeho přístup k ženám a určité nerespektování obvyklých zvyklostí). Vymyslel skvělý program, k úspoře nákladů na volby do Senátu či prezidentské volbě, kdy by nemuselo být druhé kolo. Jeho magické číslo je 21. To znamená dva kladné hlasy, jeden záporný. Byl jsem několikrát na jeho mezinárodních sympoziích, kde vystupovali největší světoví odborníci v oboru matematiky a statistiky, sociálních a politických věd. Je to poděs, ale vše, co dělá, je ku prospěchu celé společnosti. Jedna věc ovšem je negativní. Když Ústavní soud nebude postupovat legalisticky a umožní Karlu Janečkovi nastoupit znovu do volby, tak se rozmělní hlasy mezi Divišem a známějším Janečkem, a Karel Diviš ani Karel Janeček do druhého kola nepostoupí. Co se týká Danuše Nerudové dovolil bych se odkázat na tento můj článek: Jak mohla Danuše Nerudová vědět, které zápisy jsou vadné?

Prostě řečeno, této dámě, která má největší podporu médií, vůbec nedůvěřuji a byla by to pro naši zemi katastrofa, kdyby se stala prezidentkou. Co se týká generála Petra Pavla, i když zřejmě měl jeho tým také možnost kontrolovat zápisy podle registru evidence obyvatel, tak přece jenom se zachoval jako správný voják tím, že věděl, že v utajení je síla a neprozradil, tak jako D. Nerudová, že vyřadili 14 tisíc vadných zápisů ještě před odevzdáním na MVČR. A navíc, jak je generál zvyklý přehodnocovat situace, tak by nevznikl problém, kdyby se v ČR opět změnil systém. Opět by včas přehodnotil svůj náhled na věc a nemusel by být volen nový prezident.

Zbývá nám v tomto druhém díle jen bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Co o něm napsat? Ve volbě budou hrát roli jeho akademické tituly, ale to je asi tak všechno. Je naprosto nevýrazným kandidátem.

A ještě se musím zmínit o jednom kandidátovi Pavlu Zítkovi, který nebyl k volbám připuštěn. On tvrdí, že za osm dní sesbíral 50 tisíc podpisů. A já, který mám zkušenost s prezidentskou volbou, říkám, že to není možné v takhle krátké době. Nevím, kolik jich v řádném termínu (8. listopad do 16 hod.) skutečně odevzdal na odběrové místo na MVČR. Tím, že tvrdil, že za 8 dní sesbíral 50 tisíc podpisů, tak jsem spíše náchylný věřit tomu, co sdělilo ministerstvo vnitra, že těch podpisů bylo pouze 17 tisíc, takže o jejich pravosti nebylo nutné vůbec uvažovat. Navrhl jsem spoustě jeho příznivců, že jsem ochotný se s Pavlem Zítkem setkat a zeptat se jej na to prohlášení, které médiím sdělil. Samozřejmě Pavel Zítko by patřil do té skupiny kandidátů, o které jsem psal minulý týden.

Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát