Den obětí Barevné republiky
Jako každou první neděli v říjnu si i dnes v Německu připomenou domorodé Němce zabité, znásilněné a zneužívané přistěhovalci. „Bunte Republik Deutschland“ je krvavá země: násilí přistěhovalců proti německým domorodým obyvatelům je jednou ze sociálních známek skutečně existujícího „buntismu.“
„Násilí začíná slovy“: Tato stará moudrost platí i pro násilí přistěhovalců. Každý, kdo uráží domorodé Němce jako „brambory“, tak zároveň překračuje první práh násilí: chce lidi ponížit, zbavit je všeho lidského. Jako „brambor“ se však člověk stává věcí, hlízou, která může být zpracována noži, kterou lze mlátit, dokud není zničena na kaši.
Každý, kdo si přivlastní označení německých domorodých obyvatel jako „brambor“, proto nevidí v mrtvole domorodého muže ubodaného nebo ubitého k smrti „mladými muži s imigračním pozadím“, nakonec žádnou ekvivalentní lidskou bytost, ale pouze nelidskou bytost, věc, „bramboru“. Takže zabití této osoby je trivializováno, redukováno: rozmačkání „brambory“ nevadí.
Každý, kdo používá taková slova pro lidi, uvidí pouze „brambory“ v nesčetných znásilněných domorodých německých ženách (pozn.: v Německu podle statistik dojde ke 2 hromadným znásilněním denně). Stejně jako v případě násilí přistěhovalců na domorodých německých chlapcích a mužích vykazuje sexuální násilí páchané na domorodých německých ženách jasné známky systematického etnického výběru.
Sexuální vykořisťování domorodých německých žen, možná i s násilím, je považováno za společensky tolerovanou a schválenou součást procesu zrání mužů, zejména v muslimských přistěhovaleckých rodinách: Mladý muž má před sňatkem se svobodnou pannou ze své vlasti získat zkušenosti s bezcennou domorodou ženou.
Takový postoj je v konečném důsledku čistým sexuálním fašismem, kdy je žena jejich vlastního národa a náboženství považována za hodnou ochrany a nedotknutelnou, zatímco domorodá Němka je považována za bezcennou děvku. Sexuálně vykořisťovat osobu na základě jejího etnického původu a pak, jak bylo plánováno od začátku, vyhazovat po použití, šikanovat a páchat na ní sexuální násilí – podle názoru pachatelů se všechny tyto sexuálně-fašistické ohavnosti stávají pouhými triviálními trestnými činy: ženská oběť byla pouze domorodá Němka, použitelný předmět, kus „bramboru“.
V dnešní Den obětí barevné republiky bychom proto měli nejen připomínat oběti, ale také adresovat slovo pachatelům – celému okruhu pachatelů. Koneckonců, pachateli nejsou jen ti přistěhovalci, kteří nakonec znásilnili, pobodali nebo zabili domorodou německou ženu. Jsou to všichni ti, kteří dávají do světa, používají a tolerují taková ponižující, odlidšťující slova jako „brambory“ jako termín pro domorodé Němce.
Patří mezi ně učitelé, kteří dělají, že nic neslyší, když je domorodé německé dítě opakovaně uráženo jako „brambor“, soudci, kteří takové urážky netrestají, novináři, kteří se neodvažují veřejně odsoudit takové formy každodenních nenávistných projevů, to zahrnuje všechny ty členy německého Bundestagu, když to tolerují nebo schvalují. Všichni tito lidé mají na rukou krev.
Připomeňme si proto dnes oběti Barevné republiky nesčetných původních německých obětí krví potřísněné imigrační politiky – a ukažme prstem na pachatele. Na všechny pachatele.
Autor M. SATTLER
