Zákeřné útoky ukrajinských vojsk a ruská odveta

Naprosto nezodpovědně začali Ukrajinci podnikat útoky na ruské území. 14. dubna překročily dvě nízko letící helikoptéry ruské hranice a zaútočily na vesnici Klimovo v bryanské oblasti. Šest útoků zásahů zničilo více než 100 domů a zranilo sedm lidí, včetně 2-letého dítěte a těhotné ženy. Je těžké říct, co chtějí Ukrajinci docílit. Jediné co se zdá být pravděpodobné, že chtějí vyprovokovat daleko drsnější útoky na své vlastní území, anebo dokonce jadernou válku.

Ten stejný den došlo k několika dalším útokům na Rusko. Také hraniční přechod byl odstřelován, ale naštěstí nebyl nikdo zraněn přesto, že se tam nacházelo několik uprchlíků z Ukrajiny. Jejich auta byla ale zničena.

Guvernér belgorodského okresu hlásil, že stejný den byla napadena a odstřelována vesnice Spodarjušino, jejíž obyvatelé museli být evakuováni.

Ruské Ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že jestli Ukrajina nepřestane útočit na ruské území, tak Rusové zaútočí na jejich hlavní centra, včetně Kyjeva, čemuž se doposud vyhýbali. Mluvčí ministerstva Majorgenerál Igor Konašenkov sice neřekl přesně, která místa byla napadena, pouze se zmínil o oblastech Bryansk, Kursk, Belgorod, Krasnodar, Voroněž a Krym.

Kyjev se předtím přiznal a vzápětí popřel účast na útoku na sklad oleje u města Belgorodu, ke kterému došlo 1. dubna. Předtím, 29. března byly vystřeleny tři Točka-U rakety z Ukrajiny na vojenskou základu blízko Belgorodu. Tyto mezinárodně zakázané zbraně zranily osm osob, zničily 21 vozidel a několik budov.

Ukrajinské Ministerstvo obrany všecky tyto útoky popřelo. Prohlásili, že Rusové útočí na své lidi a obviňují z toho Ukrajince, jen aby ještě více oba národy znepřátelili. Nezdá se, že by se Rusové o něco takového museli snažit. Ukrajinci to znepřátelení zvládají sami perfektně.

Oplátkou za tyto útoky a také za potopenou loď „Moskva“ zničili Rusové 16. dubna továrnu na výrobu munice ve městě Brovary, blízko Kyjeva. Další útoky byly podniknuty na dva ukrajinské radarové systémy, továrnu na výrobu tanků v Kyjevě, továrnu na výrobu protileteckých a protilodních raket a dílny na opravu vojenské výzbroje ve městě Mikolajiv.

Ukrajinský sklad zbraní a pohonných látek blízko města Barvenkovo v charkovské oblasti a Dobropilija ve Dnipropetrovsku byly zničeny přesnými zásahy. Údajně bylo za jeden jediný den zasaženo a zničeno 113 vojenských zařízení na Ukrajině.

O den později byla sestřelena dvě ukrajinská bojová letadla MiG-29s nad charkovskou oblastí, v blízkosti Fedorovky. Nedaleko vesnice Preobrženskoje byl sestřelen ukrajinský drón, což je letadlo bez posádky.

Také dopravní letadlo, které letělo na Ukrajinu s dalšími dodávkami zbraní bylo sestřeleno blízko Oděsy. A zatím v Americe stále dál nakládají další letadla zbraněmi, které chtějí poslat na Ukrajinu. Je očekáváno, že jak se útoky ze strany Ukrajiny na Rusko zvyšují, stejně tak bude Rusko zvyšovat útoky proti Ukrajině.

Bombardéry použity poprvé

Rusové k těmto útokům poprvé použili bombardéry Tu-22M3 s dlouhým dostřelem. To může znamenat podstatnou změnu v ruské válečné strategii. Až doposud se Rusové bránili bombardovat ukrajinská města, ale nedávno Kreml přiznal, že mají nečekaně velké ztráty a proto si nemohou dovolit být nadále příliš zdrženliví.

Přesuvy ruských vojsk byly často napadány zákeřným způsobem ze zálohy, což vyústilo v mnoho ztrát. Potopení hlavní vojenské lodi „Moskva“ rovněž přispěla ke znechucení ruských vojsk a jejich vedení, protože z národnostního hlediska měla tato loď, i když letitá, velký význam.

Ukrajinci se chlubili jejím zničením, které údajně docílili s pomocí dvou Neptune námořních raket a oslavovali její ztrátu. Ale jak bylo vysvětleno v jednom z předchozích článků, nezdá se, že by dvě Neptune rakety, každá o váze 150 kg byly schopny udělat podstatnou škodu na lodi o výtlaku 12 490 tun. Spíš by měl být podezříván požár, který předtím na lodi vznikl a v tom případě by bylo záhodno vyšetřit jakým způsobem k němu došlo. Zdá, že šlo spíš o záměrnou sabotáž některým členem (členy?) ruského námořnictva.

Útok na Donbas a další plánované útoky

Ukrajnská vojska vystřelila raketu Točka-U na zadní část Doněcké lidové republiky, do blízkosti městečka Chartsišk. Naštěstí, místní protiletecký systém ji zneutralizoval, ale přesto, zničila asi 20 domů.

Ruské ministerstvo obrany se obává, že Ukrajinci připravují další velkou provokaci, podobnou útoku na Kramatorsk. Jejich armáda již rozmisťuje útočné jednotky ve školách a ve školkách v sumské a v charkovské oblasti. Je usuzováno, že divize 19. samostatné raketové brigády chce použít Točku-U proti davům uprchlíků, kteří se shromáždili u železniční stanice Lozovaja. Útok má být zaměřen tak, aby vypadal, že vyšel z území, zabraného ruskými vojsky, ale ve skutečnosti budou rakety vystřeleny z osady Staromichajlovka, kde jsou Ukrajinci.

Další podezření je, že Ukrajinci chtějí v neděli, na ortodoxní Velikonoce, což je 24. dubna, odstřelovat kostely v Donbasu. Podle Generálplukovníka Michaila Mizinceva jsou tyto útoky plánovány pro oblasti: Zaporožnyje, Mikolajiv, Oděsa, Sumy a Charkov. Několik západních zemí pomáhá Ukrajincům tyto útoky naplánovat a provést.

Rusové žádali OSN, OSCE a Červený kříž, aby mluvili s Kyjevem a zabránili těmto nelidským činům. Ale s největší pravděpodobností neuspěli.

A to všecko jen proto, aby mohli obviňovat Rusko z toho, co páchají sami. Je jim jedno kolik nevinných a neozbrojených lidí zavraždí a zmrzačí, hlavně když mohou své zločiny svádět na někoho jiného. Jak to, že to těmto netvorům projde? Jsou snad pro ně jiné právní směrnice?

Miny v Černém moři

Turecko si stěžuje, že se v Černém moři začaly vyskytovat námořní miny, které volně plavou vodami. Usuzují, že tam byly vypuštěny záměrně, snad proto, aby byla nutnost přivolat na pomoc NATO jednotky, aby tyto miny vyhledaly a zneškodnily a tím pádem obklíčily Rusko i z jihu, z Černého moře. Podle různých zpráv je odhadováno, že se jedná o asi 400 min, které jsou sice ruské výroby, ale není jisté, který stát je do moře vypustil.

Jako vždycky, i z této zákeřnosti byli obviněni Rusové. Všichni asi zapomněli, že Rusové sami vydali formální varování již 19. března 2022 o tom, že se v Černém moři začaly vyskytovat námořní miny a vyjádřili obavy, že je vodní proudy ponesou směrem k Bosporu a skrze Dardanely až do Středozemního moře. Měli za to, že se miny utrhly od svých kotev při bouři a pak plavaly volně vodami Černého moře. Za původce tohoto nízkého činu považovali Ukrajince, což by bylo v souladu s jejich povahou. Tehdy se všichni Rusům vysmívali a nikdo jim nevěřil.

Turecko ale zjistilo, že miny se nemohly odtrhnout od kotev, protože jsou navrženy tak, že kdyby k něčemu takovému došlo, tak se okamžitě zamknou a k výbuchu nedojde. Podle nich byly tyto miny jednoduše do moře naházeny odjištěné, aby vybuchly při jakémkoliv nárazu.

Ukrajinci svádějí své zločiny na Rusko

To, co se přihodilo ve městě Bucha je ukázkový případ. Rusové opustili město 30. března. Je jasné, že když armáda dostane příkaz opustit město, tak jdou nebo jedou rovnou za nosem, přesně podle přikázaného směru a v určený čas. Nepostávají nikde kolem a nepovídají si s ostatními. Den na to, 31. března se nic nedělo, jen starosta měl proslov k lidem a během své řeči se zmínil, že ve městě je po odchodu vojsk všecko v naprostém pořádku.

2. dubna přišlo do města ukrajinské Gestapo, což byli členové SBU a Azovův oddíl, kteří začali město „čistit od sabotérů a spolupracovníků s Rusy,“ jak sami přiznali zprávou na Facebook. A hned druhý den, 3. dubna, neboli za 4 dny po odchodu ruských vojsk bylo město plné mrtvol. Údajně bylo zabito 320 osob ve městě o 37 000 obyvatelích. Někteří měli na rukávech bílé pásky, což Ukrajinci považovali za projev přátelství vůči Rusku.

Když se tak nad tím zamyslíme, i kdyby se tam někteří Rusové opravdu ještě potloukali kolem, což je vysoce nepravděpodobné, že by stříleli by na osoby s bílými páskami na rukávech, když to může být projev sympatií s Ruskem, ale všeobecně je to symbol neutrality? A jako další, když vezmeme v úvahu na hlavu postavenou psychologii Ukrajinců, jak je obtížné navléct bílou pásku na rukáv někomu, kdo leží na zemi a nehýbe se?

Nemluvě o tom, že se vyskytla videa, kde se mnohé z těchto „mrtvol“ po určité době zvedly a odešly pryč.

Také není jisté, jestli to nebyly oběti bojů mezi ruskými a ukrajinskými vojsky, když Rusové dobývali město. Kdo může určit, jestli ti mrtví byli Ukrajinci anebo Rusové, když oni sami nám to už neřeknou? Zde bychom si měli připomenout, že prez Ze rozdal nejrůznějším pochybným elementům v zemi, vypuštěným z kriminálů těžké zbraně a munici. Když takový bandita někde stojí s kulometem, tak pro vojsko okamžitě přestává být civilistou a stává se bojovníkem a pokud není na jejich straně, tak ho zneutralizují. Nakonec – jsme ve válce.

Hromadné hroby, vystavované na odiv důvěřivým jsou další výmysl propagandy. Podle satelitních záběrů Maxar Technologies, která sbírá a publikuje satelitní snímky Ukrajiny, se první výkopy hromadných hrobů objevily 10. března, což bylo těsně po těžkých bojích mezi dobývajícími vojsky a opozicí ve městě.

Na základě těchto informací je více než zjevné, že obviňovat Rusko z těchto zločinů je holý nesmysl a je to čistá propaganda.

Pokračování je v Kramatorsku

8. dubna dopoledne, když se na zastávce vlaku v Kramatorsku, v doněcké oblasti sešlo asi 4000 lidí, kteří utíkali před válkou, byla na ně vystřelena raketa, která zabila 50 osob, z toho 5 dětí a zranila a zmrzačila 98 dalších. Jako obvykle, z útoku byli obviňováni Rusové a raketa byla ukrajinskými úřady vydávaná za jejich Iskander, i když na všech snímcích, které později zaplavily internet, to byla zjevná Točka-U.

A ještě ke všemu, se vší drzostí a arogancí měla na sobě křídou napsáno „pro děti!“

Ruští odborníci odhadli, že Točka-U byla vypálena z města Dobropolje, které je obsazeno ukrajinskými vojsky. Podle nich měl útok zamezit odchodu civilního obyvatelstva z města, aby bylo možno je použít jako živé lidské štíty.

Co všichni přehlédli

Všichni ale přehlédli, že Točka sama dokáže říct odkud přišla. Točka používá pevné palivo, které hoří 28 vteřin, takže její bod dopadu je určen nejen délkou trvání hořlavého procesu, ale také úhlem nastavení při výstřelu. Logicky.

Když palivo shoří, motor se vypne, raketa se postupně postaví do skoro vertikální pozice a začne padat dolů. Hlavice, která může obsahovat až 50 různých nábojů, z nichž každý má sílu ručního granátu, se odpojí a padne na zem jako první. Za ní, o kousek dál, dopadne lehčí zásobník, zbavený paliva.

Pozice těchto dvou částí rakety zřetelně udává směr, odkud přiletěla. Všecko ostatní je možno vypočítat pomocí azimutu. Zkoumání zbytku rakety určilo odkud byla vystřelena, což je opravdu okolí Dobropolje, asi 45 km od Kramatorsku, kde se nachází 19. ukrajinská raketová brigáda.

19. raketová brigáda je strategická vojenská jednotka, která spadá přímo pod hlavní velitelství ukrajinských vojsk. Tím pádem, jestliže oni tuto raketu vystřelili, tak to bylo na příkaz z nejvyšších míst a nešlo v žádném případě o náhodu.

Jak U.S. tak i Rusové dobře vědí, kdo raketu vystřelil, ale žádný z nich to nemůže dokázat. Obě strany mají na Ukrajině nejrůznější špionážní zařízení a radary, které okamžitě zaznamenají balistickou dráhu rakety a mohou ji sledovat prakticky od výstřelu až po dopad. Jenže přijít s důkazy nemohou, protože by museli vyjevit umístění těchto zařízení, čímž by se Rusko okamžitě vystavilo útoku Ukrajinců a Amerika útoku Rusů.

Existuje ale naprosto nepopiratelný důkaz toho, kdo raketu vlastnil a kdo ji tím pádem i vystřelil. Každá raketa má totiž na sobě seriové číslo, které dostává při výrobě, což je v tomto případě Š91579. Spolu s tímto číslem dostává každá z nich dokument, zvaný pas, kde jsou zaznamenány veškeré informace jak o raketě samotné, tak o její kontrole a případném prodloužení záruční doby pro použití. Podle seriového čísla byla Točka-U vyrobena v r. 1991, za dob Sovětského svazu, takže za normálních okolností měla být vyňata z provozu za 10 let, v r. 2001.

Než je kterákoliv raketa vystřelena, musí být napřed vyňata z inventáře vojenské jednotky a její pas musí být náležitě označen a uschován mezi jinými, obdobnými dokumenty. Stejně tak sovětský/ruský výrobce má seznam všech seriových čísel, spolu s označením místa, kam byla která zbraň předána. Takže je poměrně snadné vypátrat skutečného viníka s pak nepomohou Zelenskému žádné výmluvy.

Jen tak na okraj

Václav Klaus starší napsal v článku pro iDNES, že láska Západu pro Ukrajinu stojí na špatném podkladě. Namísto posílání víc a více zbraní, Západ se měl již dávno zaměřit na mírové řešení situace. Jak to, že se válčí už 7. týden, spousty lidí umírají a všichni chtějí jen dodávat další a další zbraně a o skutečně mírové řešení nemá nikdo zájem?

Je to skutečně válka Ruska a Ukrajiny? Není to tak náhodou konflikt mezi Západem a Ruskem, jehož se Ukrajinci stali nešťastnou, i když příhodnou obětí?

Všichni jsou dnes zaslepeni jediným cílem, zničit Rusko i za cenu vlastního zničení a ekonomické zkázy Evropy. Jenže situace není nikdy černo-bílá. Není to buď láska, nebo nenávist. To bychom si měli uvědomit.

Jane Kaufman, 21 dubna 2022

————————

POZNÁMKA: Na některé odkazy v tomto článku se s českou IP adresou nedostanete. To proto, že jsou blokovány Evropskou Unií. Musíte změnit svoji IP adresu na americkou, pak to funguje.