Peter Haisenko: Dobrá referenda, špatná referenda a řád založený na pravidlech USA
Když byla OSN založena, členové se shodli na souboru pravidel, mezinárodního práva, které stanoví, že všichni členové mohou jednat mezi sebou na stejné úrovni. Ale někteří jsou si „rovní“ a mohou bránit rezolucím OSN. To USA dlouhodobě nestačilo a tak vymysleli svůj „řád založený na pravidlech“ ve svůj prospěch. To však není v souladu s mezinárodním právem, které bylo stanoveno v pravidlech OSN.
USA se také zavázaly dodržovat mezinárodní právo OSN. Nyní víme, že tuto povinnost vnímají jako obtíž a jen nabádají všechny ostatní, aby dodržovali. Aby dali svému vlastnímu chování pseudolegálnost, vymysleli „řád založený na pravidlech“, jehož „pravidla“ určují výhradně oni sami. Ale neustále se mění podle libosti, stejně jako to imperialistům ve Washingtonu projde. Pokud někdo „poruší“ tato svévolná „pravidla“, křičí ve vzteku a vraždí, přestože tato „pravidla“ nemají nic společného s mezinárodním právem, které se kdysi zavázali dodržovat. Jejich chování je trochu podobné chování mafiánského bosse, který se snaží chránit zákon, když je to v jeho zájmu,
Historie násilí ve Spojených státech
Konstrukt USA je postaven na dobývání, násilí, vraždění, genocidě a válce, zákeřnosti a podvodu. Právní řád a obecné povědomí stále nese znaky všemocnosti vesnických strážníků. Aljaška byla koupena a nikdo se obyvatel neptal, jestli ji chtějí. Jižní státy byly vyrvány z Mexika násilím. Již více než 200 let vedou USA neutuchající války, ale až na jednu výjimku se nikdy nedotkly vlastního území. Výjimkou je válka proti jižním státům, které navždy zafixovaly násilnou anexi. Toto je tedy země, která si dovoluje stanovit pravidla, která by měla platit pro zbytek světa. Země, která mohla bezpečně zasáhnout do všech válek, protože jejich vlastní země na velkém ostrově mezi Pacifikem a Atlantikem nebyla těmito válkami nikdy přímo zasažena. Válečná výroba vždy mohla nerušeně běžet a americká ekonomika bez ní nemůže fungovat.
Na pravidlech založený řád USA kape dvojí metr. Uveďme si příklady referend, která vedla k odtržení. A ne, nebudu se zde podrobně rozepisovat o Kosovu, protože žádné referendum nebylo a tento proces je dobře znám. Spíše uvádím pár referend, která se v historickém povědomí sotva vyskytují. Právě tato referenda byla nejen uznávána hodnotami Západu, ale byla dokonce podporována a oslavována.
Rozpad SSSR:
– 28. července 1989 vyhlásil Nejvyšší sovět Lotyšska svou suverenitu; 3. března 1991 proběhla „volební anketa o nezávislosti“ (88% souhlas), ale výsledky prý byly irelevantní.
– 11. března 1990 vyhlásila svou suverenitu Nejvyšší rada Litvy a 9. února 1991 proběhlo hlasování o nezávislosti formou referenda (90 % hlasů ano), jehož výsledek Parlament naopak k mezinárodní právní praxi, uznané jako referendum .
– 30. března 1990 vyhlásila svou suverenitu Vysoká rada Estonska a 3. března 1991 byla odhlasována nezávislost (78 % hlasů ano), pouze „právní nástupci“ (osoby mající estonské občanství před rokem 1940 a jejich potomci ) a ti, kdo mají „zelené karty“ (udělené zastáncům nezávislosti), mohli volit.
– V rámci „Přehlídky suverenity“ se v jiných republikách konala referenda o nezávislosti, čímž byla porušena Ústava SSSR a ignorovány výsledky celoruského referenda ze 17. března 1991. (76 % podpořilo zachování SSSR jako obnovené federace suverénních republik se stejnými právy.)
– Zákon SSSR o postupu při rozhodování otázek souvisejících s odtržením republik stanovil, že ustavující republiky měly právo samy rozhodnout, zda chtějí zůstat v SSSR. Referendum v Gruzii (60 % za nezávislost) však tento požadavek ignorovalo. Abcházie a Jižní Osetie uspořádaly referenda v roce 1999 (97,5 % za nezávislost na Gruzii), Jižní Osetie v letech 1992 a 2006 (oba 99,9 % za nezávislost) a Rusko uznalo nezávislost obou zemí v roce 2008.
Všechna tato referenda nebyla v souladu s ústavou SSSR.
V důsledku toho mohu konstatovat, že Kreml v Moskvě vždy uznával výsledky referend, i když k nim došlo za pochybných okolností a byly v rozporu s jeho zájmy. USA, hodnotový západ, je také uznávaly, pokud sloužily cíli zmenšit území bývalého Sovětského svazu, rozbít ho.
Rozpad Jugoslávie:
– Slovinský parlament vyhlásil svou suverenitu 2. července 1990, referendum o nezávislosti se konalo 23. prosince 1990 (88,5 % hlasů ano) a 25. června 1991 Slovinsko vyhlásilo odtržení od Jugoslávie.
– 19. května 1991 se v Chorvatsku konalo referendum o odtržení od Jugoslávie (90 % ano); 15. června 1991 přijal chorvatský parlament rezoluci o odtržení od Jugoslávie; v lednu 1992 země EU uznaly nezávislost Chorvatska. Chorvatsko je nyní členem Evropské unie a NATO.
– 8. září 1991 se v Makedonii konalo referendum o odtržení od Jugoslávie (74% souhlas) a 17. září 1991 parlament vyhlásil Makedonii za nezávislý stát.
– 15. října 1991 schválil parlament Bosny a Hercegoviny memorandum o suverenitě; mezi 29. únorem a 1. březnem 1992 se navzdory bojkotu místních Srbů konalo referendum o nezávislosti (souhlas 63 %).
USA, hodnoty Západu, byly nejen zodpovědné za rozbití Jugoslávie, ale bez výhrad uznaly i referenda. Rusko je také uznalo, i když neochotně. Proč by tedy Rusko nyní nemělo uznat referenda na východní Ukrajině? TO by byl přesně ten dvojí metr, který Západ tradičně praktikuje.
Přistoupení Texasu k USA:
Ačkoli se jedná o příklad z 19. století, dovolte mi zopakovat Texas. Je to proto, že proces je tak podobný tomu, co můžeme vidět ve východních provinciích Ukrajiny.
Texas byl součástí Mexika, dokud se američtí osadníci, podporovaní Spojenými státy, nevzbouřili a ovládli celý stát. V roce 1836 konvence „zástupců texaského lidu“ prohlásila oddělení od Mexika. Texas se pokusil připojit k USA, ale Bílý dům tuto myšlenku odmítl. Jakmile se však Texas etabloval jako nezávislý stát, změnil názor a v roce 1845 jej začlenil do své federace, což vedlo k válce s Mexikem, kterou USA vyhrály (1846-1848).
Západ se vyhýbá soudním sporům
Odtržení Krymu od kyjevské diktatury a následné připojení k Ruské federaci Západ důsledně označuje za anexi. Ale pokud by Washington nebo Londýn byly o tomto názoru přesvědčeny, pak by se obrátily přímo k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Ale neudělali jste to, protože se dalo předvídat, že tento soud se svým rozsudkem o Kosovu vytvořil precedens a nebude bránit ničemu, co by bylo v rozporu s jeho vlastním rozsudkem. Ale i bez kosovského verdiktu bylo možné v Haagu učinit jediné – uznat zákonnost tohoto odtržení podle mezinárodního práva. Nezapomínejme: v Kosovu nebylo ani referendum a Západ odtržení uznává.
Takže toto je americký „řád založený na pravidlech“, který není ani sám o sobě pravdivý. USA ví, že nikdy nemohou čelit mezinárodním soudům, vzhledem k jejich nesčetným útočným válkám proti zemím, které jim neudělaly nic jiného než vzdorovat jejich příkazům. Neustále porušují pravidla mezinárodního práva a aby působili legitimně, vymysleli si vlastní řád založený na pravidlech. Pod tímto pláštěm se odvažují rozkazovat proti všem sankcím, které se jim bezpodmínečně nepodřídí. Je samozřejmé, že se to děje nad rámec jakéhokoli mezinárodního práva.
Putin jedná právně bezchybně
Západ svorně křičí, že referenda na východě Ukrajiny nebudou uznána. Po těch pár příkladech, které jsem zde uvedl a které si nečiní nárok na úplnost (např. zde chybí Východní Timor ), se už ani nedá mluvit o dvojích metrech. Je to naprostá svévole. Referenda jsou „uznána“, když slouží cíli udržet americké impérium u moci. Ale pokud lidé hlasují pro odtržení, protože chtějí zachránit své životy a svou kulturu, chtějí konečně žít v míru, pak je to zlo a nesmí být uznáno. Západ je v tomto ohledu tak arogantní, že ho ani nenapadlo nechat to posoudit mezinárodním soudem. Stačí, když to řekneme my, dobří.
Pokud jde o Rusko, nejsou potřeba žádné důkazy. Washington říká, že to byl Putin, takže je to tak a nijak jinak. Stejně jako u MH 17. Tento případ se však dostal až k nizozemskému soudu. Proces však již více než rok stojí, protože USA odmítají vyhovět nařízení tohoto soudu a předložit jeho údajné důkazy. Není pro ně v sázce nic jiného, než být usvědčen ze lži. No, nebylo by to poprvé. Dokud ale nebude oficiálně objasněno, kdo je za toto sestřelení skutečně zodpovědný, lze nadále tvrdit, že to byl Putin a západní monopolní média tleskají.
Dvojí metr Západu je nesnesitelný. Nemohou být dobrá ani špatná referenda. Ale mohou existovat dobré nebo špatné příkazy založené na pravidlech, protože ty jsou čistě libovolné. Bez ohledu na to, kdo to pro sebe tvrdí. Mezinárodní právo bylo vytvořeno, aby zamezilo právě tomu: svévoli vůči slabším. Dnes je třeba říci prý slabší, protože Rusko si opět vybudovalo svaly. Na čistou sebeobranu a ochranu těch, kteří jsou ruského původu, když jim hrozí genocida. To je případ východní Ukrajiny, takže Rusko zde má nejen právo, ale i povinnost zasáhnout. Vystudovaný právník Putin v současné době demonstruje hodnotu Západu tím, že všechny své činy provádí přísně v souladu s mezinárodním právem a ukazuje řád USA tam, kam patří:
Na závěr vtipná úvaha o tom, co náš překvalifikovaný ministr zahraničí řekl o vynucených hranicích.
