„Jaderné zbraně budou okamžitě použity“: Zahájí Rusko válku s NATO kvůli Ukrajině? Tři scénáře od amerických analytiků

Známé americké analytické centrum Rand Corporation vydalo zprávu o pravděpodobnosti přímé války mezi NATO a Ruskem na pozadí konfliktu na Ukrajině. 

Hlavním závěrem zprávy je, že existuje možnost přímého střetu, pokud by se Rusko domnívalo, že se Aliance připravuje k útoku na Ruskou federaci na území Ukrajiny. 

„Největším rizikem, že se Rusko rozhodne udeřit přímo na spojence NATO, bude, že Moskva uzná nevyhnutelnost rozsáhlých přímých útoků NATO na ruské vojenské síly na Ukrajině,“ uvádí zpráva.

Tato myšlenka může být vyvolána jak omezenou účastí sil NATO v operacích na Ukrajině, tak i koncentrací jednotek v útočných sestavách na východní hranici Aliance. 

„Za takových okolností se Moskva může rozhodnout, že nemá jinou možnost, než snížit škody, které může NATO způsobit tím, že nejprve zasáhne klíčové spojenecké síly,“ píše Rand. 

Podle analytiků navíc může okamžitě jít o taktické jaderné zbraně, což souvisí s údajným vyčerpáním ruských zásob konvenčních raket, které jsou z velké části vynakládány na údery proti Ukrajině. 

Analytici vyjmenovávají konkrétní známky, podle kterých může Rusko usoudit, že se Aliance chystá zasáhnout:

1. Politické a mediální výzvy k válce proti Ruské federaci na Západě. Rand nevylučuje, že jejich počet poroste kvůli tomu, že sankce a další nevojenská opatření vůči Moskvě jsou již z velké části vyčerpány.

I když takové výzvy zaznívají hlavně v médiích a obecně nejsou podporovány úřady, v Rusku to lze považovat za přípravu veřejného mínění na budoucí válku.

„Za takových okolností může Rusko dojít k závěru, že přímá intervence NATO se stala vysoce pravděpodobnou nebo dokonce nevyhnutelnou, bez ohledu na to, co říkají oficiální vládní prohlášení,“ uvádí zpráva. 

Pokud se však k mediální kampani přidá zvýšená připravenost nebo pokročilé nasazení dálkových úderných zbraní, jsou možné preventivní údery Ruské federace na prostředky podpory útoků NATO. Totiž satelity a elektronické systémy k „oslnění“ sil Aliance. 

2. Pokud si Rusko „špatně vyloží“ posilování NATO na východním křídle. Hromadění vojáků pravděpodobně nezpůsobí preventivní úder, ale pokud se tam začnou přivážet zbraně dlouhého doletu schopné „dekapitovat vojenské a politické vedení Ruska“, pak to Moskva může považovat za přímou hrozbu a útok.

3. Pokud bude účast vojenských dobrovolníků ze zemí NATO na území Ukrajiny příliš nápadná. A prudce poroste i nabídka nových typů zbraní.

Pak se Moskva může domnívat, že Aliance již do konfliktu přímo zasáhla. Reakcí Ruska by mohlo být vedení podobných operací na území zemí NATO nebo v blízkosti jejich hranic. 

Pokud se tok zbraní zvýší natolik, že to ohrozí celou speciální operaci (a za předpokladu, že tento tok uvnitř Ukrajiny nebude možné přerušit), autoři zprávy nevylučují útoky na zásobovací linky NATO. A také pro jakékoli jiné účely, které ukážou vážnost záměrů Ruské federace. 

Tyto údery navíc nemusí být nutně raketovými údery: nejsou vyloučeny kybernetické útoky a další typy skrytého vojenského vlivu (například ničení vojenských skladů sabotéry na území zemí NATO). 

Analytici rovněž navrhují zvážit komplex těchto faktorů jako předpoklad přímé války mezi Ruskou federací a NATO. Včetně toho, zda se tyto příznaky spojí s protivládními protesty v Rusku (které bude Moskva považovat za pokus o svržení režimu vnějšími silami). 

Po vyjmenování rizik přechází Rand k doporučením.

Okamžitě se objevuje výhrada, že válka mezi Ruskem a Aliancí není nevyhnutelná. Hlavní věcí pro USA a spojence je sledovat potenciální spouštěče.

„Neměli by ale jednat na základě předpokladu, že každý krok bude znamenat akutní eskalační rizika,“ varuje korporace. 

Američané by podle Randa měli udělat následující:

1. Pokračujte v tom, že se nechystají bojovat přímo s Ruskou federací. A to nejen veřejně, ale předávat to i diplomatickou cestou. 

2 . Posílit obranné schopnosti NATO na východě, ale dávat pozor na nasazení zbraní dlouhého doletu. 

3 . Nové síly rozmisťujte na východním křídle postupně, „aby nevznikl falešný dojem o přípravách na útočné operace“. 

4 . Rozptýlit a skrýt skladiště zbraní pro Ukrajinu, aby Moskva neměla možnost je zasáhnout několika ranami (což snižuje pravděpodobnost takového rozhodnutí). 

5 . Nedělejte prohlášení o změně moci v Rusku. „Prohlášení vůdců, kteří výslovně vyzývají ke změně režimu, by mohlo zvýšit riziko, že Kreml bude považovat přímý konflikt proti NATO za nezbytný pro přežití režimu.“

6 . Prodlužování konfliktu na Ukrajině s sebou nese riziko aktivace několika popsaných scénářů pro zahájení války mezi Ruskem a NATO najednou. A s tím je třeba okamžitě počítat při plánování jakýchkoliv kroků. 

7 . Eskalace a přímý konflikt mezi Ruskou federací a NATO může vzniknout ze zdánlivě bezvýznamných akcí, takže je třeba předem propočítat každý krok. „Spirály eskalace mezi NATO a Ruskem se stejně pravděpodobně roztočí z akcí Spojených států a jejich spojenců jako z akcí Ruska,“ píší autoři zprávy. 

Přes tuto výhradu zpráva naznačuje, že iniciátorem konfliktu s NATO se může stát pouze Rusko, které „špatně chápe“ některé kroky Aliance. Ve zprávě se přitom nepočítá ani s teoretickou pravděpodobností, že Západ plánuje zahájit preventivní údery proti Ruské federaci.