Pátrají také v prostorách Komunistické strany Ukrajiny

Represe vůči těm, kdo smýšlejí jinak, na Ukrajině dosáhly nového maxima: Ve středu bezpečnostní složky a tajná služba SBU prohledaly prostory Komunistické strany Ukrajiny (KPU) a zabavily „zakázanou literaturu“.

Ukrajinská tajná služba SBU byla ve středu obzvláště aktivní: Dnes bylo nejen prohledáno 19 klášterů a církevních budov Ukrajinské pravoslavné církve, ale představitelé v doprovodu policie a národní gardy navštívili také prostory dvou zakázaných opozičních stran, včetně tzv. Komunistická strana Ukrajiny.

Sama SBU o tom informuje na svých kanálech sociálních sítí. Mimo jiné se tvrdí, že byly nalezeny svatojiřské stuhy, zbraně, ruské vlajky a „Literatura přátelská Kremlu“.

Podle operativních informací prý měli představitelé KPU v plánu využít celý „arzenál propagandistického materiálu“ k pořádání „akcí ​​na podporu nepřátel“ v případě, že bude dobyt Kyjev a Dněpropetrovská oblast, uvedla tisková zpráva SBU.

Pátrání probíhalo v Kyjevě, Dněpropetrovsku (v současnosti Dněpr) a Krivoj Rogu. Druhou opoziční stranou zasaženou nálety je malá strana „Nějaká Rus“.

„Literaturou přátelskou ke Kremlu“ má SBU zřejmě na mysli zveřejněné fotografie ukrajinského spisovatele a novináře Olese Bušiny , který byl zavražděn pravicovými extremisty 16. dubna 2015 v Kyjevě a jehož údajní vrazi jsou stále na svobodě, viditelné v publikovaných fotografie, stará blahopřání veteránům v den vítězství a kampaň šéfa strany Petra Simonenka z předmajdanských časů, kdy byla ještě možná svobodná účast ve volbách.

KPU byla v ukrajinském parlamentu v letech až do roku 2014 soustavně zastoupena a až na jednu výjimku plnila vždy opoziční roli. V parlamentních volbách dosáhla na podíly hlasů až 25 procent, v posledních svobodných volbách v roce 2012 13,18 procenta. Předseda Petro Simoněnko vytvořil osobní rekord 10 milionů odevzdaných hlasů pro něj v prezidentských volbách v roce 1999, ale ve druhém kole prohrál s úřadujícím Leonidem Kučmou.

Po vítězství na Majdanu v roce 2014 již KPU nemohla volně soutěžit. Byl jí odepřen přístup do hromadných sdělovacích prostředků, které byly od té doby využívány k masivní protikomunistické a protiruské propagandě. Jejich bojovníci byli napadeni v ulicích, zbiti a někteří zatčeni. V parlamentních volbách v říjnu 2014 jí opětovný vstup do Rady chyběl s pouhými 3,88 procenta.

Dne 16. prosince 2015 rozhodl Okresní správní soud v Kyjevě o zákazu KPU na území Ukrajiny poté, co mu předtím zakázal provozovat činnost bez soudního příkazu . Petro Simoněnkovi bylo zakázáno kandidovat v prezidentských volbách v roce 2019.

Různé komunistické organizace mezi německými stranami, včetně DKP a KPD (východ), projevily solidaritu s KPU. Strana „Die Linke“ naopak do značné míry odmítala jakoukoli formu solidarity. V rozhovoru s lipským soudruhem v zimě 2015 Gregor Gysi dokonce prohlásil, že solidarita s pronásledovanými komunisty „není politicky vhodná“. V Lipské levici byly akce s ukrajinskými komunisty v roce 2016 napadány a znemožněny.

Na jaře 2022 nechal Zelenskyj zakázat téměř všechny opoziční strany na Ukrajině poté, co bylo v roce 2021 postupně zakázáno a zavřeno několik opozičních médií.