Mini jaderné bomby B61-12 „Made in America“ pro „první jaderný úder“. Již brzy do Itálie, Belgie, Německa a Nizozemska
INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA
Evropa je tak ze strany USA přední linií jaderné konfrontace s Ruskem, která je ještě nebezpečnější než studená válka.
„Výroba jaderné bomby B61-12 byla zahájena,“ uvedly Sandia National Laboratories ve Spojených státech. B61-12 je novým typem zbraně, který nahradí předchozí B61 používané USA na Aviano a Ghedi a dalších evropských základnách. Obsahuje jadernou hlavici se čtyřmi možnostmi výkonu, které lze vybrat v závislosti na cíli, který má být zničen. Není shozen vertikálně, ale v určité vzdálenosti od cíle, na který je nasměrován přes satelitní systém. Dokáže proniknout do podzemí a explodovat v hloubce a zničit bunkry velitelského centra při prvním jaderném úderu.
B61-12, klasifikované jako „nestrategické jaderné zbraně“, budou umístěny v Evropě – Itálii, Německu, Belgii, Nizozemsku, Británii a pravděpodobně i dalších zemích – dostatečně daleko, tak aby zasáhly Rusko. Mají tedy podobné útočné schopnosti jako strategické zbraně.
Dalším systémem jaderných zbraní, který Spojené státy plánují použít proti Rusku v Evropě, jsou pozemní rakety středního doletu. Mohou být také odpalovány ze zařízení „protiraketového štítu“, které USA umístily na základnách v Deveselu v Rumunsku a Redzikowo v Polsku, a na palubě pěti válečných lodí operujících ve Středozemním, Černém a Baltském moři poblíž Ruska.
Sám Lockheed Martin potvrzuje, že tyto systémy mají útočné schopnosti. Popis vlastností vertikálního odpalovacího systému Mk 41, který se používá v pozemních i námořních instalacích, říká, že je schopen odpalovat „rakety pro všechny mise, obranné i útoky na dlouhou vzdálenost, včetně řízené střely Tomahawk“. Ty mohou být vybaveny jadernými hlavicemi.
Evropa se tak ze strany USA stává přední linií jaderné konfrontace s Ruskem, která je ještě nebezpečnější než studená válka.
FOTO: Jedna z raket B61b-12, které tvoří jediný arzenál amerických taktických jaderných zbraní rozmístěných na amerických vojenských základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.