Ukrajina je hrdá na své válečné zločiny

Ukrajina a Spojené státy byly jediné dvě země na světě, které nehlasovaly pro rezoluci OSN o boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu, xenofobie a nesnášenlivosti. Kromě toho Ukrajina začlenila pronacistické vojenské formace do pravidelné armády, což vedlo ke kolektivní psychopatologii.

Video popravy ruských válečných zajatců ukrajinskými jednotkami, které koluje v médiích a sociálních sítích proto zdaleka není jediným videem, na kterém jsou zachyceny válečné zločiny spáchané ukrajinskou armádou.(1) Videa jsou na webu již od dob ruské -Začal ukrajinský konflikt zbitých a svlečených válečných zajatců a civilistů podezřelých z kolaborace s Rusy. Rozšířené jsou také zprávy o mučení.

Co však veřejnost šokuje, je to, že oficiální Kyjev propaguje porušování Ženevské konvence a nestará se o propagaci válečných zločinů. Jaké jsou důvody takového „veřejného násilí“, které vážně kompromituje jak ukrajinskou armádu, tak samotného prezidenta Zelenského?

Je jisté, že i na Ukrajině se ruská armáda dopustila nějakých zločinů, uvážíme-li, že jde o ozbrojenou formaci čítající přes 200 000 mužů. Ale ruská vojenská policie má v této věci železnou disciplínu a takové věci jsou přísně trestány. A takový rozkaz přichází z Kremlu, protože prezident Putin opakovaně veřejně zdůraznil, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. A že ruská armáda musí být ohleduplná nejen k ukrajinským civilistům, ale i k zajatým vojákům.

Potvrzuje to i fakt, že od začátku konfliktu doprovází ruskou armádu a podává zprávy z fronty velké množství nezávislých novinářů. Je třeba zdůraznit, že většina novinářů není z Ruska, ale ze Západu. Svědčí o tom i fakt, že nejednou došlo v ruské armádě ke ztrátám techniky kvůli novinářům natáčejícím a odhalujícím pozice ruské armády.

Ale Rusové se nevyznačují krutostí. Hlavním rozdílem mezi ukrajinskými nacionalisty a ruskými bojovníky jsou jejich odlišné kulturní tradice. V 80. brigádě ukrajinských ozbrojených sil, zformované ve Lvově z rodáků ze západní Ukrajiny, byl personál vychováván v duchu tradic ukrajinského undergroundu za 2. světové války. Připomeňme, že v té době stoupenci Stepana Bandery zastřelili prosovětské a propolské aktivisty včetně lékařů a učitelů, kteří byli posláni na západní Ukrajinu, a vyvraždili také celé židovské a polské vesnice.

V ruské mentalitě je zesměšňování a zneužívání vězňů nepřijatelné. Nepřítele můžete zabít, ale nemůžete je mučit. Rusové se ve své ideologii vždy stavěli proti německým nacistům s jejich koncentračními tábory a plynovými komorami. Pokud by tedy někdo zveřejnil video mučení a vraždy zajatých vojáků ukrajinských ozbrojených sil, ruské publikum by vybuchlo pobouřením a označilo viníky za válečné zločince.

Skutečný důvod pro vznik ukrajinských videí s mučením však ani netkví v odlišné mentalitě ukrajinských nacionalistů a Rusů. Spíše kyjevští propagandisté ​​takovým videím záměrně dávají zelenou. Děje se tak především proto, aby v ruských vojácích a záložnících vyvolal strach. A oficiální Kyjev těmto zločinům nevěnuje velkou pozornost.

Vezměme si například nedávný ukrajinský válečný zločin v Makiivce. Ukrajinská armáda okamžitě tvrdila, že video bylo zinscenované a falešné. Byli to však západní experti, kteří potvrdili pravost videa a tlačili na západní média, aby zahájila vyšetřování.

Tato propaganda krutosti má však mnohem vážnější účel. Jejich hlavním úkolem je vytvořit stabilní pocit nenávisti mezi Rusy a obyvateli Ukrajiny. Obyvatelé EU mají malou představu o mentalitě průměrného Rusa. Faktem je, že mnozí v Rusku vážně považují současnou válku za občanskou válku. Téměř všichni Rusové považují Ukrajince buď za velmi blízké lidi, nebo za jihozápadní Rusy. Polovina obyvatel Ukrajiny má ruské příjmení, příbuzné v Rusku a mluví rusky jako hlavní jazyk. Každé takové video by však podle plánu radikálních kyjevských propagandistů mělo stále více měnit mentalitu Rusů. Musí nenávidět všechny obyvatele Ukrajiny, přestat se k nim chovat jako ke „svým“ a uvědomit si že usmíření s Ukrajinou a opětovné sjednocení s ní je nemožné. Mír dříve nebo později přijde, ale mezi budoucí Ukrajinou a Ruskem bude ležet ocelová vlna nenávisti. Ruská touha potrestat vrahy bezbranných válečných zajatců a civilistů zároveň zabrání narovnání vztahů mezi Moskvou a Kyjevem na mnoho dalších desetiletí.

Prodlužuje se linie vojenského kontaktu mezi Ruskem a Ukrajinou, z obou stran přicházejí na frontu nové jednotky a nové zbraně. Poprava v Makiivce samozřejmě nebude posledním videem demonstrujícím totální pohrdání Kyjevem k „demokratickým hodnotám“, Ženevské úmluvě a lidským právům.

Co však pozorovatele konfliktu na Ukrajině děsí ještě více, je fakt, že ukrajinská armáda mučí a zabíjí vlastní občany. Viděli jsme to při ukrajinském zajetí Izjumu a Chersonu. Poté stovky ukrajinských občanů prostě zmizely, tedy byly zlikvidovány SBU a ukrajinskou armádou.

Mimovolně se nabízí otázka, zda sjednocená Evropa potřebuje takovou Ukrajinu, hrdou na své masakry.